Výzkum

Vědci Akademie věd ČR patentovali vynález, který by mohl vyřešit problémy s hořícími bateriemi. Experimentální vysokonapěťová baterie, kterou zkonstruovali ve Fyzikálním ústavu a Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, funguje na principu elektrochemické reakce. Vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití. Její kapacita je srovnatelná s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi. Přitom je vyrobena z extrémně levných materiálů.

Laserový systém BIVOJ je znovu rekordmanem a v tuto chvíli má světově nejvyšší střední výkon v oblasti vysokoenergetických laserů  (>1 J) s vysokým středním výkonem. V tomto roce se jedná již o jeho druhý světový rekord. Při konverzi do druhé harmonické frekvence se na něm podařilo vygenerovat pulsy o vlnové délce 515 nm s energií vyšší než 68 J při opakovací frekvenci 10 Hz.

Pozorování subatomární struktury bylo až dosud mimo rozlišovací schopnosti přímých zobrazovacích metod a zdálo se, že to tak i zůstane. Čeští vědci však nyní představili metodu, s jejíž pomocí jako první na světě pozorovali nerovnoměrné rozložení elektronového náboje kolem atomu halogenu a byli tak schopni potvrdit existenci jevu, který byl teoreticky předpovězen, ale nebyl přímo pozorován. 

Skupina terahertzové spektroskopie pod vedením Petra Kužela popsala ve spolupráci s Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy chování nositelů náboje v epitaxně rostlých grafenových vrstvách během velmi rané fáze po vybuzení optickým pulzem. Časový vývoj systému je určen nelineární elektronickou odezvou grafenu, která otevírá možnosti pro zrychlení optoelektronických prvků. Výsledky práce byly publikovány v prestižním časopise Advanced Functional Materials.

Vědci Akademie věd uspěli v druhém ročníku soutěže JUNIOR STAR Grantové agentury ČR a z celkového počtu podpořených 16 projektů tvoří polovinu. Ve velké konkurenci o granty uspěli letos za náš ústav Prokop Hapala a Dominik Kriegner. Fyzikální ústav a ČVUT tak mají shodně dva oceněné vědce a následují Masarykovu univerzitu, která získala tři projekty.

Cílené doručování léčiv je předmětem zájmu vědců z celého světa. K této problematice nyní výrazně přispěli i vědci z Laboratoře biofyziky pod vedením Olega Lunova. Ti se zabývali biologickými vlastnostmi a účinností transportu látek do buněk s pomocí DNA nanostruktur (DN). Uměle vytvořenou strukturu DNA při tom využili jakožto nosič sloužící k transportu látek do buněk a zkoumali, jaký vliv má na tento proces proteinový obal. 

Před deseti lety získal ve fotovoltaice nejčastěji užívaný polovodič křemík silného konkurenta – organicko-anorganické halogenidové perovskity. Martinu Ledinskému se díky Juniorskému grantovému projektu GA ČR podařilo dokázat, že defekty ve struktuře těchto materiálů nemají zásadní dopad na jejich optoelektronické vlastnosti, a tedy ani na účinnost fotovoltaické přeměny energie.

Předmětem projektu je výzkum a vývoj nové produktové rady modulárních konstrukčních prvků, které se stanou základem variabilních a stavebnicových funkčních celků s různým účelem praktického využití.