Zimní ráno na ondřejovské hvězdárně. Autor: ASU/V. Karas
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Rozhovor s profesorem Petrem Heinzelem
Profesor Petr Heinzel, emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR, se desítky let věnuje Slunci.
Podílel se také na přípravě sondy Solar Orbiter, která nyní letí k naší nejbližší hvězdě. Poprvé v historii budeme moci pozorovat sluneční póly. Rozhovor vyšel v magazínu Víkend (text Jiří Kratochvíl / foto Tomáš Krist). Přečíst si ho můžete i zde.
Existence párů nebo dokonce skupin mezi meteory je dlouho otevřenou otázkou. Geneticky spjatá tělíska, k jejichž oddělení došlo jen pár dní před jejich destrukcí v zemské atmosféře, jsou velmi lákavou myšlenkou. Pavel Koten z ASU vedl tým, který několika metodami vyšetřoval, zda jsou zdánlivé páry nebo skupiny meteorů skutečností nebo jen náhodným efektem. Studii založil na videosledování Geminid v roce 2006.
S dalším končícím rokem vám krásné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok 2022 přeje kolektiv Astronomického ústavu Akademie věd na observatoři v Ondřejově a v Praze.
Ve čtvrtek 9. prosince se na raketě Falcon 9 vydala na oběžnou dráhu jedna z nejpokročilejších rentgenových observatoří, která bude zkoumat především neutronové hvězdy a černé díry ve vzdálených končinách vesmíru. Astronomický ústav AV ČR ve spolupráci s Planetum a Czech Space News přinesl komentovaný start a informace, co od této mise čekat.
Zima znamená krátké dny a dlouhé noci. Astronomická zima nastane 21. prosince v 16:59 středoevropského času (tedy toho, který teď aktuálně používáme), nastane zimní slunovrat. V tu chvíli se Slunce nejvíce odkloní od naší severní polokoule a pro nás to znamená, že Slunce bude v den zimního slunovratu v pravé poledne nejníže nad obzorem z celého roku a my tak prožijeme nejkratší den a nejdelší noc v roce. A proč "zimní slunovrat"? Protože právě od toho dne se už budou dny prodlužovat až do letního slunovratu. Za vše může sklon zemské rotační osy. A to také znamená, že rozhodně není pravda, že zima u nás je díky tomu, že v tomto období je naše Země od Slunce nejdál. Země sice obíhá kolem Slunce po mírně eliptické dráze, ale nejblíže ke Slunci je každoročně začátkem ledna. Za střídání ročních dob může právě skloněná rotační osa naší planety.
Na čem pracujeme: Sondáž koronálního magnetického pole Slunce rázovou vlnou
Kosmické počasí v okolí Země a také atmosféry dalších planet Sluneční soustavy jsou ovlivňovány neustálým proudem nabitých částic od Slunce, slunečním větrem. Indukce meziplanetárního magnetického pole, která je v popisu slunečního větru jednou z klíčových veličin, je odvozována z matematických modelů, v nichž parametry koronálního magnetického pole určují počáteční podmínky. Artem Koval z ASU společně se svými kolegy ukazuje, že v určitých situacích lze indukci magnetického pole v koróně změřit.
Může astronomie pomoc s hledáním nalezišť ropy a plynu? Může a dělá to!
Astronomie a astrofyzika je typickým příkladem tzv. základního výzkumu. Zkoumá vesmír, ale bezprostředně se její výzkum neaplikuje do oblastí běžného života (resp. mnohem později, kdy např. dnes létáme do vesmíru díky Keplerovým zákonům formulovaným před 400 roky). V Astronomickém ústavu AV ČR však pracuje skupina odborníků na dráhovou
dynamiku umělých družic Země a gravitační pole Země, která tento mýtus bortí. Zcela mimo obor astronomie a astrofyziky nyní vyšla v recenzovaném a impaktovaném časopisu vědecká práce kolektivu vedeného profesorem Jaroslavem Klokočníkem z Astronomického ústavu AV ČR.
Meteorický roj Geminidy má maximum 14. prosince ráno
Maximum jednoho z nejaktivnějších a nejspolehlivějších pravidelných meteorických rojů nastane v letošním roce v ranních hodinách 14. prosince. Měsíc jen několik dnů před úplňkem bude ovšem pozorování po větší část noci rušit a je třeba počkat opravdu až na ranní hodiny. Geminidy jsou aktivní zhruba od začátku prosince, jejich počty ale zpočátku rostou pomalu. Nejvíce jich je obvykle možno spatřit kolem 13. a 14. prosince. V dalších nocích po maximu aktivita velmi rychle klesá. V letošním roce by mělo maximum nastat 14. prosince za svítání. Noc z pondělí na úterý bude tedy pro pozorování meteorického roje nejvhodnější. Ovšem i několik předcházejících nocí bude aktivita poměrně vysoká.
Pořádá Vesmír pro lidstvo (výzkumný program Akademie věd ČR, který je koordinován z Astronomického ústavu AV ČR) a Planetum (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy), a to pro šikovné děti, mladé talenty a všechny zvídavce, které baví vesmír a užijí si svoji tvorbu spojenou s vesmírnou tématikou. Na nejlepší v jednotlivých kategoriích čekají exkluzivní ceny. Vyhrajte celodenní zážitek v Planetáriu Praha, rodinnou vstupenku, jedinečný kosmický nanošátek či další věcné ceny. Oceněná díla budou zároveň vystavena ve foyer pražského planetária.
Nejvyšší ocenění České astronomické společnosti - Cenu Františka Nušla za rok 2021 obdržel Stanislav Štefl in memoriam
Česká astronomická společnost udělila za přínos světové astronomii i české vědě
Cenu Františka Nušla za rok 2021 Stanislavu Šteflovi in memoriam. Jiří Grygar ke svému návrhu dodal: "Podávám mimořádný návrh na udělení Nušlovy ceny in memoriam, neboť Dr. S. Štefl evidentně svým celoživotním dílem přesvědčivě naplnil kritéria, která statut Ceny předpokládá. Jeho úspěchy a zásluhy o dobré jméno české astronomie byly mimořádné." Z epidemických důvodů se slavnostní předání ceny za účasti rodiny posouvá na příští rok.
Mimořádně jasný bolid 7. prosince 2021 nad západním Slovenskem podrobně zachycený přístroji Evropské bolidové sítě
V úterý 7. prosince 2021 krátce před půl sedmou večer středoevropského času proletěl podél jižní poloviny česko-slovenské hranice na slovenské straně mimořádně jasný meteor – bolid. Jeho jasnost byla tak vysoká, že osvítil krajinu nejen po obou stranách společné hranice, ale i na velkém území především jižní Moravy, jihozápadního Slovenska, severovýchodního Rakouska a severozápadního Maďarska. I přes zataženou oblohu na většině území střední Evropy, zrovna v této části převládala jasná obloha a tak upoutal pozornost velkého počtu náhodných svědků, z nichž někteří nám nahlásili svá pozorování. Touto formou za zaslaná hlášení děkujeme, a protože se nám podařilo celý úkaz vlastními přístroji zaznamenat a analyzovat, podáváme zde vysvětlení, k čemu přesně v úterý v podvečer 7. prosince došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Na čem pracujeme: Očekávané amplitudy geomagneticky indukovaných proudů v české rozvodné síti
Bouřlivé projevy sluneční aktivity mohou mít vliv na pozemní technologie, zejména na infrastrukturní sítě. Možný vliv na rozvodné sítě v prostředí střední Evropy byl až donedávna prakticky vylučován. Nedávné práce ale ukázaly možnou souvislost mezi zvýšenou závadovostí zařízení rozvodné sítě a zvýšenou geomagnetickou aktivitou. Autoři na tuto práci navázali a představili model, jaké indukované proudy je možné očekávat v klíčových rozvodnách páteřní elektrizační sítě v České republice.
Jiří Svoboda v Czech Space News - poslechněte si zajímavý rozhovor
Není pojmenování “černé díry” příliš zavádějící? Jak vlastně černé díry vznikají? A jak bude vypadat mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) Evropské kosmické agentury ESA, na které se podílejí i čeští vědci? Na to v novém díle Czech Space News odpovídá astrofyzik a koordinátor Výzkumného programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo Dr. Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR.
Velvyslankyně Lotyšské republiky na Astronomickém ústavu AV ČR
I takhle vypadá naše práce. V pátek předjela před budovu pražského pracoviště Astronomického ústavu AV ČR limuzína s vlajkou Lotyšské republiky, ze které vystoupila paní velvyslankyně Gunta Pastore. Paní velvyslankyni (na společné fotografii vpravo) zajímaly zkušenosti spolupráce ČR a ESA, konkrétně pak zkušenosti s kosmickými projekty na Akademii věd. Proto se s ní setkal koordinátor výzkumného programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo Dr. Jiří Svoboda (na fotografii vlevo) a také Dr. Michal Bursa.
Ultralehká a superrychlá planeta mimo naší Sluneční soustavu
Na poměry extrasolárních planet je GJ 367b drobeček. S polovinou hmotnosti Země je nově objevená planeta jednou z nejlehčích mezi téměř 5 000 dnes známými exoplanetami. Oběh své mateřské hvězdy trvá této extrasolární planetě přibližně osm hodin, právě tak je na ní tedy dlouhý jeden její rok. S průměrem něco málo přes 9000 kilometrů je GJ 367b o něco větší než Mars. Planetární systém se nachází necelých 31 světelných let od Země a je tak ideální pro další výzkum. Objev dokazuje, že je možné přesně určit vlastnosti i těch nejmenších a nejméně hmotných exoplanet. Takové studie představují klíč k pochopení toho, jak se terestrické planety formují a vyvíjejí. Na výzkumu se podílel i český tým z Astronomického ústavu AV ČR.
Je hvězda 12 Vul chybějícím článkem mezi skupinami Be a B[e]?
Třída horkých hvězd spektrálního typu B se dělí na řadu podskupin mezi něž patří jednak klasické Be hvězdy (s emisními čarami Balmerovy série ve spektru) a také o něco vzácnější B[e] hvězdy (navíc se zakázanými čarami). Obě tyto skupiny vykazují známky přítomnosti okolohvězdných disků. Disky kolem Be hvězd tvoří ionizovaný plyn, který se uvolnil z povrchu těchto rychle rotujících objektů. Plyn je možné zkoumat spektroskopicky na základě rozdvojeného profilu vodíkových emisních čar. Naproti tomu o mechanizmu vzniku disků u B[e] hvězd není známo prakticky nic. Disky jsou však většinou natolik husté, že v nich může docházet ke vzniku molekul a kondenzaci prachu.
Na čem pracujeme: α-Monocerotidy jsou původem z kometární kůry
Meteorický roj α-Monocerotid je jedním z těch nevyzpytatelných. Jejich mateřské těleso dosud nebylo odhaleno a v některých letech tento roj překvapil pozorovatele krátkým deštěm. Tým pracovníků Oddělení meziplanetární hmoty ASU vyhodnotil pozorovací kampaň provedenou v roce 2019 a dospěl k zajímavým výsledkům.
V pondělí 15. listopadu 2021 na slavnostním ceremoniálu ve vile Lanna v Praze udělí předsedkyně Akademie věd profesorka Eva Zažímalová Cenu AV ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kterých bylo dosaženo při řešení výzkumných úkolů podporovaných AV ČR. Akademie věd ocenila tři výzkumy. Jedním z nich je podíl na přípravě sondy Solar Orbiter.
Konference je mimořádnou příležitostí poslechnout si přehled vědeckých kosmických aktivit v České republice, které koordinuje výzkumný program Strategie AV 21 - Vesmír pro lidstvo. Těšíme se na viděnou, ať už osobně, nebo spíše na internetu.
Astronomický ústav AV ČR se zapojuje do Czech Space Week. A tohle rozhodně bude stát za to. Vybraní řečníci vyprávějí poutavě a s velkým objemem informací. Kdo si najde čas na stream, nebude litovat.
Pěkné shrnutí s komentářem Dr. Petra Kabátha, vedoucího skupiny výzkumu exoplanet Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, si můžete poslechnout v 10 minutách na Českém rozhlase Plus.
Výbuchy nov patří k velkým vesmírným ohňostrojům. Jsou velice důležitými jevy, které slouží jednak k poznání závěrečných stádií vývoje těsných dvojhvězd s přenosem hmoty mezi složkami, ale s jejich pomocí můžeme i stanovovat vzdálenosti galaxií. Pozorováním nov v jiných galaxiích se Kamil Hornoch z ASU zabývá již dlouhou dobu a celosvětově je na špici objevů těchto extragalaktických explozí. Představovaný článek shrnuje výsledky několikaletého monitoringu galaxie M83.
Den otevřených dveří na pražském pracovišti Astronomického ústavu AV ČR 6. listopadu 10 - 15 hodin
Ústavy Akademie věd v pražském areálu na Spořilově - Geofyzikální ústav, Ústav fyziky atmosféry a také naše pražské pracoviště - Oddělení galaxií a planetárních systémů - pořádají v rámci Týdne Akademie věd společný Den otevřených dveří v sobotu 6. 11. od 10 do 15 hodin.
21. října 2021 přijal ředitel Astronomického ústavu AV ČR Vladimír Karas na ondřejovské hvězdárně velvyslance Patricia Utrerase a konzula Carlose Gajarda. Představitele Chilské republiky náš výzkum zajímá a pan velvyslanec projevil vřelý zájem podpořit nové spolupráce ve vědě a specificky i v astronomii, a to jak ve výzkumu, tak i v popularizaci. S Chile nás pojí především Evropská jižní observatoř (ESO), jejímž členským státem je i Česká republika. ESO své observatoře vystavěla právě v chilské poušti Atacama. I na observatoři v Ondřejově můžete být často svědky pozorování jižní oblohy dálkovým ovládáním dalekohledů umístěných v Chile.
Profesor Petr Heinzel, emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR, se desítky let věnuje Slunci.
Podílel se také na přípravě sondy Solar Orbiter, která nyní letí k naší nejbližší hvězdě. Poprvé v historii budeme moci pozorovat sluneční póly. Rozhovor vyšel v magazínu Víkend (text Jiří Kratochvíl / foto Tomáš Krist). Přečíst si ho můžete i zde.
Existence párů nebo dokonce skupin mezi meteory je dlouho otevřenou otázkou. Geneticky spjatá tělíska, k jejichž oddělení došlo jen pár dní před jejich destrukcí v zemské atmosféře, jsou velmi lákavou myšlenkou. Pavel Koten z ASU vedl tým, který několika metodami vyšetřoval, zda jsou zdánlivé páry nebo skupiny meteorů skutečností nebo jen náhodným efektem. Studii založil na videosledování Geminid v roce 2006.
S dalším končícím rokem vám krásné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok 2022 přeje kolektiv Astronomického ústavu Akademie věd na observatoři v Ondřejově a v Praze.
Ve čtvrtek 9. prosince se na raketě Falcon 9 vydala na oběžnou dráhu jedna z nejpokročilejších rentgenových observatoří, která bude zkoumat především neutronové hvězdy a černé díry ve vzdálených končinách vesmíru. Astronomický ústav AV ČR ve spolupráci s Planetum a Czech Space News přinesl komentovaný start a informace, co od této mise čekat.
Zima znamená krátké dny a dlouhé noci. Astronomická zima nastane 21. prosince v 16:59 středoevropského času (tedy toho, který teď aktuálně používáme), nastane zimní slunovrat. V tu chvíli se Slunce nejvíce odkloní od naší severní polokoule a pro nás to znamená, že Slunce bude v den zimního slunovratu v pravé poledne nejníže nad obzorem z celého roku a my tak prožijeme nejkratší den a nejdelší noc v roce. A proč "zimní slunovrat"? Protože právě od toho dne se už budou dny prodlužovat až do letního slunovratu. Za vše může sklon zemské rotační osy. A to také znamená, že rozhodně není pravda, že zima u nás je díky tomu, že v tomto období je naše Země od Slunce nejdál. Země sice obíhá kolem Slunce po mírně eliptické dráze, ale nejblíže ke Slunci je každoročně začátkem ledna. Za střídání ročních dob může právě skloněná rotační osa naší planety.
Na čem pracujeme: Sondáž koronálního magnetického pole Slunce rázovou vlnou
Kosmické počasí v okolí Země a také atmosféry dalších planet Sluneční soustavy jsou ovlivňovány neustálým proudem nabitých částic od Slunce, slunečním větrem. Indukce meziplanetárního magnetického pole, která je v popisu slunečního větru jednou z klíčových veličin, je odvozována z matematických modelů, v nichž parametry koronálního magnetického pole určují počáteční podmínky. Artem Koval z ASU společně se svými kolegy ukazuje, že v určitých situacích lze indukci magnetického pole v koróně změřit.
