Pavouci šestiočky (Dysderidae) se v České republice vyskytují jen v několika druzích, v oblasti Mediteránu jde ale o velmi diverzifikovanou čeleď, a to nikoli pouze počtem druhů, ale také ekologickou, behaviorální a fyziologickou různorodostí. Druhá část článku se podrobně věnuje způsobům diverzifikace těchto pavouků a diverzitě jejich chování a morfologie, hlavně pak na příkladu jejich pohlavního výběru.
Seznam použité literatury je v PDF formátu ke stažení níže pod obrazovou galerií.
In the Czech Republic only a few representatives of the spider family Dysderidae occur. However, this group is extremely diversified in the Mediterranean, not only in terms of species richness, but also in their ecology, behaviour and physiology. The second part of this series describes the means of diversification of these spiders and the diversity of their behaviour and morphology, caused by sexual selection.
-
Rozšíření druhů komplexu šestiočky rudé (Dysdera erythrina). Centrum speciace se nachází v jihozápadní Evropě (detail na následujícím obrázku), několik druhů expandovalo až do střední Evropy. Orig. M. Řezáč
-
Centrum speciace druhů komplexu šestiočky rudé (Dysdera erythrina) se nachází v jihozápadní Evropě. Orig. M. Řezáč
-
Karyotypy složené z holokinetických chromozomů samců druhového komplexu šestiočky rudé ze spermatogoniální metafáze. Vpravo velké pohlavní chromozomy (X). Orig. M. Řezáč
-
Diverzifikace tvaru chelicer šestioček rodu Dysdera na Kanárských ostrovech. Nahoře fakultativní specialista na stejnonožce s mírně prodlouženými chelicerami (a), dole potravní generalista s nemodifikovanými krátkými robustními chelicerami (b); dále obligátní specialisti – s prodlouženými chelicerami lovící taktikou kleště (c), s konkávními chelicerami lovící taktikou vidlička (d), s tenkými chelicerami lovící taktikou dýka (zabodne jednu cheliceru do oblasti hlavy stejnonožce, e), se zploštělými chelicerami používající taktiku klíč (f). Jednotlivé způsoby lovu přiblíženy v první části (Živa 2020, 6: 311–315). Počet šipek odpovídá nezávislým vznikům dané chelicerové modifikace, silnější šipka znázorňuje, že většina druhů dále zdokonalovala původní taktiku kleště. Foto M. Řezáč
-
Typy samičích genitálií pavouků a předpokládaný průběh fertilizace vajíček; a – typ „slepá ulička“ přítomný u šestioček, b – extragenitální traumatická inseminace, c – typ „průtokový“. Blíže v textu. Orig. R. Bošková, upraveno podle: M. Řezáč (2009)
-
Ukázka morfologické variability kopulačních orgánů zástupců čeledi Dysderidae. Nahoře samčí, pod ním samičí kopulační orgán stejného druhu. Orig. M. Řezáč
-
Kopulační orgány šestiočky sadistické (Harpactea sadistica): a – samčí kopulační orgán, T – zásobárna ejakulátu, E – část pronikající do samice; b – detail části samčího kopulačního orgánu pronikající do břicha samice; c – zakrnělý samičí kopulační orgán, relativní velikost funkčního kopulačního orgánu u příbuzných druhů je znázorněna přerušovanou čarou, S – zakrnělá spermatéka, PD – zakrnělé posteriorní divertikulum. Blíže v textu. Foto M. Řezáč
-
Spodní strana zadečku samice šestiočky sadistické (Harpactea sadistica). Po stranách jsou vidět krátké příčné rezavé jizvy po proniknutí samčího kopulačního orgánu. Na detailu ze skenovacího elektronového mikroskopu je jedna jizva zvětšena. Foto M. Řezáč
-
Kopulační poloha páru šestioček sadistických (Harpactea sadistica). Samec přidržuje zadeček samice předními páry nohou a do jeho spodní části zabodává kopulační orgán. Orig. M. Řezáč
-
Makadla se samčím kopulačním orgánem dvou nově popisovaných zástupců druhové skupiny šestiočky korové (Harpactea corticalis) – H. henriquesi (a), H. korenkoi (b). Nápadné je zvětšení bazální části u H. korenkoi (zástupce druhového komplexu H. magnibulbi), ve které je skladováno sperma a jsou syntetizovány některé složky ejakulátu. Tento druh investuje do kopulace s jednou samicí více času než H. henriquesi. Foto M. Řezáč
-
Samčí kopulační orgány šestioček druhového komplexu Harpactea magnibulbi z Portugalska. Nápadné je prodlužování embolu, tmavé tenké části zasunované do zadečku samice – H. korenkoi (a), H. algarvensis (b), H. tavirensis (c), H. crespoi (d). Foto M. Řezáč
-
Samičí kopulační orgány šestioček téže portugalské druhové skupiny, včetně nově popisovaných druhů. Reprezentant výchozího evolučního stavu H. henriquesi (a), H. minoccii (b), H. pekari (c), H. algarvensis (d), H. tavirensis (e). U prvních dvou druhů jsou dole snímky ze skenovacího elektronového mikroskopu; pd – posteriorní divertikulum, s – spermatéka, ss – sekundární spermatéky, st – tkáně specializované na průnik samčího kopulačního orgánu. Foto M. Řezáč
