Jak v Rusku vnímají, co se děje na Ukrajině? Jak rozlišovat mezi prezidentem Putinem a jeho režimem a ruskými občany? Co motivuje vedení Ruska k válečné agresi? Zeptali jsme se Petra Hlaváčka z badatelské skupiny Collegium Europaeum, společného pracoviště Filozofické fakulty UK a Filosofického ústavu AV ČR, spoluautora knihy Vytěsněná Evropa.
Od dětství ho zajímalo, jak věci fungují v detailu. Dnes mladý vědec původem z Rakouska spolupracuje s Fyzikálním ústavem AV ČR, kde se v týmu Tomáše Jungwirtha specializuje na studium antiferomagnetů. „Snažíme se identifikovat nové druhy materiálů, které mají speciální magnetickou strukturu,“ říká laureát prémie Lumina quaeruntur.
Vědci polemizují o tom, zda viry patří mezi živé či neživé organizmy. Jak se viry vyvíjejí a množí? Jak se chovají v těle? Proč a kdy mutují? Co se děje, když napadají jiné viry? A jak velký je třeba virus chřipky? Odpovědi a další zajímavosti přináší video z cyklu NEZkreslená věda.
Jak je možné, že se v nemocnicích objevuje více očkovaných než neočkovaných pacientů s covidem-19? Jak tato data správně chápat, o čem vypovídají? Jak upozorňuje youtuberský kanál Akademie věd ČR Zvěd, rozhodně neříkají nic o účinnosti očkovaní.
Jak nebezpečná může být i zdánlivě nehybná krajina? Jak odpovídá na změny, které v ní my lidé děláme? A co z ní dokáží čeští geologové vyčíst? Nejen na tyto otázky odpovídají vědci v dokumentu Krajina v pohybu z cyklu Tiché Hrozby z dílny Akademie věd ČR.
