Věda je moderní obdoba zámořských objevitelských plaveb. Když začínáte pracovat na výzkumném projektu, vyplouváte do neznámých vod. Čeká vás tvrdá práce a mnoho záludných překážek. Máte ovšem velkou šanci, že na cestě objevíte něco nového. Někdy pár ostrovů nebo kousek pobřeží, jindy celé kontinenty.

Svět rostlin je stejně zajímavý jako třeba říše zvířat nebo hlubiny vesmíru. Pojďte se tedy podívat, kam v něm „dopluli“ vědci z našeho ústavu.

Zde vám nabízíme výběr důležitých zpráv z poslední doby. Více jich najdete v jednotlivých podrubrikách.

Dosud neznámý mechanismus, který reguluje transport hormonu auxinu, odhalili čeští vědci. Přesně vyladěné toky auxinu jsou nutné pro správný vývoj rostlin i pro jejich reakce na vnější podněty.

Funkci nově objeveného genu, který ovlivňuje tvorbu a kvalitu semen, objasnili jako první na světě vědci z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.

Doktor Miroslav Kvasnica se stal letošním držitelem Medaile Kenji Moriho, kterou odborná společnost The Isoprenoid Society uděluje mladým vědcům za mimořádné úspěchy ve výzkumu přírodních látek.

Detailní fungování molekulárního komplexu klíčového pro růst buněk popsali odborníci z našeho ústavu ve spolupráci s kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dalších institucí.

Kolonizace souše rostlinami patří k nejpůsobivějším příběhům evoluce. Mezinárodní tým, jehož součástí byli biologové z našeho ústavu, teď popsal, jak tento proces probíhal na genetické úrovni.

Odborníci z našeho ústavu už vyšlechtili mnoho odrůd jabloně odolných proti vážným chorobám. Příběh jedné z nejúspěšnějších teď ztvárnilo Centrum transferu technologií Akademie věd ČR formou komiksu.

Velký úspěch hlásí vědci z našeho Centra strukturní a funkční genomiky rostlin. S americkými a čínskými kolegy přečetli jako první na světě dědičnou informaci neobvyklého tzv. B chromozomu u kukuřice.

Biologové z Belgie a ČR popsali mechanismus účinku brasinosteroidů na růst kořenů. Výsledky výzkumu umožní lépe pochopit vývoj kořenového systému a v budoucnu se mohou uplatnit v zemědělství.

Vědcům se po čtyřech letech bádání podařilo rozluštit genetickou informaci třetí nejdůležitější evropské obiloviny – žita. Na výzkumu se podíleli také odborníci z našeho olomouckého pracoviště.