Kapalné krystaly jsou stále předmětem intenzivního zájmu a představují obor na rozhraní mezi fyzikou a chemií, biologií a případně i medicínou. Je to oblast výzkumu, která má stále čím přispět k rozvoji moderních nanotechnologií.
Objev kapalných krystalů se váže k Praze. V roce 1888 si německý botanik Rienitzer, profesor na německé technické univerzitě v Praze, všiml zvláštního chování v derivátech cholesterolu. Fyzik Otta Lehmann, který se jevem zabýval, došel k závěru, že souvisí s unikátním uspořádáním molekul. Kapalné krystaly jako organické molekuly silně anizotropního tvaru se mohou za určitých podmínek (teplota nebo koncentrace rozpouštědla) směrově uspořádat. V závislosti na tvaru a chemickém složení molekul vzniká mnoho typů fází a díky tečení molekuly mohou rychle reagovat na vnější podmínky a přiložená pole, což se projeví ve změně optických vlastnosti. Právě elektro-optické vlastnosti se staly základem většiny aplikací jako jsou displeje, monitory, televizní obrazovky a mnohé další. Kapalné krystaly dodnes zůstaly předmětem intenzivního zájmů a představují obor na rozhraní mezi fyzikou a chemií, biologií a případně i medicínou. Je to oblast výzkumu, která má stále čím přispět k rozvoji moderních nanotechnologií.
Přednášet bude RNDr. Vladimíra Novotná, CSc.