Tiskové zprávy

Nově otevřená výstava Nestabilní podloží: sesuvy, životy & perspektivy v Muzeu města Ústí nad Labem přibližuje sesuvy zemin a hornin jako společenský fenomén, který po generace ovlivňuje životy lidí ve své blízkosti. Nabízí tak poněkud odlišný úhel pohledu, než je běžné vnímání sesuvů jako ryze geologického procesu, který vždy patřil k vývoji krajiny Českého středohoří, stejně jako dalších oblastí České republiky. Výstavu je možné v muzeu zhlédnout až do 3. dubna 2022.

O tom, že střevní mikroorganismy (takzvaný mikrobiom) mají vliv na lidské zdraví, už dnes nikdo nepochybuje. Teď se vědci snaží zjistit, jak tato společenství bakterií vznikají a jaký dopad mají na fungovaní organismu i vznik některých onemocnění. Vyvinuli proto speciální laboratorní myší model, u kterého dokážou přesně kontrolovat složení střevních bakterií. Výsledky publikovali v časopise Nature Communications.

Čeští vědci se opět zapojili do evropského vesmírného programu. Díky vlastní kryogenní aparatuře otestovali míru tepelného vyzařování speciálního povlaku určeného do kosmického prostoru. Tuto povrchovou úpravu využije sonda JUICE, která má zkoumat planetu Jupiter a její měsíce. Spolupráce odborníků z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a Evropského centra pro kosmický výzkum a technologie pokračuje testováním další sady speciálních materiálů pro budoucí klíčové mise ESA.

Národní kontaktní centrum – gender a věda, oddělení Sociologického ústavu Akademie věd ČR si připomíná 20 let od svého založení. NKC poskytuje podporu vědeckým a výzkumným institucím, je součástí mezinárodní sítě organizací, které usilují o rovnost ve vědě a podílí se na nastavování politik pro oblast vědy a výzkumu v ČR i EU. Zároveň rozvíjí vlastní výzkumnou činnost. Při příležitosti svého výročí, hodnotí NKC, k jakému posunu došlo v oblasti genderové rovnosti ve vědě a výzkumu a také v zastoupení žen ve vědě. V řadě oblastí, jako je například nastavení politik pro vědu a výzkum, zastoupení žen mezi absolventy vysokých škol či fungování institucí, došlo za uplynulá léta k pozitivní změně. Stále se však nedaří zvýšit zastoupení žen ve výzkumu. ČR tak přichází o vědomosti a talent těchto žen. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU pak ČR v této oblasti výrazně zaostává.

Sérii sedmi animovaných videí o pátrání po stopách příběhů skrytých ve sbírce historických tisků představuje Knihovna Akademie věd ČR. Chce jimi oslovit především studenty středních škol a také inspirovat výuku dějepisu, dějin umění, výtvarné výchovy či literatury. První díl série bude zveřejněn dnes, doplní ho podcast, doprovodný obsah na webu a také akce pro pedagogy, studenty i širokou veřejnost.

Dosud neznámý mechanismus, kterým rostliny řídí transport životně důležitého hormonu auxinu, odhalili čeští vědci. Na objevu se podíleli odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Masarykovy univerzity v Brně a dalších pracovišť. Přesně vyladěné toky tohoto hormonu jsou nutné pro správný vývoj rostlin i pro jejich reakce na vnější podněty.

Speciálně upravený implantát z hořčíku, který má schopnost se časem v těle rozpustit, vyvinuli vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR a ČVUT v Praze. Tenký ohebný drátek by mohli v budoucnu využívat lékaři při některých operacích srdce, kdy je nutné kvůli přístupu do hrudního koše rozříznout hrudní kost a po chirurgickém výkonu opět obě její části svázat drátem k sobě. Dosud se k této fixaci používají materiály, které se v těle nevstřebají a po srůstu hrudní kosti se při komplikacích musí operativně odstranit. Projekt se dostal do finále 2. ročníku národní soutěže Transfera Technology Day.

Mezinárodní vědecký tým vedený Courtney Hodgesem z Baylor College of Medicine v USA a Václavem Veverkou z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR odhalil důležitý díl ve složité a z velké části neznámé skládačce procesů, které řídí zapínání a vypínání (tzv. expresi) genů v buňce. Jejich výsledky zveřejněné nyní v časopise Science odhalují dosud neznámý mechanismus, který koordinuje skládání různých komponent v buňce do složitějších celků, které genovou expresi ve výsledku kontrolují. Tento mechanismus je klíčový nejen pro základní buněčné funkce, ale může také hrát roli v rozvoji rakoviny, neurodegenerativních nemocí nebo při nákaze virem HIV.

Vojtěch Svak je součástí vědeckého týmu Levitační fotoniky, oddělení Mikrofotoniky, Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR. V předvečer  oslav státního svátku 17. listopadu převzal na zámku v Lužanech u Přeštic Cenu Josefa Hlávky pro mladé talentované pracovníky Akademie věd České republiky.

Bakterie Bordetella pertussis způsobují v lidském hostiteli vysoce nakažlivý černý kašel. Během evoluce se postupně adaptují na svého hostitele a s nástupem očkování i na účinek vakcín. V rámci své specializace se zbavily stovek genů, které pro infekci a kolonizaci lidské populace nepotřebovaly. Takové ztráty jsou zpravidla nenávratné. To ale minimálně pro jeden důležitý gen bakterie Bordetella pertussis neplatí, zjistili vědci Mikrobiologického ústavu AV ČR.