Sociální antropolog Petr Gibas v prvním lednovém vydání týdeníku Magazín Mladé fronty DNES hovoří na téma kutilství. V rubrice Téma představuje svůj tříletý výzkum mapující tento fenomén a jeho vývoj od dob socialismu až dodnes.
Petr Gibas, vedoucí výzkumného týmu, definuje kutilství jako „manuální činnost, kdy lidé něco vyrábějí, upravují či opravují a kde nezanedbatelnou roli hraje tvůrčí myšlení a schopnost využít, co je právě po ruce“. Přibližuje průběh a výsledky svého výzkumu probíhajícího od roku 2018 do roku 2020, na jehož základě vyšlo několik publikací a byl vytvořen web věnující se podobám kutilství v průběhu českých moderních dějin.
Podstatnou částí výzkumu bylo i pozorování zahrad, které jsou podle členky výzkumného týmu Terezy Hodúlové „specifickým prostorem, který skýtá velký potenciál zvýšeného výskytu kutilských artefaktů.“ Podle Hodúlové se jedná o prostor s největším množstvím zlepšováků a vychytávek, od mucholapek až po ručně vyrobené skleníky. Důvod pro zvýšenou míru kutilství v naší zemi za minulého režimu je poměrně evidentní, proč je ale tato činnost tak populární i dnes? Gibas to přisuzuje v první řadě prosté radosti z tvorby, dále také finančním a ekologickým důvodům. „Většinou se to prolíná, člověk chce levnější a kvalitnější nábytek, trh nesplňuje jeho představy, tak si řekne, že si to vyrobí sám a možná i líp,“ dodává v rozhovoru pro Mladou frontu DNES.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter