Štěnice domácí (Cimex lectularius) je jedním z nejvýznamnějších hmyzích parazitů člověka v mírném pásu. Její houževnatost a častá rezistence vůči insekticidům může mít původ v její nestandardní chromozomové výbavě. Je schopna vytvářet populace s různým počtem malých nadpočetných X chromozomů, které byly po dlouhou dobu považovány za pouhé fragmenty původních pohlavních chromozomů X. Pomocí kombinace průtokové cytometrie a klasické cytogenetiky však bylo zjištěno, že jde pravděpodobně o kombinaci chromozomových přestaveb v rámci pohlavních chromozomů X od fragmentace či ztrát DNA po aditivní chromozomové přestavby typu tandemové duplikace.
Seznam použité a doporučené literatury najdete v pdf souboru ke stažení níže pod obrazovou galerií.
The human Bed Bug (Cimex lectularius) is one of the most serious human insect ectoparasites in the temperate climate zone. Its resilience and frequent resistance to insecticides may be caused by its unusual chromosome character. It is capable of forming populations with a different number of small additional X sex chromosomes, for a long time considered to be fragments of the original X sex chromosomes. However, a combination of flow cytometry and classical cytogenetics showed that more chromosomal rearrangements on X chromosomes are probably involved. Fragmentation, DNA content loss or additive chromosome rearrangement such as tandem duplication occurred.
-
Samice (vlevo) a samec (vpravo) štěnice domácí (Cimex lectularius). Samice má obecně širší tělo s oblým koncem zadečku, zatímco štíhlejší samec má spodní okraj zadečku asymetrický (zleva „vykouslý“) – v tomto místě vybíhá mečovitá paramera, která slouží jako penis při traumatické inseminaci (blíže Živa 2008, 6: 274–276). Foto D. Sadílek
-
Primární výstup analýzy obsahu DNA průtokovým cytometrem ve formě histogramu. Výzkumník potřebuje jen přesně vědět, který vrchol reprezentuje použitý standard, v tomto případě „papričku“ lilek višňový (Solanum pseudocapsicum). Základní vrchol standardu je označen standard 2C, vše ostatní se pak už dá odvodit. Vrchol reprezentující diploidní buňky štěnice domácí je vzorek 2C, o polovinu nižší hodnotu 1C vykazují oba typy haploidních spermií. Vrcholy označené 4C zahrnují buňky v tzv. G2 fázi buněčného cyklu, kdy se duplikovala DNA a buňka se připravuje na dělení. Dalším zdvojením chromozomových sad vznikají 8C buňky, které jsou endopolyploidní a vyskytují se především v tkáních, jako jsou různé žlázy. Tyto buňky nesou zmnožený počet chromozomových sad, v tomto případě 8 místo obvyklých dvou u diploidních buněk. Upraveno podle: D. Sadílek a kol. (2019)
-
Původní domovinou lilku višňového je Brazílie, u nás se běžně pěstuje jako okrasná rostlina. Jeho výrazně zbarvené plody jsou stejně jako u některých dalších lilkovitých (Solanaceae) jedovaté. Převzato z Wikimedia Commons, v souladu s podmínkami použití
-
Graf zachycující rozdíl obsahu DNA spermií nesoucích chromozomy X a chromozom Y. Se zvyšujícím se počtem chromozomů v karyotypu se zvyšuje i rozdíl obsahu DNA mezi těmito dvěma typy spermií. Je důležité doplnit, že „samčí“ spermie s chromozomem Y vykazují ve všech početních variantách karyotypu téměř identický obsah DNA a zvyšující se obsah DNA mají pouze „samičí“ spermie s chromozomy X. Z toho vyplývá, že chromozomy, které se objevují navíc, směřují při buněčném dělení pouze do spermií s chromozomy X. Jde tudíž opravdu o pohlavní chromozomy X. Z distribuce hodnot obsahů DNA je zřejmé, že nevznikají jen prostou fragmentací chromozomu X, ale nějakou formou duplikace spojenou se zvýšením obsahu DNA. N značí počet analyzovaných jedinců. Upraveno podle: D. Sadílek a kol. (2019)
