Kolonie a mikroskopické struktury mikromycet, fytopatogenní a entomopatogenní houby nebo dermatofyty nepatří mezi časté náměty ve filatelii. Přesto i ty se objevují v různých emisích známek, tiskových listů, obálek prvního dne vydání (FDC), dárkových aršíků a dalšího filatelistického materiálu. Poslední díl seriálu se věnuje právě vyobrazení mikroskopických hub - zahrnuje kolonie mikromycet na Petriho miskách, zobrazení konidioforů s konidiemi, koremii, stromat a lézí na kulturních i planých rostlinách v případě fytopatogenních hub. Kromě negativního působení těchto hub (jsou příčinou onemocnění hmyzu i člověka) a mnohdy značných ekonomických škod (např. zničení úrody fytopatogenními druhy v Africe), jsou využívány některé druhy v lidovém léčitelství, při výrobě léků nebo napadené části rostlin jako kulinářské delikatesy.
Mikroskopické houby na poštovních známkách a dalším filatelistickém materiálu II. (2021, 3)
Penicilin – zázračný lék (2021, 3)
Mikroskopické houby na poštovních známkách a dalším filatelistickém materiálu I. (2021, 2)
Seznam použité literatury je v PDF formátu ke stažení níže pod obrazovou galerií.
Colonies and microscopic structures of microscopic fungi, phytopathogenic and entomopathogenic fungi or dermatophytes are not often depicted in thematic philately. Nevertheless, these subjects appear in various issues of stamps, stamp stocks, FDCs, souvenier sheets and other philatelic material. The very last part of this series focuses on the depiction of microscopic fungi-colonies on Petri dishes, conidiophores with conidia, coremia, stromata and lesions on cultural and wild plants in the case of phytopathogenic fungi. In addition to the negative effects of these fungi (as the causal agent of insect or human diseases) and often extensive economic damage (such as crop destruction in Africa), some of them are used in natural healing, medical drug production and affected plant parts are used as a delicacy in cuisine.
-
Kolonie štětičkovce Penicillium notatum na známce z příležitostné série British Discovery (na dalších radar, tryskový motor a televizor). Velká Británie 1967. Snímek z archivu A. Novákové
-
Další známka s P. notatum je součástí Millenium Series 3 – The Patients’ Tale (vlevo dole). Velká Británie 1999. Snímek z archivu A. Novákové
-
Série Celebrate the Century – 1940s zahrnuje známku Antibiotika zachraňují životy, s kolorovaným snímkem konidioforů P. chrysogenum ze skenovacího elektronového mikroskopu a na rubu s informací o významu antibiotik. USA 1999. Snímek z archivu A. Novákové
-
Známka s kolonií P. chrysogenum vyšla také v příležitostné sérii Medical Breakthroughs. Připomíná antibiotické vlastnosti penicilinu. Velká Británie 2010. Snímek z archivu A. Novákové
-
Pamětní aršík ke 100. výročí Nizozemské mikrobiologické společnosti. Mikroorganismy používané v každodenním životě – např. P. chrysogenum (konidiofor) a kropidlák černý (Aspergillus niger, mycelium; první a čtvrtý vpravo), kvasinka pivní (Saccharomyces cerevisiae, pučivé buňky, první vlevo). Nizozemsko 2011. Snímek z archivu A. Novákové
-
Nákaza parazitickou vřeckovýtrusnou houbou Stenellopsis fagraeae vede ke vzniku nekrózy na listech Fagraea berteroana z čeledi hořcovitých (Gentianaceae). Jihopacifický ostrov Niue 1969. Snímek z archivu A. Novákové
-
Maxikarta připomínající objev antibiotických vlastností mikroskopických hub francouzským lékařem Ernestem Duchesnem již na konci 19. století. Monako 1974. Snímek z archivu A. Novákové
-
Fytopatogenní druhy na kulturních plodinách – různé sněti na čiroku a řasovka na prosu. Blíže v textu. Senegal 1982. Snímek z archivu A. Novákové
-
Fytopatogenní druhy na kulturních plodinách – různé sněti na čiroku a řasovka na prosu. Blíže v textu. Niger 1985. Snímek z archivu A. Novákové
-
Klasy kukuřice napadené snětí kukuřičnou (Ustilago maydis). Mexiko 1988. Snímek z archivu A. Novákové
-
Nekrózy na listech kokosové palmy způsobené vřeckovýtrusnou houbou Pseudoepicoccum cocos. Tuvalu 1988. Snímek z archivu A. Novákové
-
Charakteristicky zbarvené listy ostružiníku napadené rzí Phragmidium violaceum. Velká Británie 1993. Snímek z archivu A. Novákové
-
Miniaršík ukazující pěstování kávovníku ve skleníku zahrnuje i známku se semenáčkem. V popředí listy kávovníku se žlutými a oranžovými skvrnami ukazujícími na nákazu rzí Hemileia vastatrix. Portugalsko 2014. Snímek z archivu A. Novákové
-
Jediné vyobrazení houbového patogenu napadajícího člověka na známkách – mikrosporka psí (Microsporum canis) se přenáší ze psů, koček a morčat a způsobuje kožní onemocnění. Vpravo nahoře konidiofor s konidiemi. Uruguay 1997. Snímek z archivu A. Novákové
-
První známka s entomopatogenní housenicí cervenou (Cordyceps militaris) byla vydána k XII. mezinárodnímu botanickému kongresu v Petrohradu (tehdy Leningrad). Sovetský svaz 1975. Snímek z archivu A. Novákové
-
Stromata housenice čínské (C. sinensis) vyrustající z hmyzí kukly. Známka z Nepálu v r. 1994. Snímek z archivu A. Novákové
-
Stromata housenice červené vyrustající z hmyzí kukly. Miniaršík vyšel v Severní Koreji r. 1993. Snímek z archivu A. Novákové
-
Stébla bambusu s velkými kulovitými stromaty vreckovýtrusné houby Engleromyces goetzei, která se využívá v tradicní africké medicíne. Zair 1979. Snímek z archivu A. Novákové