Hromadná vymírání hrála klíčovou roli v evouci globálního ekosystému. Pět z nich výrazně změnilo život na Zemi. Stručně je uvedena charakteristika nejen Velké pětky, ale také menších vymírání (od proterozoika po kenozoikum), která měla zásadní dopady na biotu.
K dalšímu čtení v Živě
Mezozoická vymírání s otazníky, světové anoxické události a změny biodiverzity (2019, 5)
Mass extinctions played a prominent role in the evolution of the global ecosystem. Five of them significantly changed life on the Earth. Not only the famous Big Five but also less well-known events (from the Proterozoic through to the Cenozoic) are briefly introduced, showing the major impacts on biota.
-
Latimeriidní ryba Holophagus penicillatus představuje v mezozoiku velmi rozšířenou skupinu lalokoploutvých. Poslední fosilní zástupce známe z pozdní křídy, pak jejich záznam mizí a objevuje se až v r. 1938 v podobě nálezu dodnes žijící latimérie podivné (Latimeria chalumnae). Díky adaptaci na hlubokovodnější podmínky přežil tento lazarský taxon („živoucí fosilie“) jak mezozoická vymírání, tak pozdější klimatické změny. Svrchní jura, 150 milionů let, Solnhofen, Německo. Foto M. Košťák
-
Pterodactylus kochi – drobný (okolo 20 cm) pterosaur (Euctenochasmatia) pozdní jury Bavorska. Pterosauři se vyvinuli v triasu a vyhynuli na konci křídy. Jejich výrazný úbytek a vyhynutí způsobila radiace ptáků během křídy a velké vymírání na hranici K/Pg. Svrchní jura, 150 milionů let, Solnhofen, Německo. Foto M. Košťák
-
Drobný (juvenilní, 70 cm dlouhý) teropodní dinosaurus Sciurumimus albersdoerferi (Tetanurae) ze svrchní jury Evropy. Tělo měl pokryté jemným filamentárním opeřením. Neptačí dinosauři jsou ikonickou skupinou, která vyhynula na hranici K/Pg. Svrchní jura, 150 milionů let, Painten, Německo. Foto M. Košťák
-
Lytoceras trautscholdi (Lytoceratidae). Amoniti byli nejpočetnější skupinou hlavonožců v období mezozoika. Prodělali několik krizí a dílčích vymírání. Fatální se pro ně stala hranice křída/paleogén (K/Pg), krátce po ní vyhynuli, pravděpodobně v důsledku acidifikace světového oceánu. Spodní jura, 180 milionů let, Holzmaden, Německo. Foto M. Košťák
-
Velká vymírání v geologické historii. Velká pětka zahrnuje vymírání na konci ordoviku, ve svrchním devonu, na hranici permu a triasu, ve svrchním triasu a na hranici křídy a paleogénu. Mezi ně se vkládají desítky menších, nicméně významných krizí bioty. Orig. R. Bošková, upraveno podle: https://opentextbc.ca
