Libuše zpívá. Hudebnědramatická zpracování mytologického námětu ve středoevropské kultuře 17.–20. století

Řada operních zpracování příběhu o kněžně Libuši představuje ve středoevropském kulturním prostoru jedinečný fenomén – objevuje se poprvé v italské barokní opeře konce 17. století, na rozdíl od mnoha jiných námětů však přetrvá, v průběhu 19. století silně zapůsobí na operu německou a zvláště českou a objeví se v originálních mutacích ještě ve 20. století. Operní realizace Libuše byly od počátků silně politicky a společensky zatížené, promítaly se do nich aktuální dobové události (pragmatická sankce), byly zamýšleny jako korunovační opery (Škroup, Smetana). Jejich zkoumání tak umožňuje pochopit mechanismy vzájemného ovlivňování uměleckého a mocenského diskursu. Projekt usiluje o nahlédnutí tohoto fenoménu v nadnárodním kontextu prostřednictvím interdisciplinárního výzkumu muzikologů a literárních historiků, a odkrýt tak souvislosti, jež úzce oborově a národně zaměřenému bádání dosud unikaly. České literárněvědné bohemistice otevírá nové možnosti zkoumání českého operního libreta, dosud až na výjimky spíše zanedbávané. Projekt je koncipován jako společný pro pracoviště ÚČL AV ČR a FF UP Olomouc.