Druhá část výletu na konec genomu se zaměřuje na objevy telomerových sekvenčních motivů. Jsou zde popsány principy klonování použité při hledání telomerové DNA u specifických taxonů s mírným důrazem na informace ohledně rostlinných telomer. Obvykle jsou telomery udržovány pomocí enzymu – telomerázy. Na druhou stranu známe rostoucí počet výjimek s netelomerázovým prodlužováním telomer, jako jsou např. retrotranspozony dvoukřídlého hmyzu. V tomto směru je překvapující, že i poslední kandidát na netelomerázový systém u vyšších rostlin – rod česnek (Allium) – má rovněž funkční telomerázu, která produkuje minisatelitní motivy. Zdá se tedy, že na rozdíl od prvoků, živočichů atd. vládne mezi vyššími rostlinami telomerázová totalita.

Slovník termínů jako samostatný pdf soubor vložem níže pod obrazovou galerií.


Citovaná a použitá literatura:

PEŠKA, Vratislav, et al. Characterisation of an unusual telomere motif (TTTTTTAGGG)n in the plant Cestrum elegans (Solanaceae), a species with a large genome. The Plant Journal, 2015, 82.4: 644-654.
PEŠKA, Vratislav, et al. BAL31-NGS approach for identification of telomeres de novo in large genomes. Methods, 2017, 114: 16-27.
SYKOROVA, Eva, et al. The absence of Arabidopsis‐type telomeres in Cestrum and closely related genera Vestia and Sessea (Solanaceae): first evidence from eudicots. The Plant Journal, 2003, 34.3: 283-291.
SÝKOROVÁ, E., et al. Telomere variability in the monocotyledonous plant order Asparagales. Proceedings of the Royal Society of London B: Biological Sciences, 2003, 270.1527: 1893-1904.

Internetové odkazy:

V červenci 1938 publikovala B. McClitocková poznatky o koncových fúzích na zlomených chromozomech kukuřice (Zea mays).
http://cdm16795.contentdm.oclc.org/cdm/ref/collection/agexptstn/id/67543

Nejdříve bylo potřeba vyjasnit, čím jsou geny tvořeny z biochemického hlediska, že jsou uloženy v DNA a nikoli třeba v proteinech, což roku 1944 prokázali O. Avery, C. MacLeod a M. McCarty.
https://en.wikipedia.org/wiki/Avery%E2%80%93MacLeod%E2%80%93McCarty_experiment

Za objev, jak jsou chromozomy chráněny telomerami a telomerázou, byla v roce 2009 udělena E. H. Blackburnové, C. W. Greiderové a J. W. Szostakovi Nobelova cena.
https://www.nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/2009/

Problematiku telomer u bezobratlých živočichů úspěšně v ČR objasňuje Laboratoř molekulární cytogenetiky Entomologického ústavu AV ČR, v. v. i., na pavoukovce se pak specializuje Laboratoř cytogenetiky pavoukovců PřF Univerzity Karlovy.
http://www.entu.cas.cz/uvodni-stranka/
https://www.natur.cuni.cz/biologie/genetika/veda-a-vyzkum-1/laborator-cytogenetiky-pavoukovcu?set_language=cs

Telomerovým sekvencím řas se na Biofyzikálním ústavu AV ČR, v. v. i., věnuje Eva Sýkorová a Jana Fulnečková.
http://www.ibp.cz/cs/

RepeatExplorer: http://repeatexplorer.org/
Tandem Repeats Finder: http://tandem.bu.edu/trf/trf.html

The second part of a trip to the end of the genome is focused on telomere sequence discovery. The principal of cloning approa­ches used in specific taxons is described here with emphasis on information involving plant telomeric motifs. Telomeres are maintained by an enzyme – telomerase. On the other hand, there is an increasing number of exceptions with telomerase-in­dependent telomere lengthening systems like targeted retrotransposition in flies. Surprisingly, the last candidate for non-telomerase species in plants – the genus Allium – was also shown to have functional telomerase which produces a typical telomere minisatellite with changed motif with respect to plant consensus. So it seems that telomerase totally rules among Embryophyta.