Zástupci třídy Laboulbeniomycetes představují neobyčejné houby, které jsou úzce svázané s členovci buď kvůli rozšiřování (Pyxidiophorales), nebo jako biotrofní paraziti (Herpomycetales, Laboulbeniales). Z morfologického hlediska jsou zástupci řádů Herpomycetales a Laboulbeniales odlišní od ostatních hub vřeckovýtrusných v tom, že mitotickým dělením ve třech rovinách vytvářejí unikátní plodnice s ukončeným růstem. Nejvyšší diverzity dosahují v tropech, ale řadu druhů najdeme i v mírném pásu. Nedávné pokroky v jejich studiu a hlavně využití molekulárních dat vedly k objevům nových druhů, odhalily kryptickou diverzitu a pomohly odhalit jejich vzájemné příbuznosti. Současně jsou tyto druhy testovány jako prostředky biologického boje a využívány jako modelové druhy při studiu koevoluce hostitelů a jejich parazitů.
Použitá a citovaná literatura
HAELEWATERS, Danny, et al. Laboulbeniales (Ascomycota) of the Boston Harbor Islands I: species parasitizing Coccinellidae and Staphylinidae, with comments on typification. Northeastern Naturalist, 2015, 22.3: 459-477.
BLACKWELL, Meredith; HAELEWATERS, Danny; PFISTER, Donald H. Laboulbeniomycetes: Evolution, natural history, and Thaxter’s final word. Mycologia, 2020, 112.6: 1048-1059.
HAELEWATERS, Danny; DE KESEL, André; PFISTER, Donald H. Integrative taxonomy reveals hidden species within a common fungal parasite of ladybirds. Scientific Reports, 2018, 8.1: 1-16.
MÁCA, Jan. Zapomenuté houby: roztřepenky. Vesmír, 2003, 82. 11: 637-641.
Members of the class Laboulbeniomycetes include extraordinary fungi that are obligatorily associated with arthropods, either for dispersal (Pyxidiophorales) or as biotrophic microparasites (Herpomycetales, Laboulbeniales). Morphologically, Herpomycetales and Laboulbeniales are distinct from other ascomycetes in producing unique three-dimensional structures of determinate growth resulting from mitotic divisions. They have the highest diversity in the tropics, but many species may also be found in temperate regions. Recent progress in their study and the use of molecular characters has allowed for the discovery of new species, revealed cryptic diversity, and helped to better understand their evolutionary relationships. These fungi are also being considered for biological control and as model species in studies of the coevolution of hosts and their parasites.
-
Jedna z originálních kreseb od Rolanda Thaxtera – labulbénie Dimeromyces africanus, kterou popsal ze střevlíkovitého brouka druhu Sphaerostylus luteus z Libérie (Afrika). Publikováno s laskavým svolením Farlow Reference Library of Cryptogamic Botany, Harvardská univerzita (USA), s přispěním D. Castronové
-
Zjednodušená fylogeneze třídy Laboulbeniomycetes ukazuje její vnitřní dělení. Barevně řády v textu souhrnně pojmenované labulbénie. Kromě tří řádů obsahuje i dvě linie nejasného postavení Laboulbeniopsis a Chantransiopsis. Podle: M. Blackwell a kol. (2020)
-
Laboulbenia fuliginosa je známa pouze z karibských ostrovů a Panamy. Má typickou až „velmi obyčejnou“ morfologii, jak konstatoval i autor popisu R. Thaxter, proto se dobře hodí k popisu základní stavby stélky. Měřítko 100 μm. Foto D. Haelewaters
-
Plodnice Rhachomyces furcatus na zadečku drabčíkovitého brouka druhu Othius subuliformis. Tato labulbénie je známa i z území České republiky. Foto B. Horvers
-
Laboulbenia quarantenae získala jméno podle toho, že byla popsána z šídlatce dvouskvrnného (Bembidion biguttatum) v nucené karanténě kvůli šíření onemocnění covid-19 na jaře 2020. Měřítko 100 μm. Foto D. Haelewaters
-
Drabčík Bledius gallicus se shluky plodnic labulbénie Haplomyces texanus na hlavě. Foto B. Horvers
-
Shluk plodnic druhu Stichomyces conosomatis na předohrudi drabčíkovitého brouka Sepedophilus nigripennis. Tato labulbénie popsaná z USA je dále známa z Evropy (včetně ČR) a z jednotlivých pozorování v Africe, Asii a Jižní a Střední Americe (rovněž z brouků rodu Sepedophilus). Foto B. Horvers
-
Slunéčko východní (Harmonia axyridis) napadené labulbénií z druhového komplexu Hesperomyces virescens. Skupinky žlutých plodnic jsou dobře patrné na krovkách. Foto B. Horvers
-
Plodnice nalezené v Panamě na krovkách střevlíkovitého brouka rodu Platynus – zástupce dosud nepopsané linie v rámci druhového komplexu L. flagellata. Měřítko 100 μm. Foto O. Koukol
-
Plodnice labulbénie z druhového komplexu H. virescens s dvoubuněčnými askosporami vyloučenými z vrcholového otvoru. Měřítko 100 μm. Foto O. Koukol
-
Severoamerické slunéčko černé vé (Olla v-nigrum) extrémně napadené labulbénií z druhového komplexu H. virescens. Foto D. Haelewaters
-
Labulbénie objevená ve sbírkách American Museum of Natural History (New York). Druhý autor tohoto článku prostudoval 24 tisíc zde uložených položek a zjistil, že na 6 % z nich jsou přítomny labulbénie. Mezi nimi objevil a popsal i tento nový druh pro vědu pojmenovaný Diphymyces costaricensis. Měřítko 50 μm. Foto D. Haelewaters
-
Anteridia (samčí pohlavní orgány) na bázi plodnice vřeckovýtrusné houby labulbénie z druhového komplexu Hesperomyces virescens (Laboulbeniales). Válcovité konidie vylučované z trubicovitě zakončených anteridií se nazývají spermacie a slouží k pohlavnímu procesu. Měřítko 20 μm. Foto O. Koukol