Světová literatura v Čechách — česká literatura ve světě

Ve dnech 6.–7. října 2021 proběhla na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity mezinárodní konference Světová literatura v Čechách — Česká literatura ve světě. Kromě Ústavu bohemistiky FF JU se na akci, jež se kvůli epidemiologické situaci konala s ročním zpožděním, podílela i Moravská zemská knihovna. Byla zorganizována v rámci projektu Česká literatura ve světě a světová literatura v Čechách v letech 1989–2020.

Konference se zaměřila na širší zkoumání literárních děl ve chvíli, kdy opustí národní prostor a stanou se součástí dalších kontextů, a to ve směru z Čech nebo naopak do českého prostředí. Není proto divu, že k tématům, která prostupovala všechny příspěvky, patřily otázky recepce, kulturních zprostředkovatelů a vůbec aktu zprostředkování a jeho náležitostí, i otázky překladu. Těch se dotkly obě úvodní přednášky, jak přednáška Urse Heftricha (Slavisches Institut der Universität Heidelberg), který představil pojetí překladu jako tvořivé komparatistiky, tedy nutnosti dívat se na překlad komparatistickýma očima k zachycení všech rovin původního textu, tak Tomáše Glance z Universität Zürich, který se více zaměřil na překladatele samotné a politiku překladu.

Překlad rezonoval i v dalším bloku, kdy zástupce Moravské zemské knihovny Brno Tomáš Kubíček představil projekt databáze a mapy překladů z češtiny po roce 1989. Vladimír Papoušek i Ladislav Nagy z Jihočeské univerzity se soustředili na specifika překladů angloamerické literatury. Na obecné trendy navazoval i další blok, který dál rozvíjel témata překladu angloamerických autorů, ať už po roce 1989 (K. Kovářová), překladu afroamerických autorů a jejich zprostředkovatelů (autorka tohoto příspěvku), nebo i překladů do angličtiny, a to na konci osmdesátých let (M. Halamová) a v 19. století (T. Jajtner). Odpolední blok byl věnován kulturám románským: byl zahájen příspěvkem M. Bauera o české recepci díla Paola Passoliniho a pokračoval referáty K. Drskové o recepcích francouzského absurdního dramatu či naopak recepci Ladislava Klímy ve Francii (J. Staněk), který upozornil na praktické obtíže spojené s vydáváním českých autorů (a Klímy konkrétně) v zahraničí. V závěrečném bloku prvního dne zazněl příspěvek o recepci konkrétního díla (epos Obsidio sigetiana, M. Kovář), celé kultury (P. Šípová o překladech z novořečtiny), poslední příspěvek dne se naopak věnoval praktické otázce použití obecné češtiny v překladu (M. Musilová-Olehlová).

Druhý den konference byl zahájen teoretickými úvahami, a to v příspěvku o globální literatuře (V. Kaplická Yakimova) i v příspěvku O. Vimra, který se věnoval možnostem big data při zkoumání literatury v překladu a také v pojednání D. Skalického o paratextech a jejich nedostatečném teoretickém uchopení v českém prostředí. Nový úhel pohledu představila ve svém příspěvku E. Marková, když se dílům světové literatury věnovala z pohledu jejich využití a zastoupení v čítankách pro střední školy. V dalším příspěvku vystoupily dvě zástupkyně sekce pro globální a digitální studia oddělení České literární bibliografie AV ČR, A. Gnotová a J. Miesenböcková, které obě promluvily o překladech do německého jazyka — první příspěvek se soustředil na osobnost Oty Filipa, druhý typologizoval překladatele z češtiny do němčiny. Tento tematický blok byl uzavřen příspěvkem V. Faktorové o projektu Tschechische Bibliothek. Vzhledem k absenci dvou zahraničních badatelek se dva poslední bloky sloučily v jeden. Ten byl věnován slovanským literaturám: O. Słowiková (která je podobně jako dříve zmíněný Ondřej Vimr také součástí bibliografického týmu) se soustředila opět na překladatele, tentokrát v česko-polském kontextu, kterému se věnoval i další příspěvek E. Zimneové. M. Ivačić promluvil o česko-chorvatských literárních vztazích a vlivu překladatele Dušana Karpatského v této oblasti a A. Agapova o vydávání a propagaci českých děl v Rusku.

Konference Světová literatura v Čechách — Česká literatura ve světě otevřela značné množství témat, která by stála za další zpracování. Mezi ně patří i světová (popř. globální) literatura jako přístup ke zkoumání literatury, nutnost kritického pohledu na proces výběru textů a překladu, přesahy do oblastí jako je pedagogika nebo překladatelská praxe. Událostí také rezonovala otázka, jak vlastně pracovat s daty a interpretovat údaje o překladech a recepci, ať už se jedná o konkrétního autora či národní literaturu. Některá z těchto témat snad ještě rozvine chystaný sborník. Cenné, byť v současné době těžko uskutečnitelné, by jistě bylo i větší zastoupení zahraničních bohemistů a literárních vědců. Na druhou stranu vedla čistě prezenční forma konference k diskuzím, které by v hybridní či online formě možné nebyly.

Vychází v České literatuře 5/2021.

Tento článek podléhá licenci CC BY-NC-ND 4.0 Mezinárodní. Plný text licenčních podmínek