Tiskové zprávy
Vyhledávání
Vybrané období: všechny dokumentyBelgičtí, čeští a britští vědci významně přispěli k pochopení, jak se vyvíjejí cévní svazky v kořenech rostlin. Prokázali, že klíčovou roli v tomto složitém procesu hrají interakce mezi rostlinnými hormony cytokininy a proteiny, které regulují jejich koncentraci v buňkách. Získané poznatky mohou v budoucnu pomoci například při šlechtění plodin odolnějších vůči suchu.
Vědcům se podařilo vyvinout nový endoskop, který dokáže 3D zobrazení přes vlákno o průměru lidského vlasu. Přístroj by se v budoucnu dal využít například při monitorování komplexních výrobních procesů, zjednodušení autonomní řízení dopravních prostředků nebo by mohl způsobit revoluci ve zdravotnictví. Stojí za ním mezinárodní vědecký tým, jeho součástí je Tomáš Čižmár z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Český vědec je také spoluautorem článku o holografickém zobrazení, který nedávno vyšel v časopise Science.
Jak rychle mizí naše půda? Jak rychle se tvoří? S čím souvisí eroze a jak ji řešit? Nejen na tyto otázky odpovídá dokument Mizející půda, poslední díl cyklu Akademie věd ČR Tiché hrozby. Spojuje vědecké bádání a snahy s důsledky pro běžný život lidí. V pondělí 27. prosince jej diváci můžou zhlédnout v hlavním vysílacím čase na ČT 24, doplní ho debata s odborníky.
Zástupci Fyzikálního ústavu AV ČR podepsali 1. prosince 2021 smlouvu o strategickém partnerství se světovým lídrem ve vývoji laserových technologií Národní laboratoří Lawrence Livermore. Cílem smlouvy je zvyšování výkonu a zdokonalování laseru L3-HAPLS v laserovém centru ELI Beamlines, a to včetně implementace prvků umělé inteligence.
Vědci Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe), kteří provozují webové stránky Intersucho.cz, a programátoři platformy Windy.com právě dávají světu předvánoční dárek. Monitorují a předpovídají sucho pro téměř celou planetu. Spojili know how provozovatelů webu Intersucho.cz a schopnost vývojářů Windy.com zobrazit meteorologická data, která oslovuje miliony uživatelů denně. Vznikl nástroj, který umožňuje v reálném čase sledovat intenzitu sucha a předpovědět vývoj pro nejbližších 10 dní. To doposud žádný globálně dostupný nekomerční nástroj neumožňoval.
Astronomie a astrofyzika je typickým příkladem tzv. základního výzkumu. Zkoumá vesmír, ale bezprostředně se její výzkum neaplikuje do oblastí běžného života (resp. mnohem později, kdy např. dnes létáme do vesmíru díky Keplerovým zákonům formulovaným před 400 roky). V Astronomickém ústavu AV ČR však pracuje skupina odborníků na dráhovou dynamiku umělých družic Země a gravitační pole Země, která tento mýtus bortí. Zcela mimo obor astronomie a astrofyziky nyní vyšla v recenzovaném a impaktovaném časopisu vědecká práce kolektivu vedeného profesorem Jaroslavem Klokočníkem z Astronomického ústavu AV ČR. Do kolektivu patří též jeden vědecký pracovník Geologického ústavu AV ČR a další je z Vysoké školy báňské v Ostravě.
Biočip je rychlý jako antigenní test a zároveň spolehlivý jako metoda PCR. Tým českých vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR pod vedením Hany Lísalové dosáhl nejdůležitějšího milníku při vývoji unikátního systému na detekci viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19. Výzkum biosenzorů, na kterých je systém založen, potvrdil jejich citlivost a spolehlivost a otevřel nové možnosti pro další vývoj v této oblasti.
Průměrná česká domácnost zaplatí v roce 2022 kvůli růstu cen energií o 943 Kč více. Zároveň poroste počet domácností, které mají nárok na příspěvek na bydlení. Aby těmto domácnostem příspěvek pomohl, musí se zvýšit stropování uznatelných výdajů, zjistilo šetření společnosti PAQ Research ve spolupráci IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR a s finanční podporou Akademie věd ČR.
Regionální květeny po celém světě ztrácejí svoji jedinečnost kvůli invazím nepůvodních rostlin. Tento proces je ovlivněn biogeografickými i antropogenními faktory. Vyplývá to z výsledků celosvětového výzkumu, publikovaného v časopise Nature Communications. Na studii se podíleli vědci Botanického ústavu AV ČR, kteří ve spolupráci se zahraničními kolegy spravují celosvětovou databázi naturalizovaných nepůvodních rostlin.
Předpokládá se, že změna počtu či genového obsahu chromozomů v organismu má velmi závažné, často smrtící následky. Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky obratlovců AV ČR ale zjistili, že některým živočichům takové změny nevadí, naopak mohou být pro ně výhodné v podobě vzniku nových vlastností. Díky unikátnímu výzkumu asexuálního rozmnožování sekavců experti popsali evoluční procesy konfliktu genů uvnitř buněk, které vedou ke vzniku nových druhů, úspěšných v měnícím se prostředí.
Kontakty pro média
Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812
Eliška Zvolánková
+420 739 535 007
Martina Spěváčková
+420 733 697 112