Vernisáž výstavy se uskuteční ve čtvrtek 12. října v 17 hodin v Mervartově pamětní síni.

Chladné, tyčové, úderné, ale i střelné či palné zbraně sloužily válečníkům od konce devátého století až do konce třicetileté války.

Na dvě stě exponátů pochází nejen z Muzea Komenského v Přerově, ale byly zapůjčeny i ze sbírek Vlastivědného muzea v Olomouci, Muzea a galerie v Prostějově, Tovačova, Kroměříže, Holešova či Kojetína.

„První část expozice se váže k raně středověkému osídlení Přerova. Nejstarší nálezy spadají do 9. století a mladší část předmětů pochází z 10. a 11. století - tedy mladší doby hradištní, kdy se na Horním náměstí v Přerově nacházelo mohutné opevněné hradiště,“ řekl jeden z kurátorů výstavy Zdeněk Schenk.

Meče od Velké Moravy po 16. století

Největší zastoupení má ale široká škála vrcholně a pozdně středověkých zbraní, především mečů.

„Obsáhlý soubor představuje celou vývojovou řadu mečů od dob Velké Moravy až po šestnácté století. Lidé tedy mohou posoudit, jak se meč v průběhu času vyvíjel. Ve starším období byly meče kratší a měly širší čepele. Na přelomu 13. a 14. století už vzniká takzvaný dlouhý meč, který se ovládal oběma rukama. Některé dosahují délky 1 800 milimetrů,“ přiblížil Petr Žákovský z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Brně, jenž se na přípravě expozice také podílí. Meče doplňuje i soubor přileb z období třicetileté války.

Za zmínku stojí i bohatá kolekce tesáků, seker či předmětů, úzce spojených s ovládáním koňské síly, mezi nimiž dominuje široká typová škála ostruh.

„K unikátům výstavy ale bezesporu patří část kolekce raného typu plátových zbrojí z přelomu 14. a 15. století, nalezená kolem roku 1866 na tvrzišti v Žeravicích u Přerova. Představuje jednu z nejstarších dochovaných plátových zbrojí vůbec a majiteli sloužila při turnajích, což dokládají dochované specifické díly ochranného odění,“ doplnil Petr Žákovský.

Lidé mohou obdivovat i torzo tarasnice z původní výzbroje hradu v Tovačově a dvě hlavně raně novověkých děl ze stejného místa.

Expozice dokládá konkrétními předměty také válečné události třicetileté války, které dramaticky zasáhly do života tisíců obyvatel měst a vesnic na Střední Moravě.

Co zanechal generál Torstenson

K vidění jsou předměty z průzkumu vojenského polního tábora u Horní Moštěnice, kde pobývala na sklonku léta 1643 švédská armáda, vedená jednou z nejvýznamnějších postav třicetileté války - generálem Lennartem Torstensonem.

Archeologové prováděli v minulosti spolu s detektoráři výzkum plochy tábora Lennarta Torstensona a za pomoci detektoru kovů zachránili velké množství olověných projektilů do mušket a pistolí.

„Na mnohých kulkách jsou i nálitky, což je doklad odlévání v areálu samotného tábora. Podařilo se najít i projektily velkých ráží do polních děl nebo torzo furkety, což je podpěrka pro mušketu,“ zmínil Zdeněk Schenk.

Zajímavostí na výstavě je i model velkého středověkého dobývacího praku, který vytvořil přerovský výtvarník Radim Zapletal.