Novinky

Syndikovat obsah

Konference o planetární geologii

Náš spolupracovník Tomáš Kohout, který působí dlouhodobě také na University of Helsinki, přednesl přednášku na konferenci Kosmické projekty, která se konala 12. listopadu 2021 v Praze ve Vile Lanna v rámci akce Czech Space Week. Jeho přednáška se týkala mapování asteroidu Didymos. Program konference a jednotlivé prezentace jsou uveřejněny zde; konkrétně přednášku T. Kohouta lze shlédnout zde (začíná od 42 min záznamu).

Pracovníci Geologického ústavu bodovali v soutěži Věda fotogenická

Naši pracovníci přihlásili do aktuálního ročníku soutěže celkem 24 fotografií a 11 z nich se dostalo do semifinále. Možná i proto ústav získal Speciální cenu za nejatraktivnější fotografický výstup. Především se ale několik fotografií umístilo na předních pozicích ve dvou kategoriích a to: 1. a 3. místo v kategorii Múzy ve vědě; 1. a 3. místo v kategorii Vědci a práce domácí. Oceněnými pracovníky byli Lenka a Pavel Lisých a Michal Filippi. Fotografie a informace o soutěži jsou k dispozici na linku webu Vědy fotogenické.

Česko-čínský výzkum fosilních tropických pralesních „Pompejí“ ve Vnitřním Mongolsku v Číně

Respektovaný vědecký mezinárodní časopis Review of Palaeobotany and Palynology věnoval celé speciální číslo (vol. 294) výsledkům výzkumu mezinárodního týmu českých a čínských paleobotaniků a palynologů na lokalitě Wuda ve Vnitřním Mongolsku v Číně. Mezinárodní tým spolupracoval na šesti výkopech (2011-2018) tropického pralesa starého 298 miliónů let. Dva členové Laboratoře paleobiologie a paleoekologie, Jiří Bek a Jana Votočková-Frojdová jsou spoluautory devíti článků v tomto speciálním čísle popisujícím mj. významné nálezy permských plavuní, přesliček a kapradin tak, jak byly pohřbeny sopečným popelem po velké vulkanické erupci obdobně jako tomu bylo v legendárních římských Pompejích.

Naši pracovníci přispívají do tiskovin AV

V posledním čísle popularizačního magazínu A/věda a výzkum, který vydává Akademie věd, byly publikovány zajímavé články s tematikou hub, což je nyní na podzim velmi aktuální téma. Na vzniku textů se významně podílel náš kolega Jan Borovička. Ve stejném čísle najdete i krátký komentář Michala Filippiho ke článku o neviditelném zlatu, který nedávno zaujal novináře po světě.

Popsán nový způsob rozpadu pískovců

Nedávno vyšlý článek v časopise Geomorphology, na kterém se podílel pracovník našeho ústavu Michal Filippi, prezentuje nově rozpoznaný způsob zvětrávání pískovcových výchozů. Principem tohoto zvětrávání je odpojení menších částí horniny podle litologických a jiných rozhraní, což umožní dilataci materiálu a tedy poškození ochranných skalních biokrust, což má za následek vstup erozních činitelů do odpojených částí a tedy jejich zrychlený rozpad.

Cena děkana

Hedvice Weinerové byla udělena Cena děkana Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity pro nejlepší studenty doktorských studijních programů za rok 2021. Její studium je zaměřené na sledování změn složení devonských karbonátových sedimentů Barrandienu v souvislosti se změnami mořské hladiny a bioeventy. Více informací zde.

Ocenění naší pracovnice

Česká akademie zemědělských věd 4.3.2021 udělila Anně Žigové bronzovou medaili za mimořádný přínos k rozvoji  vědy a výzkumu v agrárním sektoru. Více informací je zde. Gratulujeme.

Pokrok ve studiu kadmia

Kadmium (Cd) je toxický kov široce rozšířený v životním prostředí, často kvůli činnosti člověka. Pracovníci Geologického ústavu AV ČR vyvinuli metodu měření izotopů Cd v biologických vzorcích pomocí hmotnostní spektroskopie s termální ionizací (TIMS). Výsledky publikované v prestižním analytickém časopise Talanta představují užitečnou pomůcku při kontrole kvality chemické analýzy pro všechny laboratoře, které se zabývají analýzou kadmia v biogenních materiálech. Více se dozvíte zde nebo v originální publikaci.

Nejstarší trilobiti měli mláďata s velkou hlavou a dlouhými trny

Trilobiti jsou nejznámějšími obyvateli prvohorních moří. Tito členovci měli tvrdou vnější kostru, která byla zpevněna uhličitanem vápenatým krátce po vylíhnutí z vajíčka, a díky tomu se nám jejich vývojová stádia často zachovávají jako zkameněliny. Ve své nové práci popsali Lukáš Laibl společně s kolegy z Freie Universität Berlin vývoj trilobita Fritzolenellus lapworthi z kambrických hornin Newfoundlandu, od miniaturních „drobečků“ menších než jeden milimetr až po téměř dvaceticentimetrové dospělce. Mláďata fritzolenella mají velký hlavový štít a výrazné trny po celém těle. Díky detailnímu porovnání mláďat tohoto druhu s mladými jedinci dalších kambrických trilobitů autoři dokázali, že znaky pozorované u fritzolenella mají původní morfologii zděděnou od společného předka skupiny, a mohou tak mohou sloužit jako srovnávací skupina při studiu ontogeneze ostatních trilobitů. Více informací zde.

Popularizace na příkladu venkovní expozice hornin

U příležitosti Mezinárodního dne muzeí a galerií bude v úterý 18. května 2021 od 16.00 u rakovnického muzea otevřena nová venkovní geologická expozice „Vybrané horniny okresu Rakovník“. Na vzniku expozice se podílela řada subjektů, včetně našeho Ústavu v zastoupení kolegů Karla Žáka a Jiřího Adamoviče. Tato expozice je jedním z mnoha příkladů, jak mohou vědci-geologové přispívat svými znalostmi i mimo sféru „tvrdé vědy“ a zprostředkovat tak získávané znalosti laické veřejnosti.

Archiv novinek

Hledáte starší novinky? Navštivte archiv novinek starších než 1 rok.