Laserová centra FZU slaví desáté narozeniny
Letos je tomu právě deset let, co Evropská komise a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky schválily dva unikátní laserové výzkumné projekty ELI Beamlines a HiLASE.
Letos je tomu právě deset let, co Evropská komise a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky schválily dva unikátní laserové výzkumné projekty ELI Beamlines a HiLASE.
Víceúčelový pavilon s čistými prostory pro pokročilé technologie a biofyzikální laboratoře, které vědcům umožní používat extrémně citlivé přístroje potřebné pro jejich bádání. Fyzikální ústav AV ČR otevírá na pražském Ládví nové excelentní centrum pro výzkum fyziky pevných látek SOLID 21.
Po evropském patentu z roku 2020 se nyní podařilo získat vědcům z Fyzikálního ústavu a Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT americký patent a mají tak přístup na trh s největším počtem jaderných reaktorů na světě. Ve všech 94 jaderných reaktorech v USA lze použít patentovaný způsob ochrany povrchu palivových článků před korozí, který prodlouží životnost palivových článků za havarijních i standardních podmínek.
Vědci z FZU v rámci široké mezinárodní spolupráce objevili, že v supermřížkách tvořených vrstvami feroelektrického materiálu a tenkých kovových mezivrstev se elektrické dipóly uspořádávají do neobvyklé a pravidelné doménové struktury, která má mimořádné dielektrické vlastnosti.
Přístroj na detekci viru SARS-CoV-2 ze slin je o krok blíže k využití v praxi. Jedinečná technologie, kterou vymysleli vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, prokázala citlivost srovnatelnou s PCR testy.
Čeští vědci ve spolupráci s kolegy ze Španělska představili v časopise Nature Communications nový druh polymerů, které byly dosavadními přístupy nedostupné. Tento druh polymeru může sehrát významnou roli při návrhu nových komponentů pro nanoelektroniku, jako jsou nové displeje.
Během mezinárodní konference ICHEP 2020 oznámil experiment ATLAS první pozorování vzácného procesu, kdy srážka dvou fotonů vede ke vzniku páru intermediálních bosonů W, elementárních částic, které zprostředkovávají jednu ze čtyř fundamentálních sil, tzv. slabou sílu.
Gravitační vlny vznikají při pohybu urychlovaných těles, tedy i při chůzi, když jedete autem, nebo když Země obíhá kolem Slunce. Astronomové používají detekované gravitační vlny ke studiu jejich zdrojů.
Naději na obnovu evropské konkurenceschopnosti ve výrobě solárních panelů přináší výsledky mezinárodního projektu NextBase, jehož se účastnili vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR. Projekt vyvinul prototypy fotovoltaických článků s vysokou účinností a potenciálem pro nízké náklady.