Archiv aktualit

Netopýři při hibernaci v zimních měsících šetří energii. Když je něco vyruší, probudí se a hrozí jim, že si vyčerpají tukové zásoby. Dosud se mělo za to, že se při vyrušení proberou úplně, což může vést až k úhynu. Vědci nyní výzkumem v jesenických štolách zjistili, že je to trochu jinak. Netopýři se ze spánku často neprobouzejí úplně, ale jen natolik, aby byli schopni vyhodnotit situaci. Umožňuje jim to přečkat zimu bez zásadních ztrát tukových zásob.

Výpočetní možnosti superpočítačů se ve vědeckém bádání využívají čím dál častěji. Nasazují se tam, kde lidské matematické schopnosti nestačí nebo je třeba výpočty provést co nejrychleji. Kolik operací zvládnou spočítat? A proč vědci musí na jejich služby takříkajíc ‚stát ve frontě‘? Nejen na to jsme se ptali Jakuba Šístka z Matematického ústavu AV ČR.

Kde za druhé světové války bydleli židovští obyvatelé Prahy před tím, než museli nastoupit do transportu? Kam nesměli vstoupit a na jakých místech je zadrželi policisté z důvodu porušení tehdejších nařízení? Odpovědi nabízí nová aplikace MemoGIS Praha, zprovozněná u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu.

Současný neklidný Blízký východ, osudy Tibeťanů v područí Číny, pronásledování Ujgurů, ale i učení mudrců středověkého islámu. Nejen na tato témata se zaměřují odborníci v Orientálním ústavu AV ČR, který si letos připomíná 100 let od svého založení. Přestože patří k nejstarším pracovištím Akademie věd, jeho výzkum je velice aktuální. Kulaté výročí využijí vědci k tomu, aby lidem přiblížili historii oboru, své bádání i výsledky.

Nehoří a nevybuchuje, vydrží pět set cyklů vybití a opětovného nabití a její kapacita je srovnatelná s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi. Je vyrobena z extrémně levných a recyklovatelných materiálů – vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR a Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR představují nový typ nabíjecí baterie, která přináší převrat v technologiích. Využití může najít například v oblasti solární energetiky.  

Spíše než s osobnostními nebo hodnotovými faktory souvisí ochota nechat se naočkovat proti nemoci covid-19 s politickou a kulturní preferencí. Na důvody, proč lidé přijímají, nebo naopak odmítají vakcínu, se zaměřil tým badatelů Psychologického ústavu AV ČR a Masarykovy univerzity Brno. Češi, kteří se cítí být součástí demokratické Evropy, jsou očkováni téměř v 90 %. Oproti tomu ti, kteří sounáležitost ze Západem necítí, očkování odmítají a mají tendenci věřit hoaxům.

Jak funguje lidské srdce a lékaři diagnostikují nemoci? Co se dělo v přelomovém roce 1989? Co naopak může přinést budoucnosti? Proč by nás měl zajímat vodíkový pohon? A co se skrývá za teorií pravděpodobnosti? NEZkreslená věda, oblíbená série naučného seriálu Akademie věd ČR, odstartovala již sedmou řadu.

Být doma s dítětem do tří nebo čtyř let věku? Spousta lidí věří, že čím déle, tím lépe, jenže přímá úměra zde zřejmě neplatí. Děti, které nastoupily po reformě rodičovského příspěvku z roku 1995 do školky až po čtvrtých narozeninách, byly ve studiu a v práci méně úspěšné než ty, které zůstaly ve výlučně domácí péči jen do tří let. Zjistila to studie think-tanku IDEA CERGE, jíž jsme se věnovali v časopise A / Věda a výzkum. 

Nový transmisní elektronový mikroskop v hodnotě přibližně 40 milionů korun uvedli po dvou letech příprav do provozu vědci z brněnského Ústavu fyziky materiálů AV ČR. Mikroskop dosahuje atomového rozlišení, má mimořádně rychlý a přesný detektor lokálního chemického složení a disponovat bude v Česku unikátním vybavením pro elektronovou holografii.

Dlouhý společenský boj s pandemií přinesl zbraně v podobě vakcín. Od první dávky podané v České republice už uplynul celý rok. Co o ochranných látkách proti covidu-19 dnes víme? Jak vakcíny fungují a jak chrání organismus před virem? A nakolik současné očkovací látky fungují proti novým variantám viru včetně omicronu?