Čeština
EnglishVítejte na stránkách pro veřejnost a novináře
Myslíte si, že moderní věda je příliš složitá a nepochopitelná? A že její objevy nemají žádné praktické využití? Pak jste tady správně. Zde vás totiž vyvedeme z omylu.
V této sekci vám ukážeme, čím je náš výzkum zajímavý i užitečný. Zprávy jsou stručné, srozumitelné, ověřené – prostě věda z první ruky, přímo od profesionálů.
Pokud jste novinář(ka) a některé téma vás zaujme, kontaktujte pro další informace Mgr. Jana Koláře, Ph.D. (kolar@ueb.cas.cz), Ing. Radoslavu Kvasničkovou (kvasnickova@ueb.cas.cz, za výzkumný program Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 a Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin), nebo rovnou příslušné vědce.
Máte-li zájem o akce pro veřejnost, školní skupiny nebo pedagogy, spojte se s Mgr. Markétou Fílovou (filova@ueb.cas.cz).
Na této stránce přinášíme odkazy na nejnovější příspěvky z celé sekce Pro veřejnost a novináře. Mnohem více jich najdete v jednotlivých rubrikách.
Hydroponické pěstování huseníčku rolního
(Arabidopsis thaliana)
neužívá půdního substrátu, ale vodného roztoku s obsaženými solemi
Pokožkové buňky listu
jsou typické svými laloky, které do sebe důkladně zapadají
Žahavé trichomy kopřivy
jsou tvořeny oxidem křemičitým a po kontaktu s nimi se jejich špička odlomí a vylije se kyselina mravenčí
Kořen huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana)
v němž je modře označena přítomnost auxinu.
Trojrozměrná rekonstrukce svěracích buněk průduchu.
Průduchy slouží k výměně plynů mezi vnitřkem listu a vnějším prostředím.
Semeno huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana)
je obklopeno odolnou vrstvou zvanou osemení
Dělení rostlinné buňky
je nezbytnou součástí života rostlin
Poslední novinky z Ústavu experimentální botaniky
Jako Rostlinu s příběhem na prosinec jsme pro vás vybrali "vánoční" druh. Jmelí bílé (Viscum album) určitě všichni znáte, jedná se o stálezelenou poloparazitickou rostlinu, kterou můžete najít v přírodě na různých stromech, vhodnými hostiteli jsou například borovice, topoly, lípy nebo jabloně...
Dnes Vám v naší fotoreportáži ukážeme, jak rozdělit barvy ze zeleného listu. Na dělení barviv jsme použili chromatografii na tenké vrstvě.
Rostliny rýže se ve věku zhruba dvou týdnů (pěstovány při 27 °C přes den / 25 °C v noci) stresují chladem (5 °C po dobu 24 hod.), přičemž některé rostliny jsou předem aklimatizovány (předem přivyknuty na mírnější chlad 15 °C přes noc). Stres chladem je aplikován buď na celou rostlinu nebo pouze na nadzemní či podzemní část. Sleduje se míra stresu, hormonální odpověď, zastavení růstu a schopnost rostlin stres kompenzovat.
Celou reportáží nás provedla Jana Jarošová z Laboratoře hormonálních regulací u rostlin.
V rámci Týdne Akademie věd ČR jsme si pro Vás připravili on-line soutěž. Jejím tématem budou podzimní plody a listí. Po dobu jednoho měsíce každý pátek zveřejníme sadu soutěžních úkolů.
