Dlouhodobý výzkum šumavských jezer a jejich povodí přináší cenné poznatky o přírodních procesech, koloběhu živin a jejich ovlivnění vnějšími podmínkami, jako jsou intenzita znečišťování atmosféry nebo změna klimatu. Tyto zbytky původní horské krajiny tak slouží jako aktuální a nesmírně cenná učebnice pro pochopení biogeochemických souvislostí jinde již skrytých bezprostřední lidskou činností.
Přílohu článku s doplňujícími obrázky a seznamem použité literatury najedete v příloze pod obrazovou galerií.
K dalšímu čtení v Živě
Účinky kyselého deště na lesní a vodní ekosystémy I. Emise a depozice okyselujících sloučenin (2009, 2) a III. Okyselení potoků a jezer (2009, 4)
Šumavské lesy jako studnice nových poznání (2021, 6)
Kůrovcové vzpomínání (2021, 6)
Long-term research into the Šumava lakes and their catchments provides valuable insights into natural processes, nutrient cycles and their changes resulting from atmospheric pollution and climate change. These remnants of a pristine mountain area serve as an up-to-date and extremely valuable primer to help us understand biogeochemical relationships, elsewhere already disturbed by human activity.
-
Plešné jezero – jeden z přítoků. Říjen 2021. Foto J. Kopáček
-
Dlouhodobé trendy chemického složení vody Plešného a Čertova jezera v důsledku kyselých dešťů a odumření smrkového porostu během kůrovcového žíru v letech 2004–08 (šedivá plocha). Modré linie ukazují data rekonstruovaná matematicko-chemickým modelem MAGIC (viz Živa 2009, 4: 189–192) pro období 1920–90 na základě vývoje atmosférické depozice, změn chemismu půd a zvětrávání hornin. Body – skutečně naměřené hodnoty, jednotka molc – molární koncentrace náboje daného iontu (z anglického mol of charge, tzv. ekvivalent). Pstruh obecný (Salmo trutta) se v r. 2019 po mnoha desetiletích vrátil do jezera Laka. Orig. J. Kopáček
-
Porovnání hodnot atmosférické depozice síranové síry (S-SO42-) a anorganických forem dusíku [N-(NO3- + NH4+)] ve srážkách na volné ploše beze stromů (modře) a v podkorunových srážkách (červeně) pod smrky na dvou plochách v povodí Plešného jezera (1 – poblíž jezera, 2 – ve vrcholové partii) před napadením stromů, během kůrovcového žíru (šedivá barva) a po něm při postupném rozpadu korun odumřelých smrků.Orig. J. Kopáček
-
Jezerní stěna Plešného jezera v roce 2002. Foto J. Kopáček
-
Jezerní stěna Plešného jezera v roce 2007. Foto J. Kopáček
-
Jezerní stěna Plešného jezera v roce 2014. Foto J. Kopáček
-
Jezerní stěna Plešného jezera v roce 2021. Foto J. Kopáček
-
Kůrovcový žír. Foto J. Kopáček
-
Průběhy odumírání a rozpadu stromového patra v povodí Plešného jezera způsobené kůrovcovým žírem v období 2004–08 (šedivá plocha). Orig. J. Kopáček
-
Vývoj hodnot pH a kyselinové neutralizační kapacity (KNK, Granova titrace) vody Plešného jezera před kůrovcovým žírem během let 2004–08 (šedivá plocha) a po něm simulovaný modelem MAGIC pro případ bez poškození stromového patra (kontrola, červená linie), a pro skutečný rozsah jeho odumření v bezzásahovém režimu (modrá). Body představují pozorované hodnoty. Kladné hodnoty KNK přibližně odpovídají koncentraci hydrogenuhličitanů. Orig. J. Kopáček
-
Organismy indikující biologické zotavování šumavských jezer. V populacích šídlatky ostnovýtrusé (Isoëtes echinospora) se znovu vyskytují mladé a dospívající rostliny potvrzující zlepšování kvality vod Plešného a Černého jezera. Foto M. Čtvrtlíková
-
Organismy indikující biologické zotavování šumavských jezer. V populacích šídlatky jezerní (Isoëtes lacustris) se znovu vyskytují mladé a dospívající rostliny potvrzující zlepšování kvality vod Plešného a Černého jezera. Foto M. Čtvrtlíková
-
Organismy indikující biologické zotavování šumavských jezer. Populace zevaru úzkolistého (Sparganium angustifolium) se v Plešném jezeře obnovuje ze semen přežívajících v sedimentu. Od r. 2008 ji tvořilo již mnoho desítek rostlin. V posledních letech se v Plešném jezeře zotavuje také ostřice zobánkatá (Carex rostrata), jejíž porost částečně zarůstá stanoviště zevaru a jeho početnost tak nyní opět omezuje. Foto M. Čtvrtlíková
-
Organismy indikující biologické zotavování šumavských jezer. Populace zevaru úzkolistého (Sparganium angustifolium) se v Plešném jezeře obnovuje ze semen přežívajících v sedimentu. Od r. 2008 ji tvořilo již mnoho desítek rostlin. V posledních letech se v Plešném jezeře zotavuje také ostřice zobánkatá (Carex rostrata), jejíž porost částečně zarůstá stanoviště zevaru a jeho početnost tak nyní opět omezuje. Orig. M. Čtvrtlíková
-
Koloniální nálevník lahvenka velká (Ophrydium versatile, 15) se objevil na kmenech odumřelých smrků spadlých do Prášilského jezera. Foto M. Čtvrtlíková
-
Pstruh obecný (Salmo trutta) se v r. 2019 po mnoha desetiletích vrátil do jezera Laka. Foto L. Kočvara