Zahlavi

Archiv Fotoreportáže

Otřesy ve Staré Boleslavi. Jak se měří technická seismicita v kostele

Před dveřmi baziliky vítá novinářskou návštěvu Shota Urushadze, vedoucí Centra experimentální mechaniky, které spadá pod pražský Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR.

Cílem vědců je prozkoumat vliv tzv. technické seismicity na historické stavby, jejímž zdrojem může být okolní silniční doprava.

Aby zjistili frekvenci a sílu otřesů, instalují odborníci na několik míst baziliky měřicí přístroje. Jde o velmi citlivé akcelerometry, snímače zrychlení, které zachycují i neznatelné pohyby stavby.

Měřiče umisťují na podlahu i do podzemí. Vchod do krypty je označen zábranou, aby do ní někdo nespadl.

24 Fotografií v galerii

Vibrující mostní konstrukce i ochrana architektonického dědictví

Výzkum v oblasti stavebnictví „hraje prim“ na jednom z tradičních pracovišť Akademie věd ČR – Ústavu teoretické a aplikované mechaniky.

20. 02. 2020 – téměř magické datum, řekli by numerologové. Pro vedení a zaměstnance Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR opravdu o obyčejný den nešlo, navštívila je totiž předsedkyně Eva Zažímalová a zástupci vedení Akademie věd ČR.

Poslání i aktuální vědecké cíle pracoviště, které se zaměřuje na základní i aplikovaný výzkum, představil jeho ředitel Stanislav Pospíšil (na snímku vlevo). Prezentaci kromě předsedkyně Evy Zažímalové a členky Akademické rady AV ČR Markéty Pravdové vyslechli také zástupce ředitele Martin Šperl a ředitel Centra Telč Jakub Novotný.

Začlenění do programů Strategie AV21, posílení spolupráce s dalšími ústavy Akademie věd ČR nebo také představení aplikačních výstupů – nejen o těchto tématech hovořil ředitel ústavu Stanislav Pospíšil.

29 Fotografií v galerii

Rozjímání v místě, které střeží ostatky vědce, šlechticů i měšťanů

První zmínka o staroměstském pražském kostele v Týnském dvoře pochází z roku 1135 („týnit“ znamenalo „ohradit“). Budova dnešního chrámu ale vznikla později, dokončena byla v 16. století. Od počátku byla jednou z nejdůležitějších sakrálních staveb ve městě.

Význam Týnského chrámu dokládá mimo jiné množství tzv. sepulkrálních památek – zejména náhrobních desek a epitafů (desky, jež nekryjí hrob, ale například visí na zdi).

„Týnský chrám sloužil jako pohřebiště, a uchovává tak mnoho památek na různé vrstvy obyvatelstva, které ve Starém Městě žily nebo k němu měly vztah,“ říká Jiří Roháček z Ústavu dějin umění AV ČR, který se sepulkráliemi dlouhodobě zabývá.

Asi nejznámějším týnským odpočívajícím je astronom a alchymista císaře Rudolfa II. Tycho Brahe. Zemřel v roce 1601 – podle pověsti zemřel na protržení močového měchýře, protože podle dvorní etikety nesměl od stolu vstát dřív než císař.

21 Fotografií v galerii

Putování za včelami přes střechy, vikýře po dutiny stromů

Jižní Čechy jsou rájem včel a včelařů. Základní organizace v Českých Budějovicích registruje 170 včelařů, kteří chovají přibližně 1600 včelstev. Přímo v centru krajského města se nacházejí dvě stanoviště se včelstvy – na střeše radnice a v jednom z dvorů v Panské ulici.

O včelnici se čtyřmi včelstvy umístěné na střeše radnice se od roku 2012 stará Aleš Mikšátko. Pilnému hmyzu se na budově dobře daří, za pastvou létá do městských parků i okolí řek Malše a Vltavy, a to do vzdálenosti tří až pěti kilometrů. Výnos medu je srovnatelný s výsledkem, jakého dosahují včely z volné krajiny, v průměru 25 kilogramů na včelstvo.

Odměnou pro včelaře a návštěvníky včelnice je pohled na historické českobudějovické náměstí. „Vzpomínám si na úžas našich bavorských přátel, včelařů, kteří zde byli na exkurzi. Jejich dotazy na včelaření na střechách nebraly konce,“ říká Václav Krištůfek. Alegorická socha vlevo představuje Moudrost a vedle ní stojí Opatrnost. Sochy čtyř měšťanských ctností doplňuje Spravedlnost a Statečnost. „Myslím, že tyto ctnosti sluší i nám, včelařům,“ dodává Václav Krištůfek.

Včelař Aleš Mikšátko dopřává hmyzu dostatek prostoru a podněcuje jej ke stavbě nového díla vkládáním mezistěn. Snižuje tím možnost vyrojení včel, což je důležité s ohledem na velký výskyt lidí v okolí.

24 Fotografií v galerii

Staré fotografie, grafiky i zapůjčený Picasso

Dosud nevydané rukopisy známého Soupisu památek historických a uměleckých v království Českém vycházejí v nakladatelství Artefactum. Tento druhý díl se věnuje památkám Českého Krumlova. Soupis se zachoval v pozůstalosti historika umění Zdeňka Wirtha a společně s ní (rozuměj pozůstalostí) v roce 1961 přešel do majetku Ústavu dějin umění AV ČR. Edici doplňuje dobová obrazová dokumentace, kterou pořídili architekt Jan Sedláček a jihočeské fotoateliéry Josefa Seidela a Josefa Wolfa.

Sbírky v oddělení dokumentace obsahují také kresby a akvarely českých zámeckých interiérů z 19. století a kresby a grafiky mnoha šlechtických autodidaktů – například album pohledů na schwarzenberská panství od Pauliny Schwarzenbergové.

I když autorka grafik Paulina Schwarzenbergová nestudovala žádnou uměleckou akademii, její kresby mají svou kvalitu a historikům umění slouží jako dobový dokument.

Sbírka fotografií a reprodukcí obsahuje několik desítek tisíc položek. Na snímku zleva Lubomír Slavíček, Tomáš Winter a Jan Salava z Ústavu dějin umění AV ČR.

19 Fotografií v galerii

Zrcadla pro kosmickou sondu nebo technologie pro odolnější kloubní náhrady

Plazma tvoří až 99 % viditelné hmoty vesmíru. Na Zemi se vyskytuje zřídka, nabízí ale mimořádné vlastnosti a jeho využití je široké – od výroby pokročilých materiálů přes lékařské aplikace, chemii, optiku až po prakticky nevyčerpatelný bezpečný zdroj energie. Výzkum plazmatu je téma pro vědce v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová (na snímku uprostřed společně s ředitelem Ústavu fyziky plazmatu AV ČR Radomírem Pánkem vpravo) navštívila 14. února 2020 v rámci svých cest po pracovištích Regionální centrum speciální optiky a optometrických systémů TOPTEC. V Turnově jej o roku 2012 provozuje Ústav fyziky plazmatu AV ČR.

Výzkumné a vývojové pracoviště TOPTEC se zaměřuje na ultrapřesnou a speciální optiku a je vybaveno nejmodernější technikou. Ředitel centra Vít Lédl vysvětluje, že jeho umístění v Turnově není náhodné: „Již před staletími se ve zdejším regionu obráběly drahé kameny. Později zde vyrostly generace optiků, za Rakouska-Uherska zde vznikla první fabrika na brýlová skla.“

Centrum TOPTEC vzniklo z legendární Vývojové optické dílny AV ČR, a i když jde o mladé pracoviště, vybudovalo si skvělou reputaci. Spolupracuje se zahraničními institucemi a společnostmi jako European Space Agency či firmami Airbus, Siemens nebo Eltodo. S ředitelem TOPTEC Vítem Lédlem diskutuje místopředseda Akademie věd ČR Jan Řídký.

22 Fotografií v galerii

Fungující interdisciplinární ekosystém – předsedkyně navštívila Ústav ...

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová zavítala 19. února 2020 po téměř dvou letech v rámci svých návštěv pracovišť AV ČR do Ústavu informatiky AV ČR. Přivítal ji ředitel Emil Pelikán.

Vybrat tři nejlepší publikace za dva roky přirovnal Emil Pelikán k zápletce prvorepublikového filmu „Nejlepší člověk“. Ve filmu s Vlastou Burianem vzruší obyvatele městečka Pětice záhadná zásilka, která má být doručena nejlepšímu člověku v obci. Na titul si přitom samozřejmě dělá nárok kdekdo. Ředitel Ústavu informatiky AV ČR vybíral z okolo 200 publikací.

Eva Zažímalová a členka Akademické rady AV ČR Markéta Pravdová s vedením pracoviště řešily mj. úspěšnost při získávání grantů. Podle Emila Pelikána mají kandidáta, který by se mohl výhledově ucházet o prestižní ERC grant.

Jiří Wiedermann a Julius Štuller v diskusi – hovořilo se třeba o iniciativě prg.ai, jejímiž zakládajícími členy jsou Ústav informatiky AV ČR, Univerzita Karlova, České vysoké učení technické v Praze a Magistrát hlavního města Prahy. Do Česka chce přilákat světové vědce, rozšířit základnu českých AI talentů a pomoci vzniku technologických firem.

15 Fotografií v galerii

Přívalové srážky, vliv počasí na zdraví i blesky na Jupiteru

Předsedkyni Akademie věd ČR Evu Zažímalovou doprovodili místopředsedové první a druhé vědní oblasti Jan Řídký a Zdeněk Havlas.

S novinkami ve výzkumu Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se seznámil také předseda Vědecké rady AV ČR Antonín Fejfar (na snímku uprostřed).

Ředitel Ústavu fyziky atmosféry AV ČR Zbyněk Sokol hovořil s delegací především o ekonomické stránce fungování pracoviště.

Ondřej Santolík a jeho kolegové z oddělení kosmické fyziky analyzovali údaje z kosmické sondy JUNO a mj. přispěli ke zjištění, že četnost blesků na Jupiteru se blíží četnosti pozemských blesků a že se elektromagnetické signály vyzařované bleskovými výboji na této obří plynné planetě podobají pozemským daleko víc, než vědci původně předpokládali.

14 Fotografií v galerii

Grafen či nanokatalýza – Heyrovského ústav rozvíjí perspektivní vědecké směry

240 vědeckých pracovníků, z toho 85 ze zahraničí, přátelské mezinárodní prostředí, dvě nová oddělení a také 480 publikací za poslední dva roky. Takové jsou jen některé charakteristiky Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který se zaměřuje na základní i aplikovaný výzkum.

Vedení pracoviště, které nese jméno českého nobelisty z roku 1959, seznámilo delegaci také se třemi vybranými badatelskými úspěchy a s nápady do budoucna, které představil vedoucí oddělení chemie iontů v plynné fázi Patrik Španěl. Eva Zažímalová v této souvislosti apelovala, aby se zdejší vědci častěji ucházeli o prestižní ERC granty, které mohou přinést zajímavou finanční podporu.

Novinky z posledních dvou let života ústavu představil jeho ředitel Martin Hof. Hovořil například o plánovaném vybudování nových prostor, které by umožnily reorganizovat činnost ústavu.

Nositel Akademické prémie za rok 2017 Michal Fárník založil v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR experimentální skupinu, která se zabývá mj. otázkami, jak dochází k ničení ozónu v atmosféře či jak vznikají základní molekuly života ve vesmíru. Evě Zažímalové, Zdeňku Havlasovi a Janě Bludské představil unikátní aparaturu, kterou s kolegy při experimentech využívají.

18 Fotografií v galerii

Život na zámku aneb Výzkumy na hranici současného poznání

Botanický ústav AV ČR, v jehož čele stojí ředitel Jan Wild, navštívila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová (první zleva) společně s členkami Akademické rady AV ČR Janou Bludskou a Markétou Pravdovou.

„Chtěli bychom, aby se naši vědci zabývali botanikou v co nejširším spektru oborů. Disponujeme totiž dlouhodobými a rozsáhlými datovými soubory, které umožňují nový pohled na základní výzkum i řešení praktických otázek,“ vyzdvihl při prezentaci ředitel pracoviště Jan Wild.

Diskutovalo se rovněž o financování – například o tom, jak zajistit jeho stabilitu v situaci, kdy institucionální prostředky tvoří pouze okolo 30 % všech prostředků, s nimiž Botanický ústav AV ČR hospodaří. Zbývající peníze „na vědu“ si zdejší vědci musejí zajistit prostřednictvím nejrůznějších grantových a dotačních projektů.

„Ústavy Akademie věd ČR pracují vedle základního výzkumu také na aktuálních tématech, která se týkají například i životního prostředí. Snažíme se jim zprostředkovat co nejširší mediální podporu a na základě výzkumů připravovat pro politickou sféru odborná stanoviska,“ uvedla Eva Zažímalová v diskusi s kolegy z Botanického ústavu AV ČR.

18 Fotografií v galerii