Zonace národních parků představuje rámec, kde je aplikována ochrana přírody. Historie ochrany přírody na Šumavě je popsána v tomto článku. Počáteční zonace NPŠ měla krátké trvání (1991-1995). Ta byla následována zcela nevyhovující zonací s fragmentovanou I. zónou, která je platná dodnes. Popsány byly i dva pokusy o změnu této situace (neuskutečněný návrh z r. 2004 a vyhlášení zóny speciálního managementu r. 2007). Současné diskuse o zonaci jsou silně ovlivňovány politickými tlaky. Proto jsou popsány nové odborné návrhy. Ty jsou založeny na znalosti přírodních podmínek chráněného území. První zóna podle těchto návrhů může dosahovat minimálně 28,4 až 52,5 % rozlohy národního parku Šumava.
Použitá literatura:
Bláha J., Romportl D., Křenová Z. (2013): Can NATURA 2000 mapping be used to zone the Šumava National Park? - European Journal of Environmental Sciences, 3: 57-64.
Kindlmann P., Matějka K., Doležal P. (2012): Lesy Šumavy, lýkožrout a ochrana přírody. - Karolinum, Praha, 326p.
Křenová Z., Hruška J. (2011) Zonace Národního parku Šumava aneb O cestě tam a zase zpátky. Ochrana přírody 2011: 20-23.
Křenová Z., Hruška J. (2012) Proper zonation – an essential tool for the future conservation of the Šumava National Park. European Journal of Environmental Sciences, 2: 62-72.
Primack R.B., Kindlmann P., Jersáková J. (2011) Úvod do biologie ochrany přírody. Portál, Praha, 472p.
The zonation of the national park represents a framework where nature conservation would be applied. The history of nature conservation in the Šumava Mts. was described in the paper. The initial zonation of the NP was of a short application (1991-1995). It was followed by poor zoning with fragmented first (core) zone, which is valid today. Two historical attempts to reform this situation were described (not realised proposal 2004 and promulgated zone of the special management 2007). Contemporary discussions on the delimitation of these zones are being influenced by strong political lobbying. Therefore, new professional proposals were described. They are based on the natural conditions of the protected area. The first zone under these proposals can achieve at least 28.4% to 52.5% of the Šumava National Park.
-
Obr. I. Zonace NP Šumava platná při založení národního parku v r. 1991 (viz obr. 1 v tištěné Živě). Orig. K. Matějka (s využitím dat Správy NPŠ a autorů návrhů)
-
Obr. II. Zonace NP Šumava platná od r. 1995 dosud (viz obr. 2 v tištěné Živě). Orig. K. Matějka (s využitím dat Správy NPŠ a autorů návrhů)
-
Obr. III. Nerealizovaný návrh vymezení I. zóny NP Šumava, který vypracovala Správa NP Šumava v r. 2004. Orig. K. Matějka (s využitím dat Správy NPŠ a autorů návrhů)
-
Obr. IV. Území takzvaného speciálního managementu, které účelně propojuje existující I. zóny, bylo definováno na základě rozhodnutí ministra životního prostředí (č. j. 18517/ENV/06 – 972/620/06) ze dne 5. března 2007 (viz obr. 3 v tištěné Živě). Orig. K. Matějka (s využitím dat Správy NPŠ a autorů návrhů)
-
Obr. V. Zonace NP Šumava podle návrhu ministerstva životního prostředí (verze z března 2012). Barvy I. až III. zóny odpovídají legendě na obr. I a 2. IIa zóna je rozlišena podle navrhované doby převodu plochy do I. zóny. Orig. K. Matějka (s využitím dat Správy NPŠ a autorů návrhů)
-
Obr. VI. Plán lanovky Klápa–Hraničník – toto území je v návrhu zonace NP Šumava úplně vyjmuto z území národního parku. Výstavba lanovky Klápa–Hraničník u Nové Pece je z hlediska ochrany přírody nepřípustná, jak je rozebráno a zdůvodněno v Dodatku knihy Lesy Šumavy, lýkožrout a ochrana přírody (P. Kindlmann a kol. 2012). Současná I. zóna šrafována černě, území speciálního managementu šrafováno červeně. Orig. K. Matějka (s využitím dat Správy NPŠ a autorů návrhů)
-
Obr. VII. Příklad špatně navržené zonace v okolí obce – Nová Pec (návrh MŽP z března 2012). Z hlediska ochrany přírody je nepřípustné zařazení rozsáhlých ploch do III. zóny, která má sloužit k rozvoji obcí. Do III. zóny (zvýrazněno šedě) jsou zde často řazeny cenné plochy sekundárního bezlesí – to se týká zvláště většiny ploch severně od Jezerního potoka a celé izolované enklávy na jihozápadě zobrazeného výřezu (viz obr. 6 v tištěné Živě). Orig. K. Matějka (s využitím dat Správy NPŠ a autorů návrhů)
-
Obr. VIII. Zonace NP Šumava podle připraveného (dosud nepodaného) pozměňovacího návrhu Správy NPŠ a MŽP k zákonu o NP Šumava (verze z dubna 2013). Barvy I. až III. zóny podle legendy na obr. 1 a 2; IIa zóna rozlišena podle navrhované doby převodu plochy do I. zóny obdobně jako na obr. V. Vykresleny jsou hranice vnitřního okrajového bufferu (nárazníkového území) I. zóny o šíři 50 m, zvýrazňující rozčlenění této zóny cestami, které procházejí I. zónou, avšak samy jsou řazeny do II. zóny, což je patrno zvláště v oblasti Modravska (viz obr. 4 v tištěné Živě). Orig. K. Matějka (s využitím dat Správy NPŠ a autorů návrhů)
-
Obr. IX. Vymezení I. a IIa zóny podle návrhu Stínové vědecké rady NP Šumava. Bližší popis jednotlivých I. zón A až O uvádějí P. Kindlmann a kol. (2012) v knize Lesy Šumavy, lýkožrout a ochrana přírody (viz obr. 5 v tištěné Živě). Orig. K. Matějka (s využitím dat Správy NPŠ a autorů návrhů)
-
Obr. X Zonace NP Šumava podle publikace J. Bláhy a kol. (2013). Orig. K. Matějka (s využitím dat Správy NPŠ a autorů návrhů)