Podkrušnohorský prolom, tj. příkopová propadlina geologického riftu v severozápadních Čechách vytváří pro paleontologický výzkum ideální přírodní archiv příznivých vrstev období třetihor. Tento článek popisuje vápnité usazeniny teplých pramenů, které vyvěraly podél tektonických zlomů spolu s výrony dusivého oxidu uhličitého. Oblast prameniště travertinové kaskády objevená r. 1860 poskytla mj. savčí faunu zvláštního složení ovlivněného potravním řetězcem přirozené smrtící pasti. Šelmy byly vábeny mršinami a hynuly na místě rovněž.
The geological rift along the southern margin of the Krušné hory Mts. displays an ideal natural archive of fossiliferous layers. In this issue, the special case of hot calcareous springs connected with massive exhalations of CO2, producing an early miocene travertine cascade is described. The deposits contain a unique mammalian assemblage as a result of the trophic chain influenced by a natural deadly trap. The mammalian carnivores were attracted by the carcasses and also subsequently died.
-
Tuchořice. Panský lom na severním okraji obce – série deskovitých sladkovodních vápenců (výška částečně zasutěné stěny je 15–20 m) představuje jezerní, limnickou podobu (facii) spodnomiocenního prameniště. Jednotlivé vrstvy obsahují místy hojnou faunu měkkýšů a vzácně zuby savců (šelmy rodů Amphicyon, Hemicyon, Tomocyon a prasatovitý rod Aureliachoerus).
-
Badatelé, kteří se v minulosti zasloužili o výzkum savčí fauny z Tuchořic. Zleva: August Emanuel Reuss (1811–73), Eduard Suess (1831–1914), Max Schlosser (1854–1932) a Gustav Laube (1839–1923)
-
A – Schéma Podkrušnohorského prolomu neboli riftu (žlutě) s areály vulkanismu (mřížkovaně). Červeně jsou označena naleziště paleontologických výzkumů autora článku: 1. Chebská pánev: Františkovy Lázně (1958), Dolnice u Chebu (1959–67); 2. Jihovýchodní okraj Doupovských hor: Dvérce, Valeč (1957–67), Dětaň (1974–2008); 3. Chomutovská pánev: Ahníkov, těžební prostor Severočeských hnědouhelných dolů Merkur – sever (1962–2011); 4. Tuchořice (1960–2011): sladkovodní vápence, travertiny termálních pramenů.
-
Převýšený příčný geologický řez pánví na modré linii mezi body 3–4.
-
Detail geologického řezu jižní částí pánve řezu B se zakleslými krami sladkovodních vápenců. Detail vrstev ze středu.
-
Schematický řez kaskádou prameniště a jezera s flórou obsahující palmy – Livistona (Li) a datlovník (Phoenix, Ph), trsy rákosin (Arundo, Ar), javory (Acer, Ac), ořechovce (Carya, Ca), jilmy (Ulmus, Ul), břestovce (Celtis, Ce), zelkovy (Zelkova, Za), todálie (Toddalia, To), liány (Smilax, Sm) aj. Výskyt datlovníku dokládá průměrnou roční teplotu, která neklesala pod 18 °C. Obr. A, F orig. O. Fejfar, J. Fridrich a Z. Kvaček (1992)
-
-
-
-
-