Ladovská zima na ondřejovské hvězdárně. Autor: Astronomický ústav.
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Je hvězda 12 Vul chybějícím článkem mezi skupinami Be a B[e]?
Třída horkých hvězd spektrálního typu B se dělí na řadu podskupin mezi něž patří jednak klasické Be hvězdy (s emisními čarami Balmerovy série ve spektru) a také o něco vzácnější B[e] hvězdy (navíc se zakázanými čarami). Obě tyto skupiny vykazují známky přítomnosti okolohvězdných disků. Disky kolem Be hvězd tvoří ionizovaný plyn, který se uvolnil z povrchu těchto rychle rotujících objektů. Plyn je možné zkoumat spektroskopicky na základě rozdvojeného profilu vodíkových emisních čar. Naproti tomu o mechanizmu vzniku disků u B[e] hvězd není známo prakticky nic. Disky jsou však většinou natolik husté, že v nich může docházet ke vzniku molekul a kondenzaci prachu.
Na čem pracujeme: α-Monocerotidy jsou původem z kometární kůry
Meteorický roj α-Monocerotid je jedním z těch nevyzpytatelných. Jejich mateřské těleso dosud nebylo odhaleno a v některých letech tento roj překvapil pozorovatele krátkým deštěm. Tým pracovníků Oddělení meziplanetární hmoty ASU vyhodnotil pozorovací kampaň provedenou v roce 2019 a dospěl k zajímavým výsledkům.
V pondělí 15. listopadu 2021 na slavnostním ceremoniálu ve vile Lanna v Praze udělí předsedkyně Akademie věd profesorka Eva Zažímalová Cenu AV ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kterých bylo dosaženo při řešení výzkumných úkolů podporovaných AV ČR. Akademie věd ocenila tři výzkumy. Jedním z nich je podíl na přípravě sondy Solar Orbiter.
Konference je mimořádnou příležitostí poslechnout si přehled vědeckých kosmických aktivit v České republice, které koordinuje výzkumný program Strategie AV 21 - Vesmír pro lidstvo. Těšíme se na viděnou, ať už osobně, nebo spíše na internetu.
Astronomický ústav AV ČR se zapojuje do Czech Space Week. A tohle rozhodně bude stát za to. Vybraní řečníci vyprávějí poutavě a s velkým objemem informací. Kdo si najde čas na stream, nebude litovat.
Pěkné shrnutí s komentářem Dr. Petra Kabátha, vedoucího skupiny výzkumu exoplanet Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, si můžete poslechnout v 10 minutách na Českém rozhlase Plus.
Výbuchy nov patří k velkým vesmírným ohňostrojům. Jsou velice důležitými jevy, které slouží jednak k poznání závěrečných stádií vývoje těsných dvojhvězd s přenosem hmoty mezi složkami, ale s jejich pomocí můžeme i stanovovat vzdálenosti galaxií. Pozorováním nov v jiných galaxiích se Kamil Hornoch z ASU zabývá již dlouhou dobu a celosvětově je na špici objevů těchto extragalaktických explozí. Představovaný článek shrnuje výsledky několikaletého monitoringu galaxie M83.
Den otevřených dveří na pražském pracovišti Astronomického ústavu AV ČR 6. listopadu 10 - 15 hodin
Ústavy Akademie věd v pražském areálu na Spořilově - Geofyzikální ústav, Ústav fyziky atmosféry a také naše pražské pracoviště - Oddělení galaxií a planetárních systémů - pořádají v rámci Týdne Akademie věd společný Den otevřených dveří v sobotu 6. 11. od 10 do 15 hodin.
21. října 2021 přijal ředitel Astronomického ústavu AV ČR Vladimír Karas na ondřejovské hvězdárně velvyslance Patricia Utrerase a konzula Carlose Gajarda. Představitele Chilské republiky náš výzkum zajímá a pan velvyslanec projevil vřelý zájem podpořit nové spolupráce ve vědě a specificky i v astronomii, a to jak ve výzkumu, tak i v popularizaci. S Chile nás pojí především Evropská jižní observatoř (ESO), jejímž členským státem je i Česká republika. ESO své observatoře vystavěla právě v chilské poušti Atacama. I na observatoři v Ondřejově můžete být často svědky pozorování jižní oblohy dálkovým ovládáním dalekohledů umístěných v Chile.
Na čem pracujeme: Dlouhodobá aktivita intermediálních polarů
V. Šimon ze Stelárního oddělení ASU ve svém článku podává podrobnou zprávu o dlouhodobém vývoji jasnosti pěti přechodných polarů. Na tomto vzorku ukazuje, že přechodné polary mají velmi široký rozsah optické svítivosti. Z dlouhodobého hlediska vykazují jejich světelné křivky mnohé nespojité jevy – vzplanutí, zjasnění, přechody mezi vysokými a nízkými stavy jasnosti. Společným jmenovatelem těchto změn je množství hmoty přenášené mezi dárcovskou a přijímající hvězdou, které tvoří těsný dvojhvězdný systém.
Na čem pracujeme: Balmerovo kontinuum a elektronové svazky ve sluneční minierupci
Petr Heinzel ze Slunečního oddělení ASU byl součástí týmu, který se věnoval zevrubnému studiu jedné velmi malé sluneční erupce. Její vlastnosti byly ale vhodné k tomu, aby se podařilo dále rozmotat záhadu původu zvýšení Balmerova kontinua ve slunečních erupcích.
Ondřejovská hvězdárna je největším českým pracovištěm, které se zabývá výzkumem vesmíru. Práce astronomky nebo astronoma obnáší studium fyziky a astronomie a většinou je zakončeno doktorátem na některé z univerzit. Vychovat mladé astronomky a astronomy není lehký úkol a je vhodné začít s inspirací již v útlém věku.
Zveme vás 2. listopadu 2021 od 18.00 do Kino 35, Štěpánská 35, Praha 1 na promítání dokumentu s následnou diskuzí. Film ve francouzštině s českými titulky (délka 1:30) je z produkce francouzské vesmírné agentury CNES. Po projekci bude následovat debata režiséra Virgila Novariny s astrofyzikem Jiřím Svobodou z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky (ve francouzském a českém jazyce se simultánním překladem).
Na poslední cestu ke hvězdám se vydal bývalý vedoucí oddělení kosmického výzkumu Astronomického ústavu ČSAV, přední československý a český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy a kosmonautiky RNDr. Boris Valníček, DrSc. Zemřel ve věku 94 let ve středu 29. září 2021.
Už zase něco nabízíme, učitelé zpozorněte. Reagujeme na zprávy o znovu uzavíraných školách a třídách v karanténě, které přecházejí na distanční výuku. Pomocnou ruku a možnost vysvětlit probíranou látku odborníkem nabízejí Astronomický ústav, Geofyzikální ústav a Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR.
Noc vědců 2021 na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR
Spousta telefonátů předem nás upozornila, že zájem veřejnosti bude velký. A stalo se. Na hvězdárnu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově přišlo od 15 do 24 hodin na 550 návštěvníků!
Lidové hvězdárny - český fenomén, Praha jako evropské město astronomie, významné osobnosti rudolfínské doby, Klementinum, Karlův most a jeho astronomická symbolika, ondřejovská hvězdárna či světový technický skvost - pražský orloj. Výkladem specialistů na tyto milníky české astronomie vás v krátkém filmu České astronomické společnosti provede tiskový mluvčí Astronomického ústavu AV ČR Pavel Suchan.
Na čem pracujeme: Fragmentace bolidů v první polovině atmosférické dráhy
Trojice pracovníků Oddělení meziplanetární hmoty ASU studovala záznamy videokamer z pádů bolidů. V osmi případech byla pozorována fragmentace těchto těles v první polovině atmosférické dráhy. Autoři ukazují, že tělesa začala fragmentovat velmi záhy a hned se za nimi vytvářela ionizovaná stopa. K prvotní fragmentaci došlo při velmi nízkých hodnotách dynamického tlaku atmosféry na čelní plochu meteoroidu, mnohem nižších, než je odpovídající pevnost meteoroidu s puklinami vzniklými během srážek v meziplanetárním prostoru. Neobvykle nízké hodnoty mohou souviset s kosmickým zvětráváním.
Podzim - rychle se krátící dny a stále delší noci. Možná někomu chybí letní teplo, ale z hlediska pozorování hvězdné oblohy zase nemusíme na tmu už dlouho čekat. A počasí je navíc stále mírné a bez extrémních mínusových teplot. A co nás na podzim na obloze čeká?
Program Evropské noci vědců na pražském pracovišti 24. září
Beseda s vědci z Oddělení galaxií a planetárních systémů od 19:00, areál ústavů Akademie věd na Spořilově, Boční II 1401, Praha 4, Astronomický ústav AV ČR.
Děkujeme za obří návštěvnost. Počasí přálo a po celý den jsme tedy mohli pozorovat sluneční skvrny ve fotosféře a také protuberance v chromosféře Slunce. K tomu puzzle Evropské jižní observatoře, stavba malého dalekohledu a moře moře a moře zodpovězených otázek.
Na ondřejovské hvězdárně právě probíhá mezinárodní kurz observačních technik
Od 6. do 17. září probíhá na hvězdárně v Ondřejově workshop observačních technik. Workshop se koná na základě dohody mezi Přírodovědeckou fakultou Univerzity v Postupimi (Německo) a Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky. Cílem je provádět společný výzkum a výuku v oblasti astrofyziky. Strany se dohodly, že budou každoročně pořádat dvoutýdenní společné výzkumné workshopy na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Jsme rádi, že nyní můžeme hostit 7 magisterských a 5 doktorských studentů z Univerzity v Postupimi a 4 studenty z Masarykovy univerzity v Brně.
Na čem pracujeme: První modely atmosfér horkých trpasličích hvězd se započtením shlukování
Jiří Kubát a Brankica Kubátová publikovali článek, v němž se detailně věnují efektu tzv. shlukování v atmosférách horkých hvězd a vypočetli vůbec první atmosférické modely O a B trpasličích hvězd se započtením tohoto jevu. Ukazují, že pokud jsou efekty shlukování započteny v modelech atmosfér horkých trpaslíků, výsledné modelové spektrum se pozorovatelně liší od spektra vypočteného bez započtení shlukování. To může v extrémních případech vést až k chybné spektrální klasifikaci nebo nesprávnému určení chemického složení.
Je hvězda 12 Vul chybějícím článkem mezi skupinami Be a B[e]?
Třída horkých hvězd spektrálního typu B se dělí na řadu podskupin mezi něž patří jednak klasické Be hvězdy (s emisními čarami Balmerovy série ve spektru) a také o něco vzácnější B[e] hvězdy (navíc se zakázanými čarami). Obě tyto skupiny vykazují známky přítomnosti okolohvězdných disků. Disky kolem Be hvězd tvoří ionizovaný plyn, který se uvolnil z povrchu těchto rychle rotujících objektů. Plyn je možné zkoumat spektroskopicky na základě rozdvojeného profilu vodíkových emisních čar. Naproti tomu o mechanizmu vzniku disků u B[e] hvězd není známo prakticky nic. Disky jsou však většinou natolik husté, že v nich může docházet ke vzniku molekul a kondenzaci prachu.
Na čem pracujeme: α-Monocerotidy jsou původem z kometární kůry
Meteorický roj α-Monocerotid je jedním z těch nevyzpytatelných. Jejich mateřské těleso dosud nebylo odhaleno a v některých letech tento roj překvapil pozorovatele krátkým deštěm. Tým pracovníků Oddělení meziplanetární hmoty ASU vyhodnotil pozorovací kampaň provedenou v roce 2019 a dospěl k zajímavým výsledkům.
V pondělí 15. listopadu 2021 na slavnostním ceremoniálu ve vile Lanna v Praze udělí předsedkyně Akademie věd profesorka Eva Zažímalová Cenu AV ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kterých bylo dosaženo při řešení výzkumných úkolů podporovaných AV ČR. Akademie věd ocenila tři výzkumy. Jedním z nich je podíl na přípravě sondy Solar Orbiter.
Konference je mimořádnou příležitostí poslechnout si přehled vědeckých kosmických aktivit v České republice, které koordinuje výzkumný program Strategie AV 21 - Vesmír pro lidstvo. Těšíme se na viděnou, ať už osobně, nebo spíše na internetu.
Astronomický ústav AV ČR se zapojuje do Czech Space Week. A tohle rozhodně bude stát za to. Vybraní řečníci vyprávějí poutavě a s velkým objemem informací. Kdo si najde čas na stream, nebude litovat.
Pěkné shrnutí s komentářem Dr. Petra Kabátha, vedoucího skupiny výzkumu exoplanet Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, si můžete poslechnout v 10 minutách na Českém rozhlase Plus.