Stipendium dr. Alfreda Badera pro doktorandy
podpora výzkumu evropského umění a architektury od středověku do 20. století
Stipendium dr. Alfreda Badera je určeno pro studenty doktorských programů oboru dějin a teorie umění v akreditovaných oborech dějin a teorie umění a architektury na vysokých školách v ČR (maximálně do 40 let věku řešitele). Stipendium je poskytováno od roku 2016 díky grantu z Fondu Isabel Baderové a Alfreda Badera (Isabel & Alfred Bader Fund), a to na základě projektu připraveného ÚDU AV ČR ve spolupráci s Uměleckohistorickou společností (UHS).
Termín uzávěrky na podání přihlášky je začátkem kalendářního roku (obvykle do 31. 1.). Přesný aktuální termín odevzdání přihlášek je pravidelně oznamován na webových stránkách ÚDU AV ČR a UHS. Každoročně se udělují zpravidla tři stipendia ve výši 12.500 USD. Kandidáti jsou o výsledku informování v průběhu jara a čerpání stipendia probíhá v průběhu následujícího akademického roku. Veškeré aktuální informace případným zájemcům podá kontaktní osoba: Eva Janáčová (janacova@udu.cas.cz).
V období 2021/2022 bylo stipendium uděleno těmto projektům:
Denisa Hradilová (FF UP v Olomouci): Koptské textilie ze Slezského zemského muzea v mezinárodním kontextu
Anotace: Projekt financovaný z Baderova stipendia se zaměří na odborné zpracování kolekce koptských látek Slezského zemského muzea prostřednictvím srovnání s analogiemi dochovanými ve sbírkách zahraničních muzeí. Podrobný technologický rozbor doplní analýza uměleckého zpracování a ikonografie.
Petra Lexová (FF MU v Brně): České objektové sochařství v letech 1960–1980 na pozadí středoevropské pozdní moderny
Anotace: Hlavním cílem projektu je vytvořit komplexní studii vedoucí k pochopení specifik českého objektového sochařství vznikajícího v letech 1960–1980 a určit jeho pozici v rámci středoevropského i mezinárodního kontextu.
Jan Zachariáš (FF UK v Praze): Dějiny umění jako dějiny smyslů. Ke vzájemným vztahům mezi dějinami umění a teorie percepce 1880–1930 se zvláštním zřetelem k hmatovému vnímání
Anotace: Projekt si klade za úkol kriticky zhodnotit úlohu dějinnosti smyslového vnímání jakožto klíčového konceptu moderních dějin umění. Zvláště hmatové vnímání se v tomto kontextu ukazuje jako doposud málo prozkoumané ale přesto klíčové.
Projekty podpořené v předchozích letech:
2020/2021
Tereza Johanidesová (FF UK Praha), Klíčové koncepty, pojmy a interpretační strategie české marxistické ikonologie
Michaela Hojdysz (FF MU v Brně), Arcivévoda Evžen Rakousko-Těšínský: Přestavba a ochrana hradu Bouzov v kontextu sběratelství a památkové péče ve střední Evropě na konci 19. století
Mariana Placáková (FF UK Praha), Zkušenost a emancipace. Feministické umění v období státního socialismu
2019/2020
Patrik Farkaš, Život v zátiší. Uhorský maliar Jakob Bogdani (1658–1724) na britskom kráľovskom dvore
Jana Gazdagová, Rituál v kostole Božej múdrosti v Benevente v úsvite Zlatého veku Longobardov
Tomáš Kolich, Malebný chaos. Grafické plochy ve filmu
2018/2019
Lenka Kerdová, Meziválečná architektura německy mluvících architektů v Praze
Adéla Minaříková, Caspar Lehmann a počátky řezaného skla ve střední Evropě
Lenka Vrlíková, Mezi Římem a Alexandrií. Reflexe evropského umění v etiopském malířství za vlády Šalamounské dynastie (1270–1468)
2017/2018
Jan Diensbier, Světská pozdně středověká nástěnná malba ve střední Evropě
Irena Lehkoživová, Současná architektura a vizuální umění jako zdroje vzájemné inspirace: přístupy v teorii i praxi
Kristýna Rendlová, Zobrazování architektury v osmanských ilustrovaných rukopisech 16. století
2016/2017
Hana Benešovská, Umění starého Egypta v hledáčku dějin umění: historie bádání, současný stav a nové možnosti
Ondřej Hojda: Obraz japonské architektury v Evropě, 1945–1970
Barbora Tóth (Holečková), Vliv boloňského a neapolského uměleckého centra na umění v českých a uherských zemích v první polovině 14. století
