Archiv Dění v akademii

Současný neklidný Blízký východ, osudy Tibeťanů v područí Číny, pronásledování Ujgurů, ale i učení mudrců středověkého islámu. Nejen na tato témata se zaměřují odborníci v Orientálním ústavu AV ČR, který si letos připomíná 100 let od svého založení. Přestože patří k nejstarším pracovištím Akademie věd, jeho výzkum je velice aktuální. Kulaté výročí využijí vědci k tomu, aby lidem přiblížili historii oboru, své bádání i výsledky.

Nový transmisní elektronový mikroskop v hodnotě přibližně 40 milionů korun uvedli po dvou letech příprav do provozu vědci z brněnského Ústavu fyziky materiálů AV ČR. Mikroskop dosahuje atomového rozlišení, má mimořádně rychlý a přesný detektor lokálního chemického složení a disponovat bude v Česku unikátním vybavením pro elektronovou holografii.

Nápady českých odborníků uspěly v konkurenci více než čtyř tisíc žádostí z celé Evropy a získaly prestižní ERC Starting Grant. Projekty, jejichž cílem je efektivní ukládání solární energie, prozkoumání reakcí buněk na stres nebo nové strategie boje proti rakovině, představují trojici z celkově čtyř úspěšných grantů, které putují k badatelům z Česka. Za třemi jmenovanými stojí experti z AV ČR.

Z mezinárodních srovnání vyplývá, že veřejná finanční podpora studentů v ČR je velmi nízká. Navíc je plošná a necílí dostatečně na skutečně sociálně-ekonomicky potřebné. Někteří nadaní mladí lidé z chudších poměrů proto vůbec na vysoké školy nesměřují. Rekonstrukce systému je nutná, tvrdí Daniel Münich a Otakar Kořínek ve studii zpracované think-tankem IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR.

Jednou z klíčových událostí Akademie věd ČR v uplynulém období bylo mezinárodní hodnocení výzkumných pracovišť a týmů. Z více než 7000 vědeckých výstupů jich takřka 60 % dosáhlo na světovou úroveň. Při nárůstu počtu hodnocených výstupů jde o zlepšení oproti předchozímu hodnocení o 25 %. Další důležitou agendou byl rozpočet AV ČR na léta 2022 až 2024. Akademický sněm se ve svém stanovisku obrátil na nastupující vládu ČR s žádostí, aby při přípravě rozpočtu na vědu a výzkum respektovala již dříve uzavřené memorandum o podpoře navyšování institucionálního financování vědy.   

Sonda mířící zkoumat Slunce, výskyt motýlů ve čtvrtohorách, vliv husitství ve světě, klima ve městech i bádání o covidu a rakovině. To jsou témata, která rezonovala při předávání Cen Akademie věd ČR. Ocenění si odnesli vědci, kteří obstáli v mezinárodní konkurenci.

Velkorysá finanční podpora poskytne třem vědkyním a šesti vědcům nerušené zázemí pro jejich další badatelskou práci. Akademickou prémii, určenou pro již zavedené zkušené odborníky, letos obdrželi matematička Šárka Nečasová, ekolog Vojtěch Novotný a fyzik Patrik Španěl. Prémie Lumina quaeruntur se udílí výzkumníkům mladší a střední generace. Letos ji získali fyzik Dominik Kriegner, expertka na mikroskopické zobrazování oceli Šárka Mikmeková, výzkumník 2D materiálů Matěj Velický, bioložka Elisabeth Hehenberger, historik Jan Jakub Surman a etnolog Martin Fotta.

Ceremoniálem ve dvoraně Knihovny Akademie věd ČR a pietou na Slavínském hřbitově na Vyšehradě si Akademie věd ČR připomněla svého loni zesnulého emeritního předsedu Rudolfa Zahradníka. Vzpomínkové akce se zúčastnili jeho někdejší kolegové a přátelé včetně německého vědce Joachima Sauera, manžela německé kancléřky Angely Merkelové. Čest výjimečné osobnosti české vědy vzdali také předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, předseda Senátu Miloš Vystrčil a další hosté.

Ještě před deseti lety se na pozemku ve středočeských Dolních Břežanech v těsném sousedství zámeckého parku nenacházelo nic zajímavého. Dnes zde vedle sebe stojí dvě světově významná laserová centra HiLASE a ELI Beamlines, která provozuje Fyzikální ústav AV ČR. Právě v těchto dnech si obě centra připomínají první desetiletí své existence. Slavnostního setkání se při této příležitosti ve středu 13. října 2021 zúčastnila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a další významní hosté. Online se k nim připojil i nositel Nobelovy ceny a otec projektu ELI Gérard Mourou.

Výpravná dvousvazková kniha o středověkém umění Imago, imagines Kateřiny Kubínové, Kláry Benešovské a kolektivu autorů se stala absolutním vítězem Cen Nakladatelství Academia. Dílo zcela novým způsobem nahlíží na „umění před vznikem umění“, jak se píše v jeho úvodu. Kniha bodovala i v kategorii výtvarné zpracování, ocenění si odnesli grafici Pavel Štefan a Jan Šavrda. Uspěla rovněž Shakespearova Anglie Martina Hilského, která zvítězila v kategorii původní vědecká nebo populárně-naučná práce, a zároveň se stala nejprodávanější knihou roku 2020 z produkce Nakladatelství Academia.