Výzkumná střediska

Středisko pro paleolit a paleoantropologii

V centru pozornosti střediska stojí adaptace našich předků, které zkoumáme coby významnou sílu evoluce s dalekosáhlými dopady. Zcela ojedinělý nálezový fond – vzácná komplexní lovecká sídliště s jedněmi z nejstarších fosilních nálezů anatomicky moderního člověka v Evropě – nám poskytuje významné privilegium rekonstruovat způsob života lovců a sběračů, kteří zde žili v době klimatických výkyvů poslední doby ledové.

Věnujeme se především migračním vlnám moderního člověka z Afriky do Evropy během mladého paleolitu. Objevitelům neznámého území, kteří museli zcela změnit svůj styl života, čímž katapultovali svůj technologický i kulturní vývoj na jeho tehdejší pomyslný vrchol. Zajímají nás vztahy a kontakty, které probíhaly mezi lovecko-sběračskými kulturami anatomicky moderních lidí a původní neandrtálskou populací na rozhraní středního a mladého paleolitu, a, na druhé straně časové osy, jejich střety a interakce s neolitickými zemědělci na konci střední doby kamenné. Ve zkoumání nálezů i ve formulaci výzkumných otázek a teorií využíváme moderní výzkumné metody, které nám umožňují postupně skládat komplexní obraz tehdejších lidí. Významnou pomocí v interpretaci života lovecko-sběračských kultur v minulosti jsou nám i etnoarcheologické komparativní výzkumy. Expedice v africké Etiopii, v severních teritoriích Austrálie nebo na severní Sibiři nám umožňují pozorovat život a chování současných nomádských kultur a lépe tak pochopit kultury minulé.

Fakta

Vznik střediska
1995

Vedoucí střediska
Mgr. Martin Novák, Ph.D.

Vědečtí a odborní pracovníci
Mgr. Jaroslav Bartík, Ph.D.; Mgr. Soňa Boriová; doc. Mgr. Sandra Sázelová, Ph.D.; prof. PhDr. Jiří Svoboda, DrSc.; PhDr. Petr Šída, Ph.D.; Ing. Petr Škrdla, Ph.D., DSc.

Mgr. Ondřej Herčík, Bc. Dominik Chlachula, Mgr. Vojtěch Zábojník

Poslání

Ve Středisku pro paleolit a paleoantropologii se od počátku zaměřujeme na široce pojatý, interdisciplinární výzkum původu prvních anatomicky moderních lidí v Evropě. Zkoumáme jejich fyzické, sociální a behaviorální adaptace v environmentálním, klimatickém a kulturním kontextu. Tuto problematiku dáváme také do souvislosti s otázkou konce evropských neandertálců nebo s procesem postupného nahrazování posledních skupin lovců-sběračů zemědělskými populacemi. 

Hlavní tematické okruhy

Počátek mladého paleolitu ​​(45–35 tisíc let BP): přechodné období, ve kterém moderní lidé nahradili neandertálce, představuje jedno z klíčových témat současné paleolitické archeologie a paleoantropologie. V Evropě souvisí s významnými kulturními a sociálními změnami, které stimulovaly nové vzorce chování, komplexní lovecké strategie, technologické inovace a symbolické vyjadřování. Moravu v tomto rámci vnímáme jako možnou „zónu kontaktu“ mezi místními neandertálci a příchozími anatomicky moderními lidmi, kdy se zde rozšířily první přechodové mladopaleolitické techno-komplexy jako bohunicien a szeletien, které byly později nahrazeny kulturou aurignacien jako první čistě mladopaleolitickou kulturou moderních lidí.

Gravettien (30–22 tisíc let BP): tato archeologická kultura „lovců mamutů“ vyplňující vrcholné období mladého paleolitu představuje jednu z nejkomplexnějších lovecko-sběračských adaptací na dobu ledovou. Naše aktivity se zde přirozeně zaměřují zejména na sídelní areál Dolní Věstonice – Pavlov – Milovice, který představuje v celoevropském měřítku unikátní, vnitřně strukturovaný soubor loveckých sídlišť, vypovídající nejen o lovu mamutů, ale také o širokém spektru dalších lidských aktivit. Areál byl zkoumán již téměř sto let Karlem Absolonem, Assienem Bohmersem, Bohuslavem Klímou, Jiřím Svobodou a dalšími badateli. V roce 2010 bylo na návrh ARÚB vyhlášeno národní kulturní památkou „Archeologické naleziště Dolní Věstonice – Pavlov“, které je od roku 2016 na populárně-vědecké úrovni prezentováno formou unikátního projektu Archeopark Pavlov.

Počátek pozdního mladého paleolitu ​​(22–18 tisíc let BP): výzkum kulturních reakcí v období zhoršujícího se klimatu během posledního glaciálního maxima přináší poměrně vzácný pohled na lidská sídliště v řídce osídlené střední Evropě. Dlouhodobý a technicky náročný výzkum lokality Mohelno – Plevovce, která je situována na březích vodní nádrže v blízkosti jaderné elektrárny Dukovany, kde archeologické vrstvy erodují kvůli neustále se měnící hladině vody, nám umožnil odkrýt několik pozoruhodných a jedinečných sídlištních kamenných struktur, které jsou interpretovány jako kamenné podlahy možných obydlí.

Mezolit (10–5,5 tisíc let BC): období, kdy byly skupiny posledních lovců-sběračů postupně nahrazovány zemědělskými populacemi, zkoumáme především jako součást komparativního výzkumu. Zaměřujeme se na sídelní a subsistenční strategie lovců-rybářů v lesním prostředí holocénu, zejména v pískovcových oblastech severních Čech.

Ve své práci se zaměřujeme nejen na tradiční archeologické problémy, ale plně využíváme i nejmodernější metodické přístupy a analytické protokoly. Zajímá nás problematika datování, chronologie a mikrostratigrafie, dále analýzy prostorových a sídelních strategií, technologie, typologie a traseologie v hmotné kultuře a také otázky související se symbolismem, rituálním chováním a uměním. 

Zvláštní důraz je kladen na paleoantropologický výzkum, kde se zaměřujeme na detekci nových nálezů lidských fosilií, na virtuální antropologii, genetiku a histologii tvrdých tkání, společně s izotopovými studiemi potravinových řetězců, sezonností a migrací prehistorických lidských populací. Archeozoologické a paleoenvironmentální studie nám zase umožňují rekonstruovat ledovcovou krajinu nebo lépe pochopit průběh a dopady biotických a abiotických depozičních a postdepozičních procesů, které významně ovlivňují námi zkoumané nálezové situace. Při interpretaci výsledků nebo formování nových hypotéz nám rovněž pomáhají etnologické a experimentální srovnávací studie.

Geograficky je naší klíčovou studijní oblastí střední Podunají s jedinečnými lokalitami na Moravě – zejména oblast Pavlovských vrchů, a Brněnské kotliny, dále Moravský kras, Moravská vrchovina, Předmostí, Petřkovice, střední Pomoraví, doplněné o průzkumy v severních Čechách, v pískovcových oblastech Českolipska, Českého Švýcarska nebo Českého ráje.

Výzkumná základna

Dolní Věstonice

V rámci celkové koncepce ARÚB se v roce 1995 bývalá terénní základna v Dolních Věstonicích přetransformovala na detašované vědecko-výzkumné pracoviště Střediska pro paleolit a paleoantropologii. Na pracovišti je dnes soustředěna v původním kontextu podstatná část archeologického, paleoantropologického a archeozoologického materiálu ze záchranných a systematicky vedených poválečných výzkumů ARÚB týkajících se zejména období paleolitu a mezolitu. Naším cílem je evidence, postupné zpracování a komplexní zhodnocení tohoto inventáře s důrazem na interdisciplinaritu a moderní počítačové vyhodnocení dat. V rámci populárně-vědeckého a vzdělávacího působení činnost pracoviště úzce souvisí s blízkým „Archeoparkem Pavlov“, na jehož aktivitách se vědečtí a odborní pracovníci střediska přímo podílejí.

Vedle standardních pracoven badatelů se zde nachází laboratoř pro očištění, konzervaci a základní zpracování archeologických nálezů, linka na proplavování odebraného sedimentu z archeologických nalezišť a také specializovaná laboratoř na zhotovení měkkých výbrusů z tvrdých živočišných tkání. Přístup k informačním zdrojům zajišťuje zřízená knihovna monografií a časopisů převážně s paleolitickým a paleoantropologickým obsahem. Středisko také disponuje moderním archeologickým depozitářem, který splňuje současné požadavky na uložení nálezového materiálu z archeologických lokalit, jak z hlediska zabezpečení, dlouhodobé ochrany vůči vlivům okolního prostředí (prach, vlhko, teplota), tak i logistických požadavků.