Ústav pro českou literaturu AV ČR Institute of Czech literature of the CAS
Obsah vašeho košíku

Nemáte žádné položky v košíku

Konference 50 let od vzniku exilových nakladatelství Sixty-Eight Publishers a Index

Autor: ALENA ŠIDÁKOVÁ FIALOVÁ
Datum zveřejnění: 31. ledna 2022

Dne 20. 10. 2021 proběhla na Vysoké škole kreativní komunikace v Praze konference nazvaná 50 let od vzniku exilových nakladatelství Sixty-Eight Publishers a Index, na jejíž organizaci se podíleli pracovníci pořádající instituce a Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Úvodní referát, nazvaný „K okolnostem vzniku prvních posrpnových nakladatelství v exilu“, přednesl hlavní organizátor konference a specialista na problematiku exilového života Michal Přibáň (VŠKK, ÚČL AV ČR). Představil v něm prvotní diskuze, nápady, impulzy i názorové a ideové neshody osobností, jež po odchodu do exilu uvažovaly o možnosti vydávat zde českou literaturu. A ačkoli bývají za první nakladatelství považována dvě nejvýznamnější, kolínský Index a torontské Sixty-Eight Publishers, v roce 1971 je historicky „předběhlo“ dnes již prakticky neznámé, zprvu mnichovské nakladatelství CCC Books.

Problematika rivality, konkurence a odlišných světonázorových východisek (definovaných zejména předchozí komunistickou zkušeností) osobností posrpnového exilu se zaměřením na Škvoreckého Sixty-Eight Publishers se objevila také v příspěvku Aleny Přibáňové (ÚČL AV ČR) věnujícím se fikčnímu zobrazení vlastní nakladatelské práce v prózách manželů Škvoreckých. Postavy nakladatelky Santnerové z románu Příběh inženýra lidských duší i Věry Šimkové z románu Zdeny Salivarové Hnůj země se tu stávají svébytným pramenem k poznání práce exilových nakladatelství a názorové rozrůzněnosti exilové společnosti.

Obecnější problematice postavení spisovatele v nových, exilových podmínkách se věnovaly další příspěvky dopoledního bloku: Joanna Czaplińská (Uniwersytet Opolski, Opole) přednesla referát nazvaný „Spisovatel hledá identitu“, v němž se zamýšlela nad novými podmínkami a možnostmi autorů, pro které se exilová nakladatelství a možnost zde publikovat stala „záchranným lanem“ i odrazovým můstkem k nové existenci. Autory poezie, kteří měli možnost vydávat své knihy v exilových nakladatelstvích, jejich díly, ale i funkcemi poezie (respektive postavením „poezie jako instituce“) se zabýval Josef Hrdlička (FF UK, Praha).

Zcela konkrétní případ dnes již téměř zapomenutého autora byl naopak tématem příspěvku Eduarda Burgeta (ÚČL AV ČR, VŠKK) nazvaného „Z Provodína až do Kolína. Jiří Hochman, první autor nakladatelství Index“. Věnoval se v něm pestrým životním osudům autora jedné z prvních exilových knih, satirické prózy Jelení brod. Osobnost, jež se zapsala do exilového literárního života i literatury, si ke své analýze vybrala také Anna Gnotová (ÚČL AV ČR): ve svém příspěvku „Cesta Lojzka Lapáčka z Petlice do Indexu: román Oty Filipa jako médium“ nahlédla způsob reflexe česko-německé zkušenosti ve Filipově díle i rozdíly v její recepci v odlišném, tj. domácím a exilovém kontextu. Rozdílné podmínky domácí samizdatové a zahraniční exilové literatury, jakož i budování vztahů mezi domácími a exilovými vydavateli byly tématem referátu Petra Šámala (ÚČL AV ČR) „Ludvík Vaculík mezi Evropou a Kanadou“. Obecnějšími vlastnostmi exilového života a literatury, tentokrát slovenské, s přihlédnutím ke konkrétní významné osobnosti, se zabývala Mária Stanková (FF UK Bratislava) ve svém příspěvku „Slovenský literárny exil na príkladě Ivana Kadlečíka“. Torontské prózy Jana Beneše podrobně charakterizoval Vladimír Novotný (VŠKK). Literárněvědným pracím vydávaným v exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publishers (jako byl původně samizdatový Slovník českých spisovatelů, literárněhistorické studie A. Měšťana, H. Koskové, Z. Rotrekla) se věnoval Ondřej Sládek (ÚČL AV ČR).

Zajímavé téma si ke své analýze zvolila také Petra Loučová (ÚČL AV ČR). Popsala osudy německých kurýrů nakladatelství Index, kteří pašovali knihy do Československa: Gerhard Küchen a Ulrike Ackermann byli v Praze roku 1978 uvězněni a dokonce nuceni vystoupit v tehdejším propagandistickém snímku Pod maskou soukromníka (1979). Pokusem o dorozumění mezi domácí, exilovou a samizdatovou literaturou měl být časopis Most atd., který však do listopadu 1989 stihl vydat pouhá dvě čísla a jemuž se ve svém příspěvku věnovala Gabriela Romanová (ÚČL AV ČR).

Doplněním badatelských výstupů i zpestřením konferenční atmosféry byly dvě besedy s exilovými autory a nakladateli (Karol Sidon, Jaroslav Vejvoda, Lubomír Martínek, Jiří Dědeček, Alexandr Tomský a ze záznamu Jan Novák).

Konference volně navázala na někdejší náchodské mezinárodní setkání badatelů a zájemců o dílo Josefa Škvoreckého, které se v roce 2004 u příležitosti autorových osmdesátin uskutečnilo v Náchodě. Současně naznačila jeden ze směrů výzkumné činnosti Literární akademie (nyní součást pořádající Vysoké školy kreativní komunikace), který bude soustředěn k problematice exilové a krajanské literatury a literárního života.

Vychází v České literatuře 5/2021.

Tento článek podléhá licenci CC BY-NC-ND 4.0 Mezinárodní. Plný text licenčních podmínek