Málokterá chráněná krajinná oblast je tak známá jako Český kras a jeho bílé vápencové skály s otisky trilobitů, památný Karlštejn i starobylý Tetín nebo Koněpruské jeskyně. Kus krajiny, která jako by ani nepatřila do Čech, i když zasahuje až na samý okraj Prahy. Odedávna cíl pražských přírodovědců a nesčetných exkurzí od studentů Přírodovědecké fakulty UK v Praze po renomované badatele z celého světa. Místo, kde leží naše jediné chráněné území, jež má mezinárodně stvrzený celosvětový význam – příkrý sráz návrší Klonk u Suchomast, který byl r. 1972 zvolen světovým standardním profilem – stratotypem hranice mezi silurem a devonem. Nicméně hovořit o významu Českého krasu pro geologii a paleontologii starších prvohor by dnes bylo nošení dříví do lesa, takže se vraťme do současnosti a pokusme se shrnout, jak Český kras přispívá i k po­znání živé přírody.

This classic area of Silurian and Devonian stratigraphy provided a number of ecologi­cal and paleoenvironmental observations during the last decade. Comparative stu­dies of spontaneous successions in abandoned quarries demonstrated that natural processes provide their optimum revitalization. New archaeological records, paleozoological evidence from caves and the discovery of a Late Bronze Age hillfort confirmed that the high biodiversity of this landscape has resulted from a harmonious interaction of natural processes with human activities since the 5th millennium BC.