prof. PhDr. Ivo Hlobil, CSc. († 2021)

Vědecký pracovník Oddělení umění středověku.

1964–1969 - vysokoškolské studium, Katedra dějin umění, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, diplomová práce Světelský oltář. K ikonografii Nanebevzetí Panny Marie a některým významovým problémům. 1969–1971 - odborný pracovník Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Ostravě. 1971 přiznání titulu PhDr. 1971–1974 - odborný pracovník Okresního střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Olomouci, 1974–1982 - odborný asistent Katedry výtvarné teorie a výchovy, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci. 1980 přiznání titulu CSc. - dizertační práce Problémy ochrany výtvarných památek. K teorii památkové péče v České socialistické republice,od roku 1982 vědecký pracovník ÚDU AV ČR. 1992 habilitace, obor teorie a dějiny výtvarných umění 1992, habilitační práce Počátky renesance na Moravě a olomoucký humanismus, 1993–2012 vysokoškolský učitel, Katedra dějin umění, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, zástupce vedoucího katedry, 2002 přiznání titulu profesor pro obor dějiny umění.  2006–2011 - účastník evropského grantu a výstavy Slezsko – perla Koruny České. 2013–2018 přiznání práva emeritního profesora Katedry dějin umění FF UP v Olomouci. 2018–2020 na částečný pracovní úvazek vědecký pracovník ÚDU AV ČR a Katedry dějin umění FF UP v Olomouci.

Nejvýznamnější odborné výstupy:

Ivo Hlobil, O jednom záhadném motivu přemyslovských náhrobků v katedrále sv. Víta a na tumbě Arnošta z Pardubic v Kladsku, in: Ivo Hlobil – Milan Dospěl, eds., Uprostřed Koruny české. Kolektivní Monografie NAKI II, Prostějov 2020, s. 35–42.

Ivo Hlobil, Richard Moest, autor – falsifikátor Klosterneburské madony na lvu?, in:  Petr Jindra – Radim Vondráček, edd., Tvůrce jako předmět dějin umění. Pozice autora po jeho smrti, Sborník 6. sjezdu historiků umění, Praha, 20.–21. září 2018, Praha 2020, s. 250–260.

Ivo Hlobil, Salcburské krásné madony z litého umělého kamene/Salzburger Schöne Madonnen aus gegossenem Kunsstein, in: Ivo Hlobil – Hermann Mayrhofer – Marius Winzeler – Štěpánka Chlumská, eds., Krásné Madony ze Salcburku – Litý kámen kolem 1400 / Schöne Madonnen aus Salzburg – Gussstein um 1400, Praha 2019, s. 38–57.  Plus: Katalogová hesla: s. 82-85, č. kat. 3, Madona z Leogangu/Madonna in Leogang, 100–103, č. kat. 8, Madona z Breitenau/Madonna Breitenau, 130–133, č. kat. 14, Madona z Griesu/Madonna vom Gries, s. 154–157, č. kat. 19, Madona z Louvru/Madonna im Louvre, s. 178–183, č. kat. 25, Tři piety ze soukromých sbírek/Drei Pietàs in Privatbesitz.

Ivo Hlobil, Český krásný sloh v sochařství a kult roušky Panny Marie, týž, Skulptury Staroměstské mostecké věže Karlova mostu – zjevné a skryté; Ivo Hlobil – Petr Chotěbor, Svatovítské triforium: podobizna jako osobní memorie. Hierarchie byst, heraldických znaků a panovnických korun; titíž, Náhrobky přemyslovských panovníků v katedrále sv. Víta – memoriální funkce a sochařská imaginace, in: Kateřina Kubínová – Klára Benešovská, edd., Imago, imagines. Výtvarné dílo a proměny jeho funkcí v českých zemích od 10. do první třetiny 16. století, díl I: Náboženská funkce obrazu, s. 442–479, díl II: Reprezentativní a memoriální funkce obrazu, Praha 2019, s. 122–165, 322–339, 340–367. 

Ivo Hlobil, Gravierte Schleier von Madonnen und Vesperbilder. Ein autochtones Motiv des böhmischen Schönen Stils und seine religiöse Funktion, Umění / Art LXVI, 2018, s. 1–35.

Ivo Hlobil, Jan Volek, od kancléře k biskupovi; Mistr Michelské madony a madony na lvu; Huť Katedrály pod vedením Petra Parléře – nové tvůrčí centrum uprostřed Evropy (společně s Klárou Benešovskou); Ve znamení svatého Václava (společně s Klárou Benešovskou a Zuzanou Všetečkovou); Albrecht ze Šternberka – stavebník a donátor (společně s Hanou Hlaváčkovou a Lenkou Panuškovou); České krásné madony; Parléřovská pieta; Architektura a zlatnictví (společně s Klárou Benešovskou); Katolická Morava v husitské době; Vladislav II. Jagellonský – pokračovatel karlovských tradic (společně s Klárou Benešovskou a Janem Chlíbcem); Olomoucký mír a městská reprezentace; Ohlas italského quattrocenta na Moravě; Stanislav Thurzo a olomoucký humanismus na počátku 16. století (společně s Lubomírem Konečným);in: Taťána Petrasová – Rostislav Švácha (edd.), Dějiny umění v českých zemích 800–2000, Řevnice: Arbor vitae societas – Praha: Artefactum 2017, s. 155–157; 162–163; 182–185; 188–190; 212–213; 234–235; s. 236–237; 252–253; 272–273; 309–311; 327–329; s. 332–333; 334–337.

Ivo Hlobil (rec.), Jiří Fajt – Markus Hörsch, Hg., Kaiser Karl IV. 1316–2016. Erste Bayerisch –Tschechische Landesausstellung (Ausst. Kat.), Umění / Art LXV, 2017, s. 406–411.

Ivo Hlobil – Petr Chotěbor, Einige bislang ungelöste Fragen zu den Wappen und Kronen der Büsten im Triforium des Veitsdoms, in: Jan Chlíbec – Zoë Opačić, eds., Setkávání. Studie o středověkém umění věnované Kláře Benešovské, Praha 2015, s. 135–150.

Ivo Hlobil, Challenge and Risk: The Parlerian Statues on the Old Town of Charles Bridge. A Reinterpretaion, Umění / Art LXIII, 2015, s. 2–33, 139.

Ivo Hlobil, Gotické Madony na lvu – Klikaté cesty poznání/ Gotische Madonnen auf dem Löwen – Löwenmadonnen im Zick-Zack zur Erkenntnis, Trůnící Madona na lvu (klenební svorník)/ Thronende Löwenmadonna (Gewölbeschlussstein), Listina s pečetí kanonie premonstrátů v Kaiserslauternu/ Urkunde mit Konvent-Siegel der Prämonstratenser in Kaiserslautern, Madona na lvu z Łukowa/ Löwenmadonna von Łukowo/, Madona na lvu z Klosterneuburgu/ Löwenmadonna von Klosterneuburg/, Sv. Anna Samotřetí/ Die Hl. Anna Selbdritt, Madona z klášterního kostela v Broumově/Madonna aus der Klosterkirche von Braunau, Madonna z farního kostela v Broumově/ Madonna aus der Pfarrkirche in Braunau, Madona z Therasu/ Die Madonna von Theras, Madona a sv. Petr z Petrovic/ Madonna und Hl. Peter aus Petrowitz, Madona z Lokte/ Madonna aus Elbogen, Madona na lvu (Mnichov I)/ Löwenmadonna (München I), Madona na lvu (Mnichov II) /Löwenmadonna (München II), Madona na lvu (Leogang)/ Löwenmadonna (Leogang), Madona na lvu (Wals)/ Löwenmadonna (Wals), Madona na lvu (Louvre)/ Löwenmadonna (Louvre), Madona na lvu (Hamburk)/ Löwenmadonna (Hamburg), Madona na lvu (Berlín)/ Löwenmadonna (Berlin), Sedící Madona z Astenu/ Sitzende Madonna von Asten, Sedící Madona z Nonnbergu/ Sitzende Madonna von Nonnberg, Sedící Madona s holubicí/ Thronende Muttergottes mit Taube, Madona zv. Konopištská/ Madonna genannt von Konopischt, Stojící Madona (Salcburk)/ Stehende Muttergottes (Salzburg), Františkánská Madona/ Franziskaner-Madonna, Trůnní pečeť salcburského arcibiskupa Pilgrima II. z Puchheimu/ Thronsiegel des Salzburger Erzbischofs Pilgrim II. von Puchheim, Madona na lvu z kostela sv. Matěje ve Vratislavi/ Löwenmadonna aus der Kirche St. Matthias in Breslau, Madona na lvu (Chrzypsko Wielkie)/ Löwenmadonna (Seeberg), Madona (soukromý majetek)/ Madonna (Privatbesitz), Madona na lvu (Lubieszewo)/ Löwenmadonna (Ladekopp), Trůnící Madona z Nisy/ Thronende Madonna von Neisse, Trůnící Madona na lvech z Krosnowic/ Löwenmadonna auf dem Löwenthron von Rengersdorf, in: Ivo Hlobil – Jana Hrbáčová, eds., Gotické Madona na lvu / Gotische Löwenmadonnen. Splendor et Virtus Reginae Coeli,Olomouc 2014, s. 35–58, 63–65, 65–68, 68–69, 75–76, 76–78, 78–79, 79–80, 81–82, 83–85, 85–86, 86–88, 88–89, 89–91, 91–92, 93–94, 94–95, 97–100, 101–102, 102–103, 103–104, 104–105, 108, 112–13, 113–115, 116, 117–118, 118–120, 124–125, 128–130.

Ivo Hlobil, Turmwächter oder letzter Baumeister der Karlsbrücke?, Umění / Art LXII, 2014, s. 163–164, 209.

Aktuální projekty:

Gotické a raně renesanční umění východních Čech – odpovědný řešitel příjemce