Gottfried W. Leibniz – Samuel Clarke: Korespondence
Polemická korespondence mezi německým polyhistorem G. W. Leibnizem a anglickým teologem, fyzikem a Newtonovým žákem S. Clarkem, která se rozvinula ve druhém desetiletí 18. století, patří k vůbec nejznámějším a nejvlivnějším korespondenčním výměnám v dějinách evropského myšlení. Korespondence sestává z pěti Leibnizových francouzsky psaných dopisů a právě tolika Clarkových anglicky psaných odpovědí. Jejím ústředním tématem jsou jednak základy Newtonova převratného matematicko-fyzikálního výkladu skutečnosti, jednak důsledky, které takový výklad má v oborech matematiky, teorie poznání, teologie a přírodní filosofie. Vliv pozic obou korespondentů sahá až k formulaci Einsteinovy obecné teorie relativity. Její české vydání tak poskytne vítaný a potřebný materiál mj. i teoretikům a historikům přírodní vědy.
Ke genealogii zdravého rozumu
Kniha představuje rozmanitost pojmu zdravého rozumu od Aristotela až po osmnácté století. Soustřeďuje se přitom na reflexe zdravého rozumu v raně novověké filosofii. V první části knihy autor pojednává o antických kořenech novověkého pojmu v řeckém a římském myšlení (Aristotelés, Seneca). K ranému novověku pak přistoupí nejprve pohledem na Descartův projekt, zaměřený na rozvoj schopnosti soudit a vycházející ze Senekova projektu „dobré mysli“ (bona mens). Následuje pojednání o Berkeleyho dovolávání se common sense, přičemž Berkeleyho koncepci autor prezentuje jako variaci na karteziánský pojem. Další kapitoly pojednávají o společenském pojetí zdravého rozumu (G. Vico, Shaftesbury), o Skotské škole zdravého rozumu (J. Priestley, J. Oswald, T. Reid) a o Kantovi.
Filosofie Národního divadla a Miroslav Tyrš
Kniha přináší novou celkovou interpretaci hlavních myšlenkových tahů, hodnot a snah českého obrození s ohledem na jejich kulminaci a reálný tvar ve stavbě Národního divadla. Je opožděným zhodnocením 150. výročí položení základního kamene Národního divadla a při té příležitosti konané premiéry Smetanova Dalibora, výročí, které přes to, že se pojí s největší slavností českého národa v 19. století, prošlo takřka bez povšimnutí. V protikladu k úzce identitárnímu a tradicionálnímu nacionalismu ukazuje národotvorný proces v jeho historickém průběhu i teoretickém promýšlení v osvícenství a romantismu jako zprostředkovatele sociální a kulturní emancipace: jako proces nevyhnutelné modernizace, která se u nás silněji než jinde prolnula s etizací dějinného vývoje. Znamenala progres v občanském sebeosvobození a tvůrčím sebeuskutečnění člověka (národa). Národní divadlo a dílo B. Smetany či M. Tyrše slouží mj. k ozřejmění toho, jak je inovace umělecké formy závislá na progresivnosti obsahů, na hodnotové fundaci a společenské integraci tvorby.
Politické myšlení Karla Jasperse
Kniha přináší u příležitosti 50. výročí úmrtí Karla Jasperse syntetický výklad jeho myšlení a působení prostřednictvím jeho političnosti. Jaspers se stal jedním z nejvlivnějších moderních německých filozofů nejprve jako zakladatel filozofie existence, po druhé světové válce jako iniciátor jejího obratu k historické a politické rovině lidského bytí, která se nově ukázala jako nevytěsnitelná. Předložená publikace přináší první českou monografii o Jaspersovi a jednu z nejrozsáhlejších v mezinárodním měřítku a pracuje s dosud nezúročeným množstvím archivních materiálů z Jaspersovy pozůstalosti i korespondence.
An Ethical Modernity? Hegel’s Concept of Ethical Life Today
Etická modernita? Hegelův pojem mravnosti dnes
Soubor esejů An Ethical Modernity? zkoumá vztah mezi Hegelovou naukou o mravnosti (Sittlichkeit) a modernitou jako historickou kategorií a filosofickým ideálem. Autoři v této sbírce analyzují Hegelovu teorii mravnosti z různých perspektiv: sociální ontologie, sociálních praktik, teorie soudnosti, vztahu mezi Hegelovou teorií mravnosti a Kantovou etikou, Hegelovu teorii rodiny, étosu státu a mezinárodních vztahů aj.
Filosof Erazim Kohák
Kniha je úvodem do filosofie Erazima Koháka jako jedné z nejdůležitějších postav české filosofie druhé poloviny dvacátého století. Trnkovým hlavním záměrem je zkoumat klíčové pojmy Kohákova myšlení a načrtnout jeho filosofii srozumitelným a systematickým způsobem. Kniha též obsahuje stručný Kohákův životopis a bibliografii jeho knih a článků.
Studie a prameny k dějinám myšlení v českých zemích, 21.
Immanuel Kant. Kritika čistého rozumu
Kantova Kritika čistého rozumu (1781, 1787) představuje v rámci dějin filosofie přelomové dílo ve vývoji teorie poznání a metafyziky. První vydání českého překladu Jaromíra Loužila ve spolupráci s Jiřím Chotašem a Ivanem Chvatíkem z roku 2001 přineslo první spolehlivý překlad tohoto díla do českého jazyka. Druhé, upravené vydání tohoto překladu pořízené Janem Kunešem a Milanem Sobotkou zahrnuje opravy a formulační úpravy, které první verzi překladu ještě dále zpřesňují. K vydání je též připojen obsáhlý věcný rejstřík, který obsahuje výklad Kantových pojmů.
2. upravené vydání. Knihovna novověké tradice a současnosti, 36.
"Winch on Political Authority & Obedience"
(Winch o politické autoritě a poslušnosti)
The article considers Peter Winch’s novel criticism of Contractarianism in his 1990 “Certainty and Authority”, which links Hume’s criticism with arguments from Wittgenstein’s On Certainty. Using Wittgenstein he questions the desire-belief conception of action, and the view that all reasonable action, and thus also obedience, is based on justified belief. Winch argues instead that rationality is itself based on primitive and habitual trust – and thus also obedience – of authority. Rationality thus does not ground action but, being integral to the practices of the community, is presupposed by any reasonable decision and action. Against this I argue that primitive reaction and habit cannot make sense of obligation, including that of political obedience, because it ignores its conceptual and free character, furthermore that the genealogical and linear account cannot deal with political authority understood as rule of law, since the latter is itself in an essential part the product of theoretical, indeed philosophical, reasoning.
In: M. Campbell & L. Reid, L. (vyd.) Ethics, Society and Politics: Themes from the Philosophy of Peter Winch. Springer, 2020, s. 103-115. Nordic Wittgenstein Studies, 6. ISBN 978-3-030-40741-4
"Panqualityism, Awareness and the Explanatory Gap"
(Pankvalitismus, uvědomění a explanační mezera)
Článek kriticky pojednává o pankvalitismu, formě russelliánského monismu, zastávané např. Samem Colemanem, podle níž je vědomí konstituováno „kvalitami“, tj. nezakoušenými qualii. Autor ukazuje, že Chalmersova kritika pankvalitismu není přesvědčivá, neboť spoléhá na sporný předpoklad fenomenálního rozměru uvědomění (awareness). Předkládá vlastní kritiku pankvalitismu, která se tomuto předpokladu vyhýbá, a ukazuje, že pankvalitismus čelí „explanační mezeře“, neboť se mu nedaří vysvětlit náš bezprostřední a bohatý kognitivní přístup k zakoušeným kvalitám.
“Le débat entre Leibniz et Clarke sur la détermination de la volonté”
("Diskuse mezi Leibnizem a Clarkem o determinaci vůle")
Problematika determinace vůle je obvykle považována za velmi důležitou k tomu, abychom porozuměli přinejmenším dvěma důležitým tématům u Leibnize: jeho pojmu principu dostatečného důvodu a jeho názoru na povahu prostoru. Uvedený problém je zkoumán ve svém historickém a filosofickém kontextu. Esej byl publikován ve zvláštním čísle časopisu.