Archiv aktualit

Dlouhý společenský boj s pandemií přinesl zbraně v podobě vakcín. Od první dávky podané v České republice brzy uplyne rok. Co o ochranných látkách proti covidu-19 víme? Jak vakcíny fungují a jak chrání organismus před virem?

O tom, že střevní mikroorganismy ovlivňují lidské zdraví, dnes nikdo nepochybuje. Vědci se nyní snaží zjistit, jak společenství bakterií vznikají a jaký dopad mají na fungovaní organismu a vznik některých onemocnění. Vyvinuli proto laboratorní myší model, u kterého dokážou přesně kontrolovat složení střevních bakterií. Výsledky publikovali v časopise Nature Communications. Na výzkumu se podíleli odborníci z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Pandemie nemoci covid-19 sílí. Aktuálně u nás dominuje varianta VOC delta a její podvarianta AY.43. V Česku je  potvrzen také první případ nové mutace viru omicron, která se do světa rozšířila z Jižní Afriky. Výskyt mutací mapují v Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Čím se jednotlivé varianty vyznačují a co očekávat od nové mutace?

Muzikoložka Milada Jonášová z Ústavu dějin umění AV ČR u příležitosti 230 let od úmrtí Wolfganga Amadea Mozarta přibližuje některé méně známé kapitoly z návštěv geniálního rakouského skladatele v Praze. Vysvětluje, co je pravdy na údajném Mozartově výroku „mí Pražané mi rozumějí“, proč u nás nakonec nezůstal anebo proč nemají někteří hudební vědci v láce oskarový film Amadeus. Podcast jsme natáčeli přímo na Bertramce, v místech, kde Mozart pobýval.

Měl to být standardní oceánský seizmologický průzkum. Rozmístit na dno oceánu přístroje a z naměřených hodnot vyčíst, jak fungují zemětřesné jevy. Při jejich analýze si ale mladý český seizmolog Václav Kuna všiml, že obsahují zvuky plejtváka myšoka. Uvědomil si, že by z nich mohlo být možné dopočítat podpovrchové zobrazení mořského dna. Výsledky jeho práce letos otiskl časopis Science. Věnovali jsme se mu rovněž v časopise A / Věda a výzkum.

Solar Orbiter už jednadvacet měsíců putuje vesmírným prostorem. Mise sondy odstartovala v únoru 2020 zážehem nosných raket na floridském mysu Cape Canaveral. Dlouhodobý projekt nyní brzy vstoupí do své hlavní, vědecké fáze. Ovšem ještě předtím, v sobotu 27. listopadu, čeká sondu pravděpodobně nejkritičtější část její dosavadní pouti, průlet kolem naší planety.

Vědcům se podařilo odhalit dosud neznámý mechanismus, který kontroluje a ovlivňuje fungování genů v buňce. Zásadní vliv má na expresi genů, tedy jejich zapínání a vypínání. Objev může přispět k lepšímu porozumění buňky a v důsledku i k léčbě onkologických, virových a neurodegenerativních onemocnění. Výzkum týmu z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a z Baylor College of Medicine v USA uveřejnil časopis Science.   

Letošní absolventi Otevřené vědy na závěrečné studentské konferenci projektu představili výsledky svého bádání. Před odbornou porotu během dvou listopadových dnů předstoupila řada mladých a nadějných badatelů, zaznělo téměř osm desítek příspěvků. I v době sílících protiepidemických opatření porotci ocenili vysokou úroveň prezentací i výsledků výzkumu.

Tomáš Hoření Samec ze Sociologického ústavu AV ČR v podcastu Věda na dosah vysvětluje, z jakého důvodu prudce rostou ceny bydlení a jak s nimi zamávala probíhající pandemie. Ukazuje, proč je při případném řešení klíčová ochrana životního prostředí, jestli skončíme jako důchodci v karavanech nebo čím se můžeme inspirovat v Berlíně. 

Tělesné odlišnosti přitahují pozornost. Nejen v minulosti, ale i dnes. Proč tomu tak je a jak na jinakost lidského těla pohlížela česká společnost 19. a počátku 20. století? Co považovala za normální a co už ne? „Normálnost je společenský konstrukt, který je historicky dost proměnlivý,“ říká v rozhovoru v časopisu A / Věda a výzkum Filip Herza z Etnologického ústavu AV ČR.