This paper analysed the hypothesis of the growing influence of family (social) origin on success in the transition between secondary and post-secondary school in the 1990s. The family origin of the respondent was indicated through the father's education and his socio-economic status. With the use of the method of logistic regression the hypothesis of the growing influence of social origin was not confirmed. On the contrary, trends since 1989 testify to decreasing inequality in access to education.
Tato práce se zabývá vývojem nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání v České republice po roce 1989. Jejím hlavním východiskem je fakt, že po „sametové revoluci“ došlo k výraznému nárůstu poptávky po středoškolském vzdělání s maturitou a po vysokoškolském studiu, a to na úkor učňovských oborů, ať už s maturitou, či bez maturity. Vstupní hypotézou tohoto textu pak bylo tvrzení, že po roce 1989 došlo v České republice ke zvýšení vzdělanostních nerovností způsobenému nerovnoměrným vývojem sekundárního a terciárního sektoru školství. Bylo tak využito zjištění, ke kterému dospěli Gerber a Hout [1995] a Gerber [2000], tj. že přetlak uchazečů, ke kterému dojde mezi dvěma úrovněmi vzdělání, zvyšuje nerovnosti v přístupu ke vzdělání v neprospěch nižších sociálních vrstev. S využitím metody logistické regrese byl modelován vliv sociálního původu na pravděpodobnost úspěšného přechodu mezi středním a vysokým školstvím v období let 1948–1999, rozděleném do tří věkových kohort. Hypotézu o rostoucím vlivu sociálního původu na úspěch v tranzici mezi střední a vysokou školou v devadesátých letech se však potvrdit nepodařilo. Trend po roce 1989 naopak hovoří ve prospěch snižujících se nerovností v přístupu ke vzdělání. Zatímco v 70. a 80. letech vzdělanostní nerovnosti podle dosaženého vzdělání otce rostly, v 90. letech naopak klesaly. Vysvětlení tohoto zjištění je nalezeno ve struktuře maturantů, kteří se hlásí na vysokou školu.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter