Článek popisuje vybrané události a jevy z historie zvířat domestikovaných člověkem. Analyzovány jsou některé aspekty domestikace, chovu a lovu v minulosti, zejména pak v zemědělském období lidstva. Příspěvek zahrnuje časovou osu s hlavními domestikačními událostmi. Zaměřuje se především na události a situaci v Evropě a vztahuje je k situaci v České republice. Tímto jsou mimo jiné představeny výsledky archeozoologického bádání v ČR.
Použitá a citovaná literatura je uvedena v samostatném souboru ke stažení pod obrazovou galerií.
Oprava: V článku bylo chybně uvedeno jméno tur bankivský – správně má být tur balijský. Čtenářům se omlouváme.
This article provides a short overview of the history of animal domestication. Selected aspects, such its occurrence, ways of animal exploitation or their appearance, particularly in the agricultural era, are analyzed in more detail. A tabular timeline showing the main domestication events is also included. The article focuses primarily on the current state of knowledge in Europe, particularly in the Czech lands. It serves, therefore, inter alia, as a presentation of the results of archaeozoological research in the Czech Republic.
-
Podíl lovu v jednotlivých kulturách a obdobích od neolitu po raný středověk na území ČR, měřeno podílem kostí lovných a domácích savců v souborech pocházejících z archeologických nalezišť. První číslo za názvem kultury udává sumární počet kosterních nálezů, druhé číslo počet hodnocených lokalit. Orig. R. Kyselý, podle různých zdrojů
-
Stylizovaná paleolitická rytina z jeskyně Les Trois Frères ve Francii přisuzovaná vymřelému evropskému oslu Equus hydruntinus. Tento divoký lichokopytník velikosti dnešního asijského osla žil na území Čech ještě v 6. tisíciletí př. n. l. spolu s lidmi kultury s lineární keramikou. Upraveno podle: A. Clot a F. Duranthon (1990). Orig. M. Chumchalová
-
Lebka prasete domácího (Sus domesticus) z archeologické lokality Brozany (okres Litoměřice), datovaná do mladší fáze kultury nálevkovitých pohárů (ca 3 500 – 3 350 př. n. l.), se podobá praseti divokému (Sus scrofa), je ale menší. Přestože chybí její přední část, je patrná nezkrácená lebka a rovné čelo bez konkávního prohnutí typického pro dnešní prase domácí. Foto R. Kyselý
-
Nález tura s pohyblivými rohy (k lebce nepřirostlými), možná i visícími, z lokality Hostivice-Litovice (okres Praha-západ), datovaný do starší fáze kultury nálevkovitých pohárů (ca 3 800 až 3 500 př. n. l.). Dva pohledy na lebku a rohy. Pohyblivé rohy mohou být dědičné (v takovém případě daný stav vyžaduje mimo jiné přítomnost alely pro bezrohost), nebo jde o patologický stav zapříčiněný vývojovou chybou, případně o záměrné zlomení obou rohů člověkem s následným zhojením do podoby pakloubu. Foto R. Kyselý
-
Nález tura s pohyblivými rohy (k lebce nepřirostlými), možná i visícími, z lokality Hostivice-Litovice (okres Praha-západ), datovaný do starší fáze kultury nálevkovitých pohárů (ca 3 800 až 3 500 př. n. l.). Schéma nálezové situace v jámě (červeně kostra tura s pohyblivými rohy). Pohyblivé rohy mohou být dědičné (v takovém případě daný stav vyžaduje mimo jiné přítomnost alely pro bezrohost), nebo jde o patologický stav zapříčiněný vývojovou chybou, případně o záměrné zlomení obou rohů člověkem s následným zhojením do podoby pakloubu. Orig. R. Kyselý
-
Nález tura s pohyblivými rohy (k lebce nepřirostlými), možná i visícími, z lokality Hostivice-Litovice (okres Praha-západ), datovaný do starší fáze kultury nálevkovitých pohárů (ca 3 800 až 3 500 př. n. l.). Tři možné pozice rohů. Pohyblivé rohy mohou být dědičné (v takovém případě daný stav vyžaduje mimo jiné přítomnost alely pro bezrohost), nebo jde o patologický stav zapříčiněný vývojovou chybou, případně o záměrné zlomení obou rohů člověkem s následným zhojením do podoby pakloubu. Orig. R. Kyselý