České lesnictví je v krizi ekologické, ekonomické, politické i společenské. Lesy otřásá kůrovcová kalamita, krajina se v jejím důsledku skokově mění. Cena dříví dramaticky klesá. Střet ekonomické a environmentální ideologie je označován za základní problém lesnictví. Cílem článku není nalezení černobílé odpovědi na otázku, zda smrk pěstovat, či ne. Chceme upozornit na problematiku pěstování smrku v historických a společenských souvislostech. Veřejnost byla donedávna přehlížena nejen lesníky, ale i politiky, a společenská poptávka směrem k lesu dostala v kontextu událostí poslední doby klíčový význam. Kalamita přestala být problémem pouze lesnickým, ale stala se veřejným.
Podrobnější detaily k lesnickému managementu jsou uvedeny v textech k obrázkům.
K dalšímu čtení v Živě
seriál Lesy a lesnictví ve střední Evropě I.–VI. (2007, 1–6) – VI. Výzva pro české lesnictví
Účinky kyselého deště na lesní a vodní ekosystémy I. Emise a depozice okyselujících sloučenin (2009, 2)
seriál Historická ekologie: dlouhodobé interakce přírody a člověka (2019, 3, 4 a 6; 2020, 1–3)
Příběh vzestupu a pádu aneb Stručná postglaciální historie našich lesů (2019, 5)
Ekologická obnova krajiny. Co člověk poničil, měl by zase napravit (2020, 5)
České lesy v dnešní krajině (2020, 5)
„Smrkový paradox“: chyba v interpretacích, nebo doklad antropogenních změn krajiny? (2021, 2)
Jak dál se smrkem v českých lesích (2021,2)
Typologická tabulka je přiložena níže pod obrazovou galerií nebo ji lze stáhnout na stránkách Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů zde.
Seznam použité literatury je v PDF formátu ke stažení níže pod obrazovou galerií.
Czech forestry is in an ecological, economic, political and social crisis. A bark beetle disaster has ravaged Czech forests, while the landscape is affected by a huge change. The price of timber and firewood has dramatically dropped. A conflict between economic and environmental ideologies is considered a basic problem of Czech forestry. To cultivate the Norway Spruce (Picea abies) or not? To get a black and white answer to this question is not the aim of this article. We would like to point to the issue of spruce cultivation within a historic and public relationship. Society was historically overlooked not only by foresters, but also by politicians, and the public demand for forests has acquired key importance in the recent context. The bark beetle disaster is not a forestry problem anymore. It has become a public issue.
Details on forest management are posted in the text titles of the article figures.
-
Ekologicky labilní smrková monokultura nižších až středních poloh asi v 300–400 m n. m. Stanoviště bohaté dubové bučiny 3B (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů 2019), přírodní lesní oblast 41, Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky (také na obr. 8–13). Podobné porosty, vychovávané převážně podúrovňovými probírkami, bývají již v předmýtním věku (dnes nezřídka od 20 až 30 let) zničeny hmyzem, dřevokaznými houbami a mokrým sněhem. Foto A. Kusbach
-
Ekologicky labilní smrková monokultura nižších až středních poloh asi v 300–400 m n. m. Stanoviště bohaté dubové bučiny 3B (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů 2019), přírodní lesní oblast 41, Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky (také na obr. 8–13). Podobné porosty, vychovávané převážně podúrovňovými probírkami, bývají již v předmýtním věku (dnes nezřídka od 20 až 30 let) zničeny hmyzem, dřevokaznými houbami a mokrým sněhem. Foto A. Kusbach
-
Vrchoviště Molhaşul Mare de la Izbuc v rumunských Apusenách. Příklad rašeliniště syceného srážkovou vodou, které je obklopeno podmáčenými smrkovými porosty. Leží v poměrně velké nadmořské výšce okolo 1 200 m. Foto P. Hájková
-
Zhruba před 50 lety byl v tomto porostu aplikován na tehdejší dobu nezvykle progresivní maloplošně pasečný způsob obnovy v šachovnici. Pro zajištění cílové dřevinné směsi byla obdélníková pole čistého porostu smrku ztepilého (Picea abies) střídána s poli se směsí borovice lesní (Pinus sylvestris) a modřínu opadavého (Larix decidua). Borovice s modřínem zatím přežila, smrk byl zlikvidován kůrovcem. Proběhla stavba oplocenek, do kterých se na podzim sázely listnáče, převážně buk lesní (Fagus sylvatica) s dubem zimním (Q. petraea). I když nebudou přímo využity přípravné dřeviny, protože sadba buku a dubu maloplošnému charakteru obnovy konkrétně na tomto stanovišti (3B – bohatá dubová bučina, 3H – hlinitá dubová bučina; ÚHÚL 2019) vyhovuje, nebude opakována předchozí chyba – šachovnice nebude znovu osázena smrkem. Stav v září 2020. Foto A. Kusbach
-
Sonda s rozlišením půdních horizontů. Pro detailní přehled historického vývoje dřevinného složení porostu bývají pedoantrakologické vzorky odebírány z profilů chronologicky po 10 cm. Každý vzorek obvykle obsahuje 10 kg zeminy. Jsou preferována stanoviště s dlouhým historickým záznamem – bývá odebráno více než 10 vzorků (přes 100 kg půdy) z jedné půdní sondy, které jsou z těžko dostupných míst transportovány v batozích. Foto A. Kusbach
-
Plavicí souprava typu Ankara. Zpracování pedoantrakologických vzorků je namáhavá práce. Jednotlivé vzorky jsou plaveny na sítě s průměrem ok 1 mm. Po vysušení následuje separace uhlíků jak z vyplavené části, tak ze zbytku proplaveného sedimentu, poté vážení uhlíků, jejich taxonomické určení a u vybraných vzorků radiokarbonové datování. Foto P. Kočár
-
Dub je světlomilná dřevina a sadbu na otevřené plochy, které jsou částečně stíněné bočním porostem, snáší poměrně dobře. Na stanovištích druhého (bukodubového) až čtvrtého (bukového) lesního vegetačního stupně, kde dochází k otevření souvislých porostů kalamitními holinami, je výhodné kombinovat dub s bukem a jedlí, snášejícími stín. Holina po smrku o ploše zhruba 0,25 ha byla před dvěma lety osázena dubem a před zvěří chráněna oplocenkou. Hospodář předpokládá, že se buk do kultury přirozeně rozšíří z okolí, kde převládá. Foto A. Kusbach
-
Tam, kde se z různých důvodů nezdaří sadba (např. sazenice uschnou), snadno vyroste pionýrská dřevina – v tomto případě bříza bělokorá (Betula pendula), jejíž semena nalétla z okolí a sucho jejich vyklíčení nevadilo. Bříza zastíní a zmelioruje stanoviště (obohatí ho humusem a živinami z rozloženého listí), na kterém se pak snadněji „uchytí“ klimaxové dřeviny buk a dub. Ještě nedávno byly pionýrské dřeviny (bříza, osika, vrba jíva, jeřáb – blíže v textu) z porostů odstraňovány jako škodící plevel. Tato paseka, nyní zarostlá břízou, by byla předmětem prvních výchovných zásahů ve smyslu odstranění břízy, která bránila odrůstání jehličnanů, většinou smrku. Foto A. Kusbach
-
Radiální řez uhlíkem dubu (Quercus) získaným z půdní sondy. Foto J. Novák
-
Příklad ponechání matečných stromů osiky (Populus tremula) na kalamitní holině. Je potřeba počítat s jejich malou odolností vůči abiotickým vlivům, zvláště větru, protože takoví jedinci byli po celý život chráněni jehličnatým porostem. Prostřední osika se brzy po odkrytí zlomila větrným poryvem. Foto A. Kusbach
-
Oplocenky se stavějí jako ochrana sadby, v tomto případě i nárostů osiky, před okusem a ohryzem přemnoženou zvěří. Chráněný prostor se hned po roce „odmění“ bohatým přirozeným zmlazením. Vitální, rychle rostoucí kořenové výmladky jsou schopné dorůst výšky 1,5 m a za vegetační sezonu vyrážejí i několik desítek metrů od matečného stromu. Ihned začínají plnit meliorační funkci – velmi brzy poskytnou stín, zajistí vláhu a v krátkém čase i lepší výživu přirozenému zmlazení či výsadbě klimaxových dřevin (např. buk, jedle a „cenné“ listnáče). Ty mohou být vysázeny do stínu přípravné dřeviny, pokud se nevyskytují v blízkém okolí a nemohou nalétnout. Foto A. Kusbach
-
Příklad snahy o odstranění osiky jako nežádoucí dřeviny. Tento mateřský strom byl neúspěšně likvidován mnoho let před kůrovcovou těžbou okolní smrkové monokultury v r. 2019. Foto A. Kusbach
-
Příklad obnovy smrkové monokultury opět na smrkovou monokulturu. Bohužel, děje se i dnes, s formálním odůvodněním, že smrk je sázen jako přípravná dřevina a minimálně poskytne stín a tím vhodnější mikroklima na stanovišti. Bez ohledu na málo příznivý vliv jehličnaté monokultury na půdní prostředí, podobné porosty se v současných klimatických podmínkách dožijí maximálně 25–50 let, protože je zničí kůrovec. Přírodní lesní oblast 41 Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky. Foto A. Kusbach
-
Příklad pedoantrakologických profilů pěti půdních sond (P1–P5) zpracovaných do časových řad. Jednotlivé řádky reprezentují odebrané vrstvy (10 cm) s příslušnou antrakomasou dřeviny v mg/kg půdy. Vybrané vrstvy jsou datovány s uvedením let před současností (BP = před r. 1950), kdy došlo k požárové události a k uhynutí posuzovaného jedince – stromu či keře, *značí douglasku (Pseudotsuga). Data z Utahu, USA. Orig. J. Novák