Tiskové zprávy

Medailí Za zásluhy ocenila Akademie věd ČR odbornici na výzkum dějin hmotné kultury Lydii Petráňovou z Etnologického ústavu AV ČR a Janu Musilovou z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně, která se významně podílela na přípravě hodnocení výzkumné činnosti akademických pracovišť. Čestnou medailí De scientia et humanitate optime meritis Akademie věd ČR in memoriam udělila světové kapacitě na hybridy boru Bohumilu Štíbrovi a uznávanému odborníkovi v oblasti biomedicínských polymerů Karlu Ulbrichovi.  

Na invazi vojsk Ruské federace a Běloruské republiky na Ukrajinu a bezprecedentní porušení mezinárodního práva reaguje Akademie věd ČR ukončením či přerušením smluv o vědecké spolupráci s institucemi Ruské federace a Běloruské republiky. Na blíže nespecifikované období zastavuje i všechny další vědecké aktivity realizované v rámci některého z 54 pracovišť Akademie věd ČR.

Ministerstvo zemědělství ČR po několikaměsíčním řízení se všemi členskými zeměmi EU rozhodlo, že další vybrané druhy mikrořasy Chlorella je možné konzumovat bez zdlouhavé registrace. Toto rozhodnutí platí pro celé území Evropské unie. Ministerstvo vycházelo z výsledků mnohaletých výzkumů Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Pro barevné květy a krásné listy či plody lidé často nevidí, jaké bohatství schovávají rostliny pod zemí. Poodhalí jej výstava v Galerii Věda a umění. Expozice představí fotografie, kresby, akvarely či linoryty vědců, kteří skrytou polovinu rostlin zkoumají, ale i zvětšený model podzemní části (krkonošské) louky. Výstava potrvá od 1. března do 20. května ve všední dny od 10 do 18 hodin v budově Akademie věd na Národní v Praze.

Dnes uplynou přesně dva roky od prvního potvrzeného případu nákazy virem SARS-CoV-2 v České republice. Jak hrozbu infekce, vládní opatření i všudypřítomná omezení dosud prožívala česká společnost? Reflexi každodenního života během pandemie mapuje z pohledu historie, sociologie i psychologie nový projekt vědeckých týmů Akademie věd ČR.

Vědci z Českého centra pro fenogenomiku (Ústav molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV) vytvářejí myší modely, které pomáhají odhalovat příčiny vzniku lidských chorob a umožňují testování nových léčebných postupů. Například proti rakovině, cukrovce, neplodnosti, ale také vzácným onemocněním. Celosvětově jimi trpí 300 milionů osob, v ČR přibližně 600 000. Nemoci se nejčastěji projevují krátce po narození.

Aktuální válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou se promítá i do spolupráce s řadou států v kosmonautice. Nejvýznamnější je další spolupráce na provozování Mezinárodní vesmírné stanice ISS a připravovaný start rusko-evropské mise ExoMars2022. Vyhlášené restrikce vůči Rusku ale mohou ovlivnit i další oblasti kosmické spolupráce na dlouhé roky nebo plánované či již probíhající projekty úplně zastavit.

Nemoc motýlích křídel (bulózní epidermolýza) postihuje přibližně jedno z 50 000 narozených dětí. Dědičné onemocnění pojivové tkáně se projevuje tvorbou puchýřů po celém povrchu těla, postihuje ale také sliznice, trávicí, dýchací a vylučovací ústrojí. Mezinárodní výzkumný tým vedený Martinem Gregorem z Ústavu molekulární genetiky AV ČR popsal ve studii publikované časopisem Journal of Cell Biology mechanismus, kterým plektin, jeden z proteinů spojených s touto nemocí, kontroluje mechanické vlastnosti tkání.

Na studenty vysokých škol, postdoktorandy a vědce působící na území napadené Ukrajiny cílí podpora v podobě stáží, kterou připravuje Akademie věd ČR.

Zajímalo vás někdy, co dělají ryby v noci nebo kde se ukrývají během zimy, či kde zrovna poletuje sýkorka, která pravidelně navštěvuje vaše krmítko? Současná revoluce ve sledování pohybů zvířat může brzy poskytnout na tyto otázky odpovědi. O počátcích této revoluce pojednává článek právě vycházející v časopise Science, který vznikl i za přispění vědců z Biologického centra Akademie věd ČR.