Výstava v Akademii věd odhaluje skrytou krásu a bohatý život rostlin pod zemí

Lidskou pozornost lákají vůněmi, barevnými květy, chutnými plody nebo rozmanitými listy. Velkou část svého těla mají ale rostliny ukrytou pod zemí. Je také tak krásná? Jak vypadají kořeny různých druhů a jaká je jejich funkce? Nová výstava Tajemný svět rostlinného podzemí v pražské Galerii Věda a umění v Akademii věd ČR ukazuje sílu a půvab rostlin, které běžně lidské oko nevidí.  

Výstava Tajemný svět rostlinného podzemí vznikla díky vědcům, kteří zásobní orgány rostlin v půdě zkoumají. Nafotili, nakreslili či zobrazili v linorytech oddenky, cibule, hlízy nebo kořeny rostlin od Bílých Karpat po vzdálený Ekvádor. 

„Chceme lidem ukázat, jak je běžně přehlížené podzemí krásné. My, co zkoumáme podzemní orgány rostlin, máme potřebu je různě znázorňovat, právě proto, že jsou neviditelné,“ prozrazuje garantka výstavy Jitka Klimešová z Botanického ústavu AV ČR.  

Obrazový doprovod oživují komiksy se zajímavostmi ze života z „neviditelného“ světa. Návštěvníci se dozví, že díky kořenům získávají rostliny mimo jiné minerální látky a vodu, protože jinak na ni nedosáhnou. K čemu slouží tak zvané podzemní banky a co všechno si do nich rostliny musí uložit, aby třeba přežily zimu. Nebo že některé kořeny mají červené a modré tkáně, kam škrob kreslí tečky a jak mohou vypadat pupeny sloužící k vegetativnímu, tedy nepohlavnímu rozmnožování. 

Těla rostlin a umění
Součástí expozice je také šest metrů dlouhý a více než čtyři metry vysoký model podzemní části krkonošské louky, který zapůjčilo muzeum v Plzni. Vedle kořenů a oddenků nechybí ani 30x zvětšené půdní breberky, myš nebo larvy. 

Zvětšený model podzemí části louky

Své linoryty ze světa ve tmě představuje také garantka výstavy Jitka Klimešová. Ke kresbám ji přivedl jeden z jejích výzkumů podzemních orgánů rostlin a potřeba doplnit znalosti jejich morfologie. Začala je proto vyhrabávat z půdy, detailně prohlížet, popisovat a zobrazovat. „Zpočátku byly mé kresby hodně jednoduché, ale postupně jsem se zdokonalovala a naučila lépe rozeznávat různé druhy podzemních orgánů – kořenů, kořínků, oddenků, hlíz, cibulek…,“ popsala Jitka Klimešová v rozhovoru pro časopis A / Věda a výzkum.  

Kresby botaničky jsou dnes k vidění také ve veřejně přístupné databázi flóry střední Evropy Clonal plants Database, doprovází její knihu Temperate Herbs a nově také knihu Těla rostlin, ve které popisuje, jak poznání tvarů rostlinného těla přispívá k porozumění rostlinných životních strategií. Jitka Klimešová získala v roce 2020 jako vůbec první žena prestižní Akademickou prémii.    

Výstavu Tajemný svět rostlinného podzemí v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze je možné zdarma navštívit do 20. května 2022.   

 Rozhovor s Jitkou Klimešovou o podzemním životě rostlin si můžete přečíst v časopise A / Věda a výzkum. 

4/2019 (verze k listování)
4/2019 (verze ke stažení)

Text: Zuzana Šprinclová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Matematikou proti covidu. Jak se modeluje vývoj pandemie
• Veterinární péči o zvířata chovaná v zajetí mohou usnadnit pijavky
• Nové zjištění o netopýrech: existují dva způsoby probrání ze zimního spánku
• Globálně a na 10 dní: české předpovědi sucha pokrývají celou planetu Zemi
• Snažíme se doma být střídmí, prospívá to nám i celé planetě, říká klimatolog
• Expedice Uganda: Vědci mapují drobné savce a jejich virovou diverzitu
• Opatrně s duchem lesa a vypouštěním ohrožených rysů, varují čeští vědci
• Kácení ohrožuje africké vysokohorské lesy coby důležitou zásobárnu uhlíku
• Vývoj klimatu je varovný, musíme přijmout účinná opatření, upozorňují vědci
• Experti z evropských akademií navrhují snížit emise u 250 milionů budov