ŽIVA

„Kronika Země“ očima Iva Chlupáče

Pracovní listy k výuce a seznam vybrané literatury jsou uvedeny v pdf souboru níže jako samostatné přílohy.

Kompletní bibliografie prof. I. Chlupáče vyšla v r. 2003 v Bulletin of Geosciences – viz http://www.geology.cz/bulletin/fulltext/313_breit.pdf

Materiály k výuce

• kronika-zeme-ocima-iva-chlupace.pdf – Seznam vybrané literatury
• kronika-zeme-ocima-iva-chlupace-1.pdf – Pracovní list: Ivo Chlupáč – světově významný geolog a paleontolog – zadání
• kronika-zeme-ocima-iva-chlupace-2.pdf – Pracovní list: Ivo Chlupáč – světově významný geolog a paleontolog – řešení

Obrazové přílohy

• Ivo Chlupáč pod stěnou Císařského lomu u Koněprus, kolem r. 1955. Jako reprezentant mladé poválečné generace paleontologů věnujících se geologickému výzkumu Barrandienu se zaměřil na devonský útvar. Z fotoarchivu paleontologického oddělení Národního muzea (NM) v Praze
  
• Ivo Chlupáč s bývalým ředitelem tehdejšího Ústředního ústavu geologického Jaroslavem Vackem na profilu hranicí silur/devon na Klonku u Suchomast, ko­lem r. 1977. Pro uznání profilu v r. 1972 jako mezinárodního stratotypu této hranice sehrál I. Chlupáč rozhodující roli. Foto B. Matoulková
  
• Setkání členů Mezinárodní subkomise pro stratigrafii devonu před památníkem prvního mezinárodního stratotypu mezi dvěma útvary na Klonku u Suchomast (1977). Ivo Chlupáč uprostřed. Z fotoarchivu paleontologického oddělení NM
  
• Ivo Chlupáč u hranice silur/devon na Budňanské skále u Karlštejna. Jde o tzv. pomocný stratotyp, geologický profil s ohledem na faunu vyskytující se v hraničních vrstvách významný pro stanovení této hranice. Kolem r. 1975. Fotoarchiv paleontologického oddělení NM
  
• Tentakulitová břidlice z lokality Pekárkův mlýn u Roblína. Drobné jehličkovité schránky tentakulitů – planktonních organismů nejistého systematického postavení – náležejí druhu Nowakia cancellata. Jde o jednu z vůdčích (indexových) spodnodevonských fosilií. Ze sbírek Národního muzea. Foto L. Váchová
  
• Klepeto velkého spodnodevonského eurypterida Acutiramus perneri. Tento druh klepítkatce popsal I. Chlupáč v r. 1994. Nález pochází z Černé rokle pod Kosoří, z lomu na mozaikovou kostku, v minulosti těženou pro pražské chodníky. Ze sbírek Národního muzea. Foto L. Váchová
  
• Kompletní krunýř trilobita druhu Chotecops auspex, pojmenovaného I. Chlupáčem v r. 1971. Pochází ze střednodevonských chotečských vápenců z Prahy-Hlubočep. Ze sbírek Národního muzea. Foto L. Váchová
  
• Drobný hlavonožec Gyroceratites gracilis je jedním z nejstarších amonoidů – goniatitů. Pochází ze suchomastských vápenců od Koněprus a patří k fosiliím typickým pro vyšší část spodního devonu. Ze sbírek Národního muzea. Foto L. Váchová
  

Archiv článků pro pedagogy a studenty

© 2022 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.