Již posedmé se sešla odborná porota složená z fotografů a zároveň vědců, aby zhodnotila příspěvky zaslané do soutěže Věda je krásná. Do ročníku 2015 bylo zasláno celkem 269 příspěvků. Z celkového počtu 7 kategorií patřilo pět výhradně zaměstnancům a studentům Univerzity Karlovy. Objevitelskou kategorii a kategorii Instagram, otevřenou široké veřejnosti, hodnotila porota složená z pracovníků Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Diváci pak rozhodli o vítězi ve vlastním hlasování. Věda je krásná ale není jen soutěží mikrofotografií, velký prostor zůstává vymezen klasickým fotografiím a ilustracím, od r. 2014 také snímkům pořízeným ve výše zmíněné mobilní aplikaci.
This competition run by the Faculty of Science at Charles University in Prague and its supportive web www.prirodovedci.cz aims to show the beauty and aesthetics revealed by scientific research, either via photography, illustrations or computerized visualizations of natural phenomena.
-
Kyperské oko. Útvar připomínající oko je semeno tořiče Ophrys kotschyi. Červeně svítící obal (osemení) tvoří odumřelé buňky. Jedinou živou částí je malé, zeleně svítící embryo. Protože semeno neobsahuje žádné zásobní pletivo, po vyklíčení růst mladé orchideje plně závisí na pomoci symbiotických hub. Tuto rostlinu najdeme pouze na Kypru, kvůli své závislosti na houbách z přírody postupně mizí. Foto J. Ponert (absolutní vítěz 7. ročníku)
-
Ixodes in flagranti. Dospělí samci klíštěte obecného (I. ricinus) sice nesají krev, přesto je často najdeme na hostiteli, kam jsou lákáni vidinou setkání s partnerkami pro páření. Před samotným spojením samec nejprve přečerpá své pohlavní buňky do „rypáčku“ (hypostomu), který během aktu zanoří do pohlavního otvoru samičky. Foto J. Bulantová (1. místo, Vědecká mikrofotografie)
-
The Baby Squid. Olihně budí úžas i při pohledu pouhým okem. A co teprve když se pustíte do studia jejich embryogeneze. Uprostřed růžice ramen je stále patrný zbytek žloutkového váčku opatřený zeleně značenými brvami. Průhledným tělem prosvítají fialově zvýrazněné svazky svalů. Obr. vznikl složením několika vrstev nasnímaných pomocí fluorescenčního stereomikroskopu. Foto M. Minařík (1. místo, Vědecká mikrofotografie)
-
Termití vojáci. Termiti jsou fascinující svou početností i pracovitostí. Když narazíte na jejich milionovou armádu, vypadají jako nekonečný proud řeky. Bližší pohled odhalí, že po obou „březích“ stojí nehybní jedinci. Jde o vojáky, kteří mají za úkol strážit dělníky. Foto P. Bambousek (1. místo, Objevitelská kategorie)
-
Ptáci USA. Ukázka ze série ilustrací vybraných druhů ptáků Severní Ameriky kreslených pro společnost Brass Reminders. Na obr. kardinál červený (Cardinalis cardinalis). Digitální kresba v programu Photoshop. Orig. M. Nacházelová (1. místo, Vědecká ilustrace)
-
Lezci jsou prapodivné ryby, které významnou část života tráví mimo vodní prostředí. Vodu si ukládají do žaber, aby mohly dýchat. Po souši se pohybují pomocí předních ploutví, jejichž střední část srostla do podoby „přísavky“. Ta jim umožňuje přichycení v mangrovníkových houštinách. Borneo. Foto P. Bambousek (1. místo, Objevitelská kategorie)
-
La@C76. Spinová hustota endohedrálního metallofullerenu La@C76. Tato látka byla připravena uměle, v přírodě se nevyskytuje. Orig. F. Uhlík (2. místo, Virtuální příroda)
-
Lidský rhinovirus typu 14. Obal viru složený z 240 jednotek (PDB 1k5m). Orig. F. Uhlík (3. místo, Virtuální příroda)
-
Transformátoři. Ponravy brouků musejí zkonzumovat a strávit neuvěřitelné množství málo výživné organické hmoty, aby svou tělesnou hmotnost navýšily o několik gramů a dosáhly velikosti potřebné k zakuklení. Ponravy zlatohlávka Coelorrhina cornuta dokáží proměnit litry lesní hrabanky na úhledné granulky trusu. Foto A. Buček (3. místo, Vědecká fotografie)
-
Odhalení vosíci. Vosíci budují hnízda bez vnějšího papírového obalu. S oblibou je lepí na místa chráněná před deštěm. Buňky s larvami a vajíčky z hnízda na spodní straně palivového dříví. Foto A. Buček (1. místo, Vědecká fotografie)
-
Kasuár přílbový (Casuarius casuarius) patří mezi běžce. Jeho nápadným znakem je velká přilbice, která poněkud netradičně dominuje zejména u samic. Kresba tužkou. Orig. J. Nepožitek (3. místo, Vědecká ilustrace)
-
Malováno jinovatkou. Snímek ze skenovacího elektronového mikroskopu zachycuje část hlavy mnohonožky chlupule podkorní (Polyxenus lagurus) se smyslovými brvami a skupinou jednoduchých oček. Zvětšení 550×. Foto J. Mourek a P. Kocourek (2. místo, Vědecká mikrofotografie)
-
Svinulky na ranní rozcvičce. Čtyři jedinci mnohonožky svinulky hrbolaté (Trachysphaera gibbula) v různých fázích svinování na snímku ze skenovacího elektronového mikroskopu. Zvětšení 37×. Foto J. Mourek a P. Kocourek (3. místo, Vědecká mikrofotografie)
-
Krásní či oškliví? Série ilustrací savců pro výzkum týkající se hodnocení krásy zvířat. Rypoš obří (Fukomys mechowii). Orig. M. Nacházelová (2. místo, Vědecká ilustrace)
-
Krásní či oškliví? Série ilustrací savců pro výzkum týkající se hodnocení krásy zvířat. Maki trpasličí (Microcebus murinus). Digitální kresba v programu Photoshop. Orig. M. Nacházelová (2. místo, Vědecká ilustrace)
-
Krásní či oškliví? Série ilustrací savců pro výzkum týkající se hodnocení krásy zvířat. Ježek bělobřichý (Atelerix albiventris). Digitální kresba v programu Photoshop. Orig. M. Nacházelová (2. místo, Vědecká ilustrace)
-
Pohled do karbonského pralesa. Tvořily ho stromovité plavuně, přesličky, kapradiny a primitivní nahosemenné rostliny. Díky těmto lesům bylo v atmosféře více kyslíku než dnes, proto mohli bezobratlí dorůstat obřích rozměrů – např. vážka rodu Meganeura s rozpětím křídel 50 cm (vpravo). Orig. I. Vyhnánková (vítězka hlasování diváků)
-
Poslední objetí. Laboratorní myš a užovka červená (Pantherophis guttatus). Foto M. Smrž (1. místo, Instagram)
-
Pestré zbarvení předurčilo středoamerické listovnice, příbuzné našich rosniček, k tomu, aby se staly jedněmi z nejfotografovanějších žab. Za pozornost stojí i detaily, např. oko. Foto P. Bambousek (1. místo, Objevitelská kategorie)