Zahlavi

Biologicko-ekologické vědy

30. 12. 2021
Nástroj českých klimatologů z projektu Intersucho umožňuje v reálném čase sledovat intenzitu sucha v globálním měřítku. Navíc dovede předpovědět jeho vývoj pro následujících deset dní. ...
22. 12. 2021
Odvrácení klimatické katastrofy je jednou ze světových priorit. Jak a proč ke globálnímu oteplování dochází, se můžete dozvědět v seriálu NEZkreslená věda v díle s názvem Klimatická změna. ...
10. 11. 2021
Skupina vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v minulých týdnech zmapovala v africké Ugandě místo s unikátní biodiverzitou. Z expedice v odlehlé horské oblasti s množstvím endemických druhů přivezli přírodovědci 581 vzorků drobných savců. ...
05. 10. 2021
Nedávné vypuštění 52 rysů ostrovidů do polské přírody nesplňuje mezinárodní kritéria. Upozorňují na to čeští vědci spolu s ochránci přírody. ...
27. 08. 2021
Tropické horské lesy v Africe vážou mnohem více uhlíku, než se dosud myslelo – dokonce více, než na stejné ploše zvládne amazonský deštný prales. Jeden hektar nedotčených afrických lesů uloží přibližně 150 tun uhlíku. ...
10. 08. 2021
Zemská atmosféra obsahuje nejvíc oxidu uhličitého za poslední nejméně dva miliony let. Projevy globálního oteplování budou stále vážnější. Proto je třeba razantně snížit emise všech skleníkových plynů. ...

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce