Mladší paleozoikum je obdobím významných paleogeografických změn i klimatických oscilací několika řádů vedoucích k pohybům mořské hladiny a posunům břežní linie v měřítku až mnoha set kilometrů. Klimatické změny proto dramaticky ovlivňovaly rozlohu terestrických biomů i vymírání mnoha druhů. V rostlinné „říši“ je to období přechodu ze světa výtrusných rostlin do světa rostlin nahosemenných.
Použitá a citovaná literatura
JIRÁSEK, Jakub, et al. Astronomical forcing of Carboniferous paralic sedimentary cycles in the Upper Silesian Basin, Czech Republic (Serpukhovian, latest Mississippian): New radiometric ages afford an astronomical age model for European biozonations and substages. Earth-Science Reviews, 2018, 177: 715-741.
OPLUŠTIL, Stanislav, et al. T0 peat-forming plant assemblage preserved in growth position by volcanic ash-fall: A case study from the Middle Pennsylvanian of the Czech Republic. Bulletin of Geosciences, 2014, 89.4.
OPLUŠTIL, Stanislav, et al. Re-assessment of lithostratigraphy, biostratigraphy, and volcanic activity of the Late Paleozoic Intra-Sudetic, Krkonoše-Piedmont and Mnichovo Hradiště basins (Czech Republic) based on new U-Pb CA-ID-TIMS ages. Bulletin of Geosciences, 2016.
PEŠEK, Jiří et al. Geologie a ložiska svrchnopaleozoických limnických pánví České republiky. Praha: Český geologický ústav, 2001.
The Late Palaeozoic is a period of important palaeogeographic changes and climatic oscillations of several orders resulting in sea-level fluctuations and coastline shifts on a scale of hundred kilometres. Climatic changes had a profound impact on the distribution of terrestrial biomes and the extinction of species. In the plant "kingdom”, this period is known as a transition from the world of free-sporing plants to the world of gymnosperms.
-
Paleogeografie světa uprostřed pennsylvanu v mladší části karbonu, asi před 315 miliony let, s vyznačením hlavních kontinentů a floristických provincií. Orig. S. Opluštil
-
Chronostratigrafická škála geologické historie Země s detailním členěním karbonu a permu. Dva pravé sloupce zachycují klimatické oscilace v průběhu permokarbonu. Modré úseky odpovídají obdobím s intenzivním zaledněním, která se v detailu (pravý sloupec) skládají z většího počtu chladných a teplejších období, jež jsou svou délkou obdobou pleistocenních glaciálů a interglaciálů. Orig. S. Opluštil
-
Coal balls představují karbonátové konkrece obsahující mineralizované rostlinné zbytky se zachovanou buněčnou stavbou. Nahoře velká konkrece v povrchovém uhelném dole ve státě Illinois, USA, dole naleštěná plocha s rostlinnými zbytky tvořenými především kořínky stromovitých plavuní Appendices (a) a větévkami plavuně rodu Diaphorodendron (d). V dolní části konkrece jsou šipkami označeny tenké protáhlé útvary patřící listům kordaitů. Sloj Murphysboro, illinoiská pánev. Z archivu S. Elricka, Geologická služba Illinois
-
Zástupci hlavních rostlinných skupin z období karbonu a staršího permu a jejich poměrná velikost. Orig. S. Opluštil
-
Změny ve složení mokřadní vegetace zachycené v mineralizované karbonské rašelině – coal balls (vlevo) a z palynologických spekter (vpravo). Orig. S. Opluštil
-
Mechanismus vzniku ostravských a karvinských cyklotém se i přes podobný horninový záznam zásadně lišil. Ostravské jsou transgresně-regresní cykly vzniklé glacieustatickými zdvihy a poklesy mořské hladiny. Karvinské odrážejí změny srážkového režimu kolísajícího mezi sezonním (A) a trvale vlhkým podnebím s bohatými srážkami po celý rok (B). Perioda obou cyklů je však stejná. Blíže v textu. Subsidence – pozvolné poklesávání dna sedimentární pánve. Orig. S. Opluštil
-
Změny v počtu rostlinných druhů v české části vnitrosudetské pánve v průběhu pennsylvanu a spodního permu. Druhově nejpestřejší flóra doprovází uhlonosné intervaly a souvisí s vysokým potenciálem prostředí pro fosilizaci rostlinných zbytků v redukčním prostředí vedoucí k humifikaci a následně zuhelnatění rostlinných těl. Nápadně vyšší diverzita palynologických společenstev je zřetelným dokladem, že druhová pestrost flóry zachované v podobě otisků nevystihuje skutečnou diverzitu vegetačního pokryvu. Orig. S. Opluštil
-
Sloje ostravského souvrství – zuhelnatělé pozůstatky jedněch z nejstarších pralesů na našem území. Orig. J. Svoboda