Linková: „Dlouhodobé důsledky pandemií mají negativnější dopad na ženy“

„Pandemie zvýraznila nerovnosti, se kterými jsme se potýkali,“ říká Marcela Linková, vedoucí oddělení NKC – gender a věda v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus. Upozorňuje, že to, čeho bylo v oblasti genderové rovnosti dosaženo v poseldních dekádách, covid naprosto vymaže. „Z hlediska rozdělení péče o děti, většího směřování k rovnosti dělby mezi partnery, ale i z hlediska trhu práce, protože vidíme, že segmenty trhu, na které dopadl covid a lockdown nejvíce, jsou zejména ty, kde byly ženy. Pak je ovšem ta druhá strana, která říká, že by to mohlo vést k tomu, že si tátové uvědomí, jak náročná práce to doma s dětmi je, a budou manželkám a partnerkám více pomáhat,“ popisuje Linková. Na počátku pandemie bylo domácností starajících se o děti (z hlediska genderu) vyrovnaně 23 %, během května a června 2021 toto číslo stouplo na 31 %, od té doby ale zase klesá.

V další části rozhovoru se věnuje tématu žen ve vědě. Tvrdí, že vědecká komunita nehodnotí práci vědců a vědkyň stejným způsobem, konkrétně pak hovoří o problematice finančního ohodnocování. „V momentě, kdy se ženy dostanou do reprodukčního věku, se s nimi jako s vědkyněmi přestává počítat,“ dodává.  

Ženám ve vědě se věnuje i ve Studiu 6 v České televizi. „Zastoupení žen v českém výzkumu bohužel dokonce drobně klesá,“  vysvětluje. Říká ale také, že počet žen mezi studujícími a absolventy ve vědních oborech vzrostl, nejvíce tomu tak je v lékařských vědách. Co se však stále nedaří, je dostat ženy přímo do výzkumu, podle Linkové je v tom naše země nejhorší v EU. Viní předsudky vůči ženám, ve věci mateřství, ale i schopnosti vést tým, dále také finance.

S Marcelou Linkovou jste se mohli setkat také v nedávném vysílání Radiožurnálu, před časem na podobná témata vznikl také rozhovor pro web Sociologického ústavu AV ČR.