Archiv zpráv
Je hvězda 12 Vul chybějícím článkem mezi skupinami Be a B[e]?
Třída horkých hvězd spektrálního typu B se dělí na řadu podskupin mezi něž patří jednak klasické Be hvězdy (s emisními čarami Balmerovy série ve spektru) a také o něco vzácnější B[e] hvězdy (navíc se zakázanými čarami). Obě tyto skupiny vykazují známky přítomnosti okolohvězdných disků. Disky kolem Be hvězd tvoří ionizovaný plyn, který se uvolnil z povrchu těchto rychle rotujících objektů. Plyn je možné zkoumat spektroskopicky na základě rozdvojeného profilu vodíkových emisních čar. Naproti tomu o mechanizmu vzniku disků u B[e] hvězd není známo prakticky nic. Disky jsou však většinou natolik husté, že v nich může docházet ke vzniku molekul a kondenzaci prachu.
Na čem pracujeme: α-Monocerotidy jsou původem z kometární kůry
Meteorický roj α-Monocerotid je jedním z těch nevyzpytatelných. Jejich mateřské těleso dosud nebylo odhaleno a v některých letech tento roj překvapil pozorovatele krátkým deštěm. Tým pracovníků Oddělení meziplanetární hmoty ASU vyhodnotil pozorovací kampaň provedenou v roce 2019 a dospěl k zajímavým výsledkům.
Cena Akademie věd za Solar Orbiter
V pondělí 15. listopadu 2021 na slavnostním ceremoniálu ve vile Lanna v Praze udělí předsedkyně Akademie věd profesorka Eva Zažímalová Cenu AV ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kterých bylo dosaženo při řešení výzkumných úkolů podporovaných AV ČR. Akademie věd ocenila tři výzkumy. Jedním z nich je podíl na přípravě sondy Solar Orbiter.
Konference Kosmické projekty na AV ČR
Konference je mimořádnou příležitostí poslechnout si přehled vědeckých kosmických aktivit v České republice, které koordinuje výzkumný program Strategie AV 21 - Vesmír pro lidstvo. Těšíme se na viděnou, ať už osobně, nebo spíše na internetu.
Pro školy a pro školáky v rámci Czech Space Week
Astronomický ústav AV ČR se zapojuje do Czech Space Week. A tohle rozhodně bude stát za to. Vybraní řečníci vyprávějí poutavě a s velkým objemem informací. Kdo si najde čas na stream, nebude litovat.
Možný objev první exoplanety mimo naší galaxii?
Pěkné shrnutí s komentářem Dr. Petra Kabátha, vedoucího skupiny výzkumu exoplanet Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, si můžete poslechnout v 10 minutách na Českém rozhlase Plus.
Na čem pracujeme: Výbuchy nov v galaxii M83
Výbuchy nov patří k velkým vesmírným ohňostrojům. Jsou velice důležitými jevy, které slouží jednak k poznání závěrečných stádií vývoje těsných dvojhvězd s přenosem hmoty mezi složkami, ale s jejich pomocí můžeme i stanovovat vzdálenosti galaxií. Pozorováním nov v jiných galaxiích se Kamil Hornoch z ASU zabývá již dlouhou dobu a celosvětově je na špici objevů těchto extragalaktických explozí. Představovaný článek shrnuje výsledky několikaletého monitoringu galaxie M83.
Den otevřených dveří na pražském pracovišti Astronomického ústavu AV ČR 6. listopadu 10 - 15 hodin
Ústavy Akademie věd v pražském areálu na Spořilově - Geofyzikální ústav, Ústav fyziky atmosféry a také naše pražské pracoviště - Oddělení galaxií a planetárních systémů - pořádají v rámci Týdne Akademie věd společný Den otevřených dveří v sobotu 6. 11. od 10 do 15 hodin.
Návštěva z chilského velvyslanectví na hvězdárně
21. října 2021 přijal ředitel Astronomického ústavu AV ČR Vladimír Karas na ondřejovské hvězdárně velvyslance Patricia Utrerase a konzula Carlose Gajarda. Představitele Chilské republiky náš výzkum zajímá a pan velvyslanec projevil vřelý zájem podpořit nové spolupráce ve vědě a specificky i v astronomii, a to jak ve výzkumu, tak i v popularizaci. S Chile nás pojí především Evropská jižní observatoř (ESO), jejímž členským státem je i Česká republika. ESO své observatoře vystavěla právě v chilské poušti Atacama. I na observatoři v Ondřejově můžete být často svědky pozorování jižní oblohy dálkovým ovládáním dalekohledů umístěných v Chile.
Na čem pracujeme: Dlouhodobá aktivita intermediálních polarů
V. Šimon ze Stelárního oddělení ASU ve svém článku podává podrobnou zprávu o dlouhodobém vývoji jasnosti pěti přechodných polarů. Na tomto vzorku ukazuje, že přechodné polary mají velmi široký rozsah optické svítivosti. Z dlouhodobého hlediska vykazují jejich světelné křivky mnohé nespojité jevy – vzplanutí, zjasnění, přechody mezi vysokými a nízkými stavy jasnosti. Společným jmenovatelem těchto změn je množství hmoty přenášené mezi dárcovskou a přijímající hvězdou, které tvoří těsný dvojhvězdný systém.
Na čem pracujeme: Balmerovo kontinuum a elektronové svazky ve sluneční minierupci
Petr Heinzel ze Slunečního oddělení ASU byl součástí týmu, který se věnoval zevrubnému studiu jedné velmi malé sluneční erupce. Její vlastnosti byly ale vhodné k tomu, aby se podařilo dále rozmotat záhadu původu zvýšení Balmerova kontinua ve slunečních erupcích.
Spolupráce s Mateřskou školou v Ondřejově
Ondřejovská hvězdárna je největším českým pracovištěm, které se zabývá výzkumem vesmíru. Práce astronomky nebo astronoma obnáší studium fyziky a astronomie a většinou je zakončeno doktorátem na některé z univerzit. Vychovat mladé astronomky a astronomy není lehký úkol a je vhodné začít s inspirací již v útlém věku.
Vnitřní teleskop - vesmírné dílo Eduarda Kaca
Zveme vás 2. listopadu 2021 od 18.00 do Kino 35, Štěpánská 35, Praha 1 na promítání dokumentu s následnou diskuzí. Film ve francouzštině s českými titulky (délka 1:30) je z produkce francouzské vesmírné agentury CNES. Po projekci bude následovat debata režiséra Virgila Novariny s astrofyzikem Jiřím Svobodou z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky (ve francouzském a českém jazyce se simultánním překladem).
Vzpomeňte si na Borise Valníčka
Na poslední cestu ke hvězdám se vydal bývalý vedoucí oddělení kosmického výzkumu Astronomického ústavu ČSAV, přední československý a český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy a kosmonautiky RNDr. Boris Valníček, DrSc. Zemřel ve věku 94 let ve středu 29. září 2021.
Pozvěte vědce do online výuky
Už zase něco nabízíme, učitelé zpozorněte. Reagujeme na zprávy o znovu uzavíraných školách a třídách v karanténě, které přecházejí na distanční výuku. Pomocnou ruku a možnost vysvětlit probíranou látku odborníkem nabízejí Astronomický ústav, Geofyzikální ústav a Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR.
Noc vědců 2021 na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR
Spousta telefonátů předem nás upozornila, že zájem veřejnosti bude velký. A stalo se. Na hvězdárnu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově přišlo od 15 do 24 hodin na 550 návštěvníků!
Česká astronomie v průběhu času
Lidové hvězdárny - český fenomén, Praha jako evropské město astronomie, významné osobnosti rudolfínské doby, Klementinum, Karlův most a jeho astronomická symbolika, ondřejovská hvězdárna či světový technický skvost - pražský orloj. Výkladem specialistů na tyto milníky české astronomie vás v krátkém filmu České astronomické společnosti provede tiskový mluvčí Astronomického ústavu AV ČR Pavel Suchan.
Na čem pracujeme: Fragmentace bolidů v první polovině atmosférické dráhy
Trojice pracovníků Oddělení meziplanetární hmoty ASU studovala záznamy videokamer z pádů bolidů. V osmi případech byla pozorována fragmentace těchto těles v první polovině atmosférické dráhy. Autoři ukazují, že tělesa začala fragmentovat velmi záhy a hned se za nimi vytvářela ionizovaná stopa. K prvotní fragmentaci došlo při velmi nízkých hodnotách dynamického tlaku atmosféry na čelní plochu meteoroidu, mnohem nižších, než je odpovídající pevnost meteoroidu s puklinami vzniklými během srážek v meziplanetárním prostoru. Neobvykle nízké hodnoty mohou souviset s kosmickým zvětráváním.
Podzimní obloha
Podzim - rychle se krátící dny a stále delší noci. Možná někomu chybí letní teplo, ale z hlediska pozorování hvězdné oblohy zase nemusíme na tmu už dlouho čekat. A počasí je navíc stále mírné a bez extrémních mínusových teplot. A co nás na podzim na obloze čeká?
Noc vědců 24. září 2021 - program na hvězdárně v Ondřejově i na pražském pracovišti
Na pátek 24. září jsme pro vás v rámci Evropské noci vědců připravili tento program na hvězdárně v Ondřejově a také na našem pražském pracovišti.