Biologické invaze bezesporu představují jeden z klíčových problémů globalizace biosféry. Významnou skupinou invazních organismů jsou patogeny. Některé se šíří přímo, jiné doprovázejí nepůvodní druhy rostlin a živočichů nebo se šíří společně se svými přenašeči.
Doporučená literatura a internetové odkazy:
VOTÝPKA, Jan, Iva KOLÁŘOVÁ a Petr HORÁK. O parazitech a lidech. V Praze: Stanislav Juhaňák - Triton, 2018. ISBN 978-80-7553-350-0.
SEDLÁK, Kamil; TOMŠÍČKOVÁ, Markéta. Nebezpečné infekce zvířat a člověka. Scientia, 2006.
https://najdipijaka.cz/
http://www.parazitologie.cz/
Biological invasions are undoubtedly one of the major issues of the globalising biosphere. An important part of invasive organisms are pathogens. While some of them are spreading directly into new geographic locations, others are following alien fauna and flora or spread together with their vectors.
-
Samec pijáka lužního (Dermacentor reticulatus). Pijáci jsou oproti známějšímu klíštěti obecnému (Ixodes ricinus) větší – nenasátí dospělci dosahují velikosti 5 mm, rovněž mají pestrý štítek (scutum) s kresbou, který u samců kryje celé tělo a u samic jen přední část. Foto D. Modrý
-
Motolice velká (Fascioloides magna). Cerkárie – larvy uvolněné z mezihostitelského plže se volně pohybují ve vodním prostředí a vyhledávají vhodnou vegetaci (na níž dojde ke vzniku cysty, tzv. metacerkárie). Foto D. Modrý
-
Motolice velká (Fascioloides magna). Dospělec v játrech definitivního hostitele. Foto D. Modrý
-
Hlístice Thelazia callipaeda žijící v dospělosti ve spojivkovém vaku psů a dalších šelem. Na území ČR zatím nebyla zjištěna. Foto A. Mihalca
-
Dospělec měchožila větveného (Echinoccocus multilocularis) je oproti ostatním tasemnicím velmi drobný, jeho tělo se skládá z malého počtu článků a kulovitá vajíčka jsou patrná pouze v posledním článku. Z pozřeného infekčního vajíčka se v mezihostiteli (včetně člověka) líhne larva pronikající do jater, kde se vyvíjí do měchýřku vyplněného tekutinou s formující se hlavičkou budoucí tasemnice, protoskolexu. Foto J. Bulantová
-
Histologický řez formující se hlavičkou – protoskolexem – budoucí tasemnice měchožila větveného (Echinoccocus multilocularis) s již předpřipravenými čtyřmi svalnatými přísavkami a vchlípeným rostelem s háčky (šipka). Foto J. Bulantová
-
Na rozdíl od klíštěte obecného sají u pijáků rodu Dermacentor obě pohlaví. Zatímco velikost samce se při sání příliš nemění, zadní část těla samičky, která není krytá štítkem, se mnohonásobně zvětšuje. Foto D. Modrý
-
Krevničky se od většiny ostatních motolic liší červovitým tvarem těla, přizpůsobeným k obývání krevního řečiště hostitelů. Jsou výjimečné i odděleným pohlavím – mohutní samci mají na břišní straně těla rýhu, ve které opatrují štíhlejší samičku produkující vajíčka. Kolorovaný pár krevniček Schistosoma mansoni ve skenovacím elektronovém mikroskopu. Foto J. Bulantová