Od počátku května 2011 byla evropská informační média po několik týdnů zaplavována znepokojivými zprávami o šíření virulentního kmene bakterie Escherichia coli, který vyvolal vážná onemocnění u téměř čtyř tisíců lidí v severních spolkových zemích Německa a v dalších 13 evropských zemích. Lidé znejistěli, když se dovídali, že k závažnému onemocnění ohrožujícímu život může dojít po konzumaci čerstvé zeleniny. Existence původců zoonóz (nákaz přenosných ze zvířat) je dnes již obecně známa, naproti tomu povědomí veřejnosti o patogenních mikroorganismech přežívajících na rostlinách a ohrožujících zdraví člověka zůstává stále velmi nízké. Cílem tohoto příspěvku je shrnout klíčové události výše uvedené německé epidemie z loňského roku, které mohou sloužit jako negativní i pozitivní příklad při řešení obdobných epidemií v budoucnu, a tedy: specifikovat úlohu rostlin v epidemiích ohrožujících člověka, na nichž se podílejí toxigenní kmeny střevní bakterie E. coli.
A large outbreak of haemolytic uraemic syndrome and bloody diarrhoea caused by the pathogenic E. coli strain in Germany in 2011 has increased attention to foodborne diseases – bacterial infections linked to the consumption of fresh produce. Since the early 1990s, evidence is emerging that enteropathogenic bacteria have the ability to grow and persist on crop plants for prolonged periods of time, including until harvest, and to be the carrier of illness.
Bakteriální agregáty taxonomicky neidentifikovaného druhu na spodní straně listů zlatice (Forsythia sp.) v elektronovém mikroskopu. Foto J. Jokeš
