11. leden 2022
Domestikace některých divoce rostoucích rostlin, šlechtění kvalitnějších odrůd palmy datlové nebo pěstování rýže, kterou by bylo možné zavlažovat slanou vodou. Čeští rostlinní genetici z Ústavu experimentální botaniky AV ČR spolupracují s vědci ze Saúdské Arábie na výzkumu, jehož cílem je adaptovat plodiny na nepříznivé podmínky vyvolané změnou klimatu.
07. prosinec 2021
Mezinárodní projekt CROPDIVA (Climate Resilient Orphan croPs for increased DIVersity in Agriculture), který je součástí rámcového programu pro výzkum a inovace EU HORIZONT 2020, propojuje 27 evropských pracovišť. Jeho cílem je přispět k rozmanitosti pěstovaných plodin.
09. listopad 2021
Jaká je budoucnost geneticky modifikovaných rostlin? Pomohou zajistit dostatek kvalitních potravin pro budoucí generace? Co jsou vlastně GM plodiny?
09. listopad 2021
Vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR jako první na světě přečetli ve spolupráci se zahraničními kolegy dědičnou informaci B chromozomu kukuřice.
06. říjen 2021
Funkci nově objeveného genu, který ovlivňuje tvorbu a kvalitu semen, objasnili jako první na světě vědci z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR).
17. září 2021
Na osm desítek vědců a studentů, kteří se věnují výzkumu dědičné informace u rostlin, se sešlo 14. a 15. září 2021 v Pevnosti poznání Univerzity Palackého, aby sdíleli nejnovější vědecké poznatky.
14. září 2021
V polovině září se v Olomouci setkají vědci a studenti zabývající se dědičnou informací rostlin. Akce The Czech Plant Nucleus Workshop 2021, která se uskuteční 14. a 15. září 2021 v Pevnosti poznání Univerzity Palackého, se zaměří na sdílení nejnovějších vědeckých poznatků. Registrovat se je možné už nyní.
27. červenec 2021
Filipíny schválily ke komerčnímu využití pěstování geneticky upravené zlaté rýže, která vznikla kvůli prevenci slepoty u podvyživených dětí.
01. červen 2021
Velký úspěch hlásí vědci z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Ve spolupráci s americkými a čínskými kolegy pokročili ve výzkumu B chromozomu u kukuřice a jako první na světě přečetli jeho dědičnou informaci.
04. květen 2021
Studie publikovaná Evropskou komisí k novým technikám editace genomu může znamenat průlom v přístupu ke geneticky modifikovaným plodinám. Její závěry budou nyní posuzovat legislativní a politické skupiny na úrovni Evropské unie a na konci této cesty by mohla být směrnice benevolentnější k vědeckým názorům na GM plodiny.
04. květen 2021
Evropská komise publikovala průlomovou studii k novým technikám editace genomu (NGT). Mimo jiné se v ní uvádí, že využívání nových technik mutageneze a cisgenoze u rostlin v rámci NGT je stejně bezpečné jako tradiční techniky šlechtění, a proto je vhodné stávající evropskou legislativu přizpůsobit nejnovějším vědeckým poznatkům a technologickému pokroku.
04. květen 2021
Genetické modifikace organismů jsou kontroverzní téma. Na jedné straně vědecký pokrok a ekonomické výhody, z nichž mohou těžit všichni lidé na planetě, na straně druhé obavy, zda zasahování do genomu není proti přírodě.
22. březen 2021
Vědcům se po čtyřech letech bádání podařilo rozluštit genetickou informaci třetí nejdůležitější evropské obiloviny, žita. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research získal přesnou referenční sekvenci jeho genomu.
18. únor 2021
Biotechnologické národní centrum kompetence pro genotypování rostlin programu Technologické agentury České republiky, jehož je naše laboratoř součásí, bude další dva roky pokračovat ve své činnosti. Jde o jediné národní centrum kompetence v biologických vědách, jehož cílem je propojit základní a aplikovaný výzkum v oblasti rostlinných biotechnologií se šlechtitelskými firmami, a tím podpořit konkurenceschopnost českého zemědělství s přesahem do odvětví potravinářského a pivovarnicko-sladařského.
08. únor 2021
Efektivnější přenos genů z planých druhů do pšenice a získávání nových odrůd s unikátními vlastnostmi umožní identifikace důležitého genu pšenice Ph2. Na objevu, který publikoval prestižní vědecký časopis Nature Communications, se kromě francouzských a australských výzkumníků významně podíleli odborníci z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.
07. prosinec 2020
Průlom ve výzkumu dědičné informace jetele učinili vědci ze Zemědělského výzkumu, spol. s r.o. Troubsko (ZVT), ve spolupráci s olomouckým pracovištěm Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR. Po dvouletém bádání identifikovali části dědičné informace jetele, které odpovídají za vyšší výnos i další žádané znaky plodiny.
12. říjen 2020
Současný stav a perspektivy bioekonomiky v České republice popisuje článek v časopise New Biotechnology. Jeho spoluautory jsou ředitel CRH Ivo Frébort a Michaela Holecová z CRH i další členové Platformy pro bioekonomiku České republiky, na jejímž zářijovém jednání byla publikace představena.
01. říjen 2020
Jedno ministerstvo řeky rovná, druhé dotuje jejich návrat k přírodní podobě, aby zadržely víc vody. Místo lesíků pokrývají českou krajinu monotónní lány, pod nimiž půda rychle eroduje. Výsledkem jsou povodně střídané suchem a potíže s potravinovou soběstačností. Co s tím? Odborníci, mezi kterými byl i dr. Aleš Pečinka z našeho pracoviště, hledali odpovědi v debatě, kterou spolupořádala UP.
28. červenec 2020
Olomoučtí vědci z našeho programu se připojili k prohlášení Evropské iniciativy pro udržitelné zemědělství pomocí editace genomu (EU-SAGE) k druhému výročí kontroverzního rozsudku Soudního dvora EU, podle nějž jsou rostliny získané pomocí moderních metod editování genomu geneticky modifikovanými organismy (GMO).
24. červenec 2020
Evropští vědci znovu volají po změně evropské legislativy týkající se GMO, která je podle nich nezbytná pro další rozvoj udržitelného zemědělství, zajištění dostatku potravin pro rostoucí populaci i pro ochranu životního prostředí.
08. červen 2020
Moderní kultivary pěstovaných rostlin jsou výsledkem tisíce let probíhajícího šlechtění. Klasické šlechtění však má své limity a nově vyvinuté metody úprav dědičné informace jsou možností, jak šlechtit rychleji, lépe a s menším dopadem na životní prostředí.
21. únor 2020
Na sedm desítek šlechtitelů z celé republiky se sjelo 19. - 20. 2. 2020 do Olomouce na seminář Šlechtění a charakterizace šlechtitelských materiálů v éře genomiky. Připravili ho pro ně vědci z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR, které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Cílem bylo představit šlechtitelům nejnovější vědecké poznatky a metody.
06. únor 2020
Jaroslav Doležel je vynikající vědec světového renomé, který se mimořádně zasloužil o českou vědu a vědecký pokrok vůbec. Jaká byla jeho cesta k úspěchu? Poslechněte si jeho pětidílné rozhlasové vzpomínání pro vltavský cyklus Osudy.
15. leden 2020
Proč se lidé dělí na chudé a bohaté? A proč se propast mezi nimi stále zvětšuje? Ve Fokusu Václava Moravce, tentokrát na téma Chudá bohatá planeta vystoupili evangelický farář Miloš Rejchrt, lékařka Kristina Höschlová, ekonomové Filip Matějka a Zuzana Šmídová, rostlinný genetik Jaroslav Doležel a polární ekoložka Marie Šabacká.
13. prosinec 2019
Srdečně vás zveme na dvoudenní seminář
Šlechtění a charakterizace šlechtitelských materiálů v éře genomiky,
který se koná 19. - 20. 2. 2020 v Centru strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci.
Tuto akci pořádáme v součinnosti s Výzkumným ústavem rostlinné výroby v. v. i., společnostmi Selgen a.s. a Agrotest fyto s.r.o. a zaštituje ji výzkumný program Akademie věd ČR Potraviny pro budoucnost Strategie AV21.
Cílem semináře je zprostředkovat nejnovější vědecké poznatky a metody v oblasti molekulární genetiky a genomiky a propojit tak základní výzkum a praxí.
18. listopad 2019
Nový AVex, tedy odborné a nezávislé stanovisko vědců z Akademie věd ČR má sloužit českým zákonodárcům. Představuje starší i nové metody genetických modifikací a jejich důležitost pro řešení současných a budoucích výzev v zemědělství. Současně nastiňuje možné důsledky odmítání těchto metod pro českou a evropskou ekonomiku.
17. září 2019
Vyšlechtit kvalitnější a odolnější odrůdy pšenice bude v budoucnu snazší díky výzkumu jejích planých předchůdců v olomoucké laboratoři Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR), která je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum (CRH).
02. září 2019
Mezinárodním tým vědců, mezi nimiž byli i odborníci z Olomouce, přečetl po šesti letech dědičnou informaci hrachu setého. Informuje o tom prestižní vědecký časopis Nature Genetics. Tento objev přispěje ke šlechtění nových odrůd, díky kterým by se mohl hrách v České republice začít opět pěstovat ve větším rozsahu.
15. srpen 2019
Po loňské úspěšné premiéře se i letos Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum představí na letní etapě květinové výstavy a zahradnických trhů Flora Olomouc, která se uskuteční od 15. do 18. srpna. Vědci znovu promění pavilon H v improvizovanou laboratoř výzkumu rostlin a přiblíží veřejnosti například děje uvnitř rostlin, metody šlechtění nových odrůd, možnosti využití rostlinných hormonů nebo význam opylení pro tvorbu plodů a semen.
25. červenec 2019
Čeští vědci se připojují k výzvě evropských kolegů, aby EU povolila moderní metody úpravy genomu rostlin. Před rokem rozhodl Evropský soudní dvůr (ESD), že rostliny získané metodami přesného šlechtěn (tzv. CRISPR) jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO). To ale znamená, že i plodiny s nejdrobnějšími úpravami genomu, ke kterým může spontánně docházet i v přírodě, podléhají restriktivním evropským předpisům, které tyto úpravy zakazují. S tím nesouhlasí evropští odborníci, kteří upozorňují na negativní dopad tohoto zákazu na společnost a ekonomiku. Otevřeným prohlášením nyní znovu žádají Evropský parlament a Evropskou komisi o legislativní změnu.
15. červenec 2019
Rostlinní genetici z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) popsali jako první na světě funkci dvou genů huseníčku rolního a jejich vliv na vlastnosti této modelové rostliny. O jejich práci, která by se v budoucnu dala využít v praxi, informuje prestižní časopis Plant Cell.
11. červen 2019
V tuzemsku ojedinělou laboratoř pro sekvenování DNA, tedy čtení dědičné informace rostlin, vybudovalo Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), které sdružuje výzkumné týmy Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, v.v.i. a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i.
10. červen 2019
Otevření unikátního sekvenačního centra v olomoucké laboratoři Ústavu experimentální botaniky, které dosud nemá v České republice obdoby, se setkalo s velkým zájmem médií.Toto pracoviště, které urychlí čtení dědičné informace rostlin, vybudovalo Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), které sdružuje výzkumné týmy Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, v.v.i. a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i.
03. červen 2019
Genové editace jsou velmi aktuálním a diskutovaným tématem. Věnoval se jim i magazín Česká věda, který připravuje Akademie věd ČR.
20. květen 2019
S konkrétními výsledky osmnácti programů Strategie AV21 se mohli seznámit účastníci konference, která se uskutečnila v sídle Akademie věd ČR ve dnech 16. až 17. května.
06. květen 2019
Pranav Sahu, vědec z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) byl v Indii oceněn za výzkum rostlin a jejich reakcí na změny klimatu. Jeho práce získala druhé místo na sympoziu Evropské molekulárně- biologické organizace (EMBO), které se konalo 15. - 17. dubna v Dillí.
29. duben 2019
Genové editace, ve zkratce GE. Revoluční objev, který se jistě dříve či později dočká Nobelovy ceny. Případné „později“ však nebude způsobeno dodatečnými pochybnostmi o jeho významu, ale zejména výsledkem patentových řízení o prioritách týmů, které k vypracování klíčové technologie přispěly.
12. duben 2019
Jak přispívá kosmický výzkum k rozvoji vědy a techniky a jaký je každodenní život na Mezinárodní vesmírné stanici? I na tyto otázky odpovídal americký astronaut Andrew Feustel v Olomouci, na další zastávce své cesty po České republice.
05. duben 2019
Představují geneticky modifikované organismy (GMO) pro lidstvo příležitost, nebo dokonce nezbytnost? Liší se v něčem takové plodiny od rostlin vzniklých tradičním šlechtěním či přirozeným vývojem? Obnáší jejich pěstování nějaká rizika? Odpovědi na tyto a další otázky hledala odborná konference, která proběhla ve čtvrtek 3. dubna v Sále státních aktů Poslanecké sněmovny.
01. duben 2019
Španělští vědci zmapovali, kde se v úrodě pšenice šíří planý oves jalový, jeden z nejagresivnějších plevelů na světě. Věděli, že nové rostlinky plevele se objevují vždy vedle původních.
21. březen 2019
Bezlepková pšenice pro celiaky nebo tzv. zlatá rýže obohacená provitaminem A, která by mohla zabránit oslepnutí tisíců dětí v rozvojových zemích… Nejen tyto ale i další druhy geneticky upravených plodin jsou možnými potravinami budoucnosti.
20. březen 2019
Delegace z Akademie věd ČR jedná v Izraeli o spolupráci v oblasti rostlinné genetiky. Je hostem dvoudenního odborného workshopu nazvaného Plant Genomics v Jeruzalémě. Vystoupí na něm řada prominentních vědců.
19. březen 2019
Zveme vás na konferenci "Rizika a potenciál genového editování", která se uskuteční 3. dubna 2019 od 14:00 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
19. březen 2019
Dovedete si představit, že byste měli poskládat 3000x více znaků, než kolik má písmen celá série o Harrym Potterovi? Prof. Jaroslav Doležel vy své přednášce objasňuje, jak se vědcům podařilo přečíst více než 16 miliard písmen dědičného kódu pšenice a proč je tento objev pro lidstvo tak nesmírně důležitý.
18. březen 2019
Přednáška o genetických modifikacích rostlin, která se uskutečnila 18. 3. 2019 v Akademii věd ČR vzbudila velkou pozornost veřejnosti.
13. březen 2019
Genetické modifikace (GM) jsou tématem, které přitahuje už mnoho let pozornost veřejnosti a kolem kterého panuje řada dohadů a polopravd. Je jejich využívání bezpečné a může lidstvu pomoci zajistit dostatek kvalitních potravin pro rostoucí populaci?
08. březen 2019
V uplynulých šesti letech čerpali největší vědecký grant v Česku, Akademickou prémii, nyní představili své výsledky. Genetik Jaroslav Doležel, který se svým týmem rozluštil genom pšenice, a astronom Pavel Spurný, který podstatně rozšířil českou část Evropské bolidové sítě, vystoupili 7. března v Akademii věd ČR se svými přednáškami.
19. únor 2019
Zveme na zajímavou přednášku prof. Jaroslava Doležela „Odhalování tajemství složitých genomů rostlin“, která se koná 7. března 2019 od 10.00 v sále č. 205 v budově Akademie věd ČR (Praha, Národní 3).
12. únor 2019
V Galerii Věda a umění Akademie věd ČR začala výstava představující úsilí vědců o zajištění dostatku potravin Nature – Future: Rostliny budoucnosti. Prostřednictvím velkoformátových snímků uznávaného švýcarského fotografa Maria del Curta seznamuje návštěvníky s prací a odkazem ruského botanika N. I. Vavilova, který se zasloužil o záchranu genového bohatství důležitých plodin. Současně ukazuje, jak přispěli čeští vědci k odhalení tajemství dědičné informace některých významných zemědělských plodin.
10. leden 2019
O prof. Jaroslavu Doleželovi bylo v loňském roce hodně slyšet. Jeho tým se podílel na rozluštění genomu jedné z nejvýznamnějších plodin, pšenice a koncem roku pan profesor obdržel Českou hlavu, nejvýznamnější tuzemské vyznamenání pro vědce.
02. leden 2019
Vědeckou radu GA ČR povede prof. Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky. Rada byla kompletně obměněna na návrh vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Prof. Jaroslav Doležel ve funkci nahradil prof. Zdenka Bittnara z Českého vysokého učení technického (ČVUT)
12. prosinec 2018
Vědci Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) vyzvali premiéra Andreje Babiše a další politiky, aby se se zasadili o změnu evropské legislativy týkající se geneticky upravených rostlin v souladu s aktuálním vývojem vědeckého poznání. Reagují tak na rozhodnutí Evropského soudního dvora, podle nějž organismy získané moderními metodami pro cílenou editaci genomu, jako je například CRISPR, podléhají stejně přísné regulaci jako geneticky modifikované organismy.
26. listopad 2018
Česká televize vysílala 25. listopadu 2018 přímý přenos ze slavnostního předávání cen Česká hlava. Hlavní Národní cenu vlády si odnesl rostlinný genetik prof. Jaroslav Doležel.
26. listopad 2018
Nejvyšší české vědecké vyznamenání převzal prof. Jaroslav Doležel 25. listopadu 2018 v Praze. Byl oceněn především za výzkum genetické informace rostlin a aplikaci výsledků výzkumu do praxe. Slavnostní galavečer se uskutečnil v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze a provázel jím moderátor Daniel Stach.
21. listopad 2018
Nově vzniklé Biotechnologické národní centrum kompetence pro genotypování rostlin je jediným národním centrem kompetence (NCK) v biologických vědách. Jeho cílem je propojit základní a aplikovaný výzkum v oblasti rostlinných biotechnologií se šlechtitelskými firmami, a tím podpořit konkurenceschopnost českého zemědělství s přesahem do odvětví potravinářského a pivovarnicko-sladařského.
22. říjen 2018
Národní cenu Česká hlava, která je nejvyšším vědeckým vyznamenáním v České republice, získá za celoživotní přínos k rozvoji genetiky rostlin a aplikaci získaných výsledků v praxi olomoucký rostlinný genetik prof. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc.
04. říjen 2018
Nejnovější poznatky o genetické informaci rostlin zásadně mění přístup ke šlechtění. Díky pokroku v technologiích umožňujících čtení genomu poznáváme jejich dědičnou informaci stále lépe a podrobněji. Tyto znalosti umožňují nejenom vyvíjet nové, efektivnější a přesnější šlechtitelské postupy ale také cíleně měnit dědičnou informaci.
04. říjen 2018
Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum se i letos představí na Floře Olomouc. Od 4. do 7. října můžete navštívit náš stánek na ochozu v pavilonu A.
23. srpen 2018
Po třinácti letech intenzivní mezinárodní spolupráce se dvěma stovkám vědců z dvaceti zemí podařilo získat velmi přesnou referenční sekvenci genomu nejrozšířenější zemědělské plodiny, pšenice seté. Informovalo o tom Mezinárodní konsorcium pro sekvenování genomu pšenice (IWGSC) v článku publikovaném v prestižním vědeckém časopise Science.
12. červenec 2018
Olomouc navštíví uznávaní zahraniční odborníci, kteří se věnují výzkumu dědičné informace dvou významných plodin, pšenice a banánovníku. O nejnovějších poznatcích budou mluvit na sympoziu Advances in Plant Genomics for Crop Improvement, které v rámci výzkumného programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 pořádá olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Cílem akce, která se koná 13. července 2018, je výměna poznatků potřebných pro rychlejší vývoj metod, které mohou pomoci v řešení hrozící potravinové krize.
25. červen 2018
Prestižní ocenění získal Pranav Sahu, vědec z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR. Svým výzkumem vlivu změn podnebí na rostliny zaujal odborníky z The Society of Experimental Biology (SEB) se sídlem v Londýně. V početné mezinárodní konkurenci ho vybrali mezi tři finalisty ceny YSAS (Young Scientists Award Session) v sekci výzkumu rostlinných buněk na konferenci SEB ve Florencii.
15. květen 2018
Ve středu 9. května byly vyhlášeny ceny časopisu Živa za nejlepší články roku 2017. Jednu z cen získal seriál Nové poznatky v genetice rostlin, jehož autory jsou vědci z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR, v. v. i., která je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.
23. březen 2018
Hledání kódu života. Tak se jmenuje nová část expozice v Pevnosti poznání, kterou připravilo ve spolupráci s interaktivním muzeem vědy olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie vědy ČR.
14. březen 2018
V olomoucké Aplikační laboratoři pro zemědělský výzkum se 14. března konal seminář zaměřený na šlechtění ovocných stromů. Přednášeli odborníci z Výzkumného ústavu šlechtitelského a ovocnářského z Holovous. Semináře, který měl velmi pozitivní ohlas, se zúčastnili vědci z Ústavu experimentální botaniky.
12. březen 2018
První Aplikační laboratoř Akademie věd ČR (AV ČR), která propojuje české vědce se šlechtiteli a zemědělskou sférou slaví rok od svého vzniku. O služby unikátního zařízení, které provozuje Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR, v. v. i. a které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, je obrovský zájem. Laboratoř vznikla a působí díky podpoře projektu Akademie věd ČR Strategie AV21.
09. březen 2018
Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum pořádá společně s Výzkumným ústavem šlechtitelským a ovocnářským v Holovousech seminář Šlechtění ovocných stromů. Jeho cílem je propojit nejnovější vědecké poznatky s praxí.
31. leden 2018
Světová populace roste a vědci stojí před zásadní otázkou, jak zajistit dostatek potravin pro všechny obyvatele planety. Aby lidstvo v budoucnu nehladovělo, musí se výnosy postupně zvýšit na dvojnásobek dnešního stavu. Dosažení tohoto cíle je však ztěžováno úbytkem zemědělské půdy a měnícím se klimatem.
07. prosinec 2017
O tom, co jsou to zdravé potraviny, kterých látek v nich obsažených se máme obávat a které naopak prospívají našemu zdraví, se diskutovalo v Akademii věd ČR. Seminář, jehož cílem bylo informovat veřejnost o tom, které potraviny jsou přínosné pro zdraví a na co si dávat pozor při jejich výběru, se těšil velkému zájmu. Zúčastnili se lidé různého věku i profesí, studenti, senioři, ekologové, vědci i kuchaři.
20. listopad 2017
Budova Akademie věd ČR patřila 6. listopadu debatám o šlechtění rostlin a o potravinách, jejich kvalitě i vlivu na zdraví člověka. Týden vědy a techniky totiž letos zahájil výzkumný program Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost, díky kterému vznikla v Olomouci naše Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum. Návštěvníci si mohli vybrat z deseti přednášek špičkových českých odborníků, připravena byla i panelová diskuze, kterou se všemi řešiteli programu vedl novinář Daniel Stach z České televize. Bohatý program zahrnoval interaktivní stanoviště zúčastněných ústavů, či ochutnávky netypických potravin z hmyzu a mikrořas. Zájem byl velký, jen na přednášky a diskuzi dorazilo na tisíc návštěvníků.
28. září 2017
Výzkum dědičné informace planých předchůdců pšenice, na kterém se podílí olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR, v. v. i. a maďarský vědec István Molnár, usnadní šlechtění odolnějších odrůd. Individuální vědecko-výzkumný pobyt maďarského vědce v České republice podpořil evropský grant Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA). Projekt byl nyní vybrán mezi třicet nejzajímavějších, které se dnes budou prezentovat v Bruselu.
11. září 2017
V rámci Strategie AV21 Akademie věd České republiky a jejího výzkumného programu Potraviny pro budoucnost byla na olomouckém pracovišti Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB) na jaře letošního roku otevřena Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum.
01. září 2017
Z elitního německého Ústavu Maxe Plancka pro výzkum šlechtitelství rostlin v Kolíně nad Rýnem přechází do laboratoře Ústavu experimentální botaniky v Olomouci (ÚEB), kterou řídí rostlinný genetik profesor Jaroslav Doležel, celá výzkumná skupina. Pod vedením molekulárního biologa Aleše Pečinky bude zkoumat chromatin, tedy komplex DNA a proteinů. V Olomouci bude také dva roky pracovat díky projektu Marie Skłodowska-Curie Fellowship maďarský vědec István Molnár.
30. srpen 2017
Letní etapa květinové výstavy Flora Olomouc, která je nejstarší v České republice, přilákala na 30 tisíc návštěvníků. Mnoho z nich se zastavilo u stánku Ústavu experimentální botaniky, který představoval nově vzniklou Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum.
16. srpen 2017
Vědci z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR, v. v. i. mají svůj stánek na mezinárodní výstavě Flora Olomouc. Představují v něm především nově vzniklou Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum, unikátní pracoviště, které nemá v České republice obdoby. V hlavním pavilonu A pro návštěvníky připravili atraktivní podívanou, například rostliny, které vznikly namnožením buněk, speciálně vyšlechtěné trávy nebo staré odrůdy obilí.
09. květen 2017
V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR se 3. května 2017 konal seminář nazvaný Genetické modifikace v biomedicíně a zemědělství. Informovala o něm na svých webových stránkách i Akademie věd ČR.
04. květen 2017
Mezinárodnímu týmu vědců se po mnohaletém úsilí podařilo získat celou dědičnou informaci ječmene, významné obiloviny, která se využívá především jako krmivo pro hospodářská zvířata a také pro výrobu piva a whisky.
02. květen 2017
Genetické modifikace (GM) jsou tématem, které přitahuje už mnoho let pozornost veřejnosti a kolem kterého panuje řada dohadů a polopravd. Je jejich využívání bezpečné a co nám může přinést? Jak se vyvíjí metody genového inženýrství? Měli bychom přehodnotit náš postoj ke GM? O tom všem se bude mluvit na semináři „Perspektivy genetických modifikací v biomedicíně a zemědělství“, který se uskuteční 3. května 2017 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.
22. únor 2017
Nečekaně velký zájem vzbudil první seminář pro šlechtitele, který ve spolupráci s Českomoravskou šlechtitelskou a semenářskou asociací (ČMŠSA) organizovali vědci z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR v. v. i. Šlo současně o první akci nově otevřené Aplikační laboratoře pro šlechtitele, která na tomto světově uznávaném pracovišti vznikla díky podpoře Akademie věd ČR a jejího projektu Strategie AV21, jehož mottem je: „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu.“
15. únor 2017
O nově vzniklé Aplikační laboratoři pro šlechtitele informovala v Událostech pro regiony i Česká televize. Reportáž si můžete pustit ZDE.
15. únor 2017
V Olomouci se otevírá první tuzemská Aplikační laboratoř AV ČR propojující vědce se šlechtiteli. Podobné zařízení, ve kterém by se mohli čeští šlechtitelé seznamovat s nejnovějšími výsledky molekulární genetiky a genomiky a využívat nejmodernější přístroje, techniky a postupy, v České republice dosud chybělo.
12. leden 2017
Obrovská úspora peněz a času, zefektivnění vědeckého bádání a rychlejší šlechtění zemědělských plodin – to jsou hlavní přínosy metody, která zjednodušuje a usnadňuje izolaci genů rostlin. Vyvinuli ji vědci z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR ve spolupráci se zahraničními partnery, švýcarskou Universität Zürich a anglickým vědeckým ústavem John Innes Center ve městě Norwich. Výsledky jejich výzkumu přispějí ke šlechtění odrůd odolných vůči změnám klimatu a k zajištění dostatku potravin pro rostoucí světovou populaci.
