Projekt si klade za cíl zmapovat, analyzovat a popsat procesy nastolování a vzájemné provázanosti témat v české veřejnosti a v nastavení tematické agendy tuzemských masových médií. Empirické šetření vychází z teorie konceptu "agenda-setting" při komparaci výsledků analýzy agendy médií a analýzy hierarchie témat reflektovaných veřejností. Klasifikaci a následné srovnání veřejné a mediální agendy ve stanoveném období řešitelský tým považuje za logický první krok k širšímu výzkumu nastolování a distribuce témat v českém veřejném diskurzu. Cílem projektu je přinést validní data z domácího prostředí, a tím mimo jiné přispět k diskusi o postavení českých médií ve společnosti a jejich případného vlivu na formování veřejného mínění, neboť nedostatek poučené argumentace, vycházející z vědeckého poznání, považují řešitelé za problematický bod veřejné debaty o vztahu mezi veřejností a masovými médii v České republice. Veřejnou agendu bude zjišťovat Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR na reprezentativním panelu respondentů, agendu médií pak katedra mediálních studií IKSŽ FSV UK na reprezentativním vzorku mediálních obsahů.
Spoluřešitel: Mgr. Vlastimil Nečas (Fakulta sociálních věd UK v Praze)
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 15, zobrazeno 11 - 15)
Otázky "kdo?" a "proč?" volí tu či onu stranu představují jednu z nejfrekventovanějších oblastí sociální politiky. Ba co více, často jsou zároveň předmětem velkého zájmu široké veřejnosti a médií. Cílem této oblasti je naznačit profil českých politických stran takříkajíc "zvenčí", vně instituce,z hlediska jejich voličů a s ohledem na některé podstatné determinanty volebního chování. Text aplikuje teoretická východiska za pomoci empirického výzkumu na podmínky českého stranického systému.
Příspěvek tvoří čtvrtou část série o procesu zodpovídání otázek respondenty standardizovaných dotazníkových šetření. Jsou zde vysvětleny hlavní momenty a procesy, které na této úrovni ovlivňují podobu výsledné odpovědi.
Příspěvek tvoří třetí část série o procesu zodpovídání otázek respondenty standardizovaných dotazníkových šetření, konkrétně fází rozhodování o odpovědi. První část je věnována problematice postojových dotazů. V této souvislosti jsou podrobněji vyloženy relevantní koncepce povahy postoje, efekty kontextu, které působí na rozhodovací procesy v průběhu zodpovídání, zmíněn je také vliv afektivních reakcí na průběh dotazování v podobě emocí.
Příspěvek tvoří druhou část série o procesu zodpovídání otázek respondenty standardizovaných dotazníkových šetření. V souvislosti s fází vyvolání informací v paměti jsou nastíněny základní psychologické koncepce paměti, problematika vybavování informací o událostech, úvodního kódování informace, role vybavovacích klíčů, nedostupnosti informací a využití obecnějších obsahů autobiografické paměti. Jsou analyzovány otázky spojené s vybavováním faktických i časových informací.
Příspěvek tvoří první část série o procesu zodpovídání otázek respondenty. Situace dotazování je definována v podobě složek: interakční/komunikační, kognitivní a formální. Proces zodpovídání je popsán ve sledu interpretace otázky, vybavování informací z paměti, rozhodování a editace odpovědi. První část série je věnována fázi interpretace. Je zde vysvětlena problematika reprezentace otázky, schémat, scénářů nebo primingu a jsou předvedeny implikace pro kvalitu dotazování.
Facebook
Twitter
Tweets by Sociologicky
Newsletter