audio

Hustý prales myšlenek, nápadů, připomínek a pokusů, to je podcast Sylva sylvarum. Stejně se jmenoval spis anglického filozofa Francisa Bacona z roku 1627, v němž se poprvé objevil pojem resilience v moderně vědeckém smyslu. Jaký je význam slova resilience dnes? Proč mluvíme v posledních letech také o resilienci měst, lidí a celých společností? Pusťte si

„Ráj vědy a labyrint filosofie"

Filosofie bývá někdy (svými příznivci) chápána jako jakási 'nadvěda', která nám navíc k tomu, co nám říkají vědci, to jest jak co funguje, dokáže říci i to, jaký má co smysl. Jindy bývá chápána (svými odpůrci) jako přežitek, kterým se už dnes baví jenom ti, kdo nemají na to, aby dělali něco pořádného.

My bychom chtěli filosofii představit sice jako rozhodně nikoli 'nadvědu', ale přesto jako něco, co existuje z dobrých důvodů. Chceme naznačit, že kolem vědy se budou vždycky kupit otázky, ke kterým se sama věda nehlásí, na které je ale přesto třeba hledat odpovědi. Jsou to třeba otázky, které jsou pro vědu příliš vágní či nejasné, otázky, které nelze vměstnat do žádné jednotlivé vědy, otázky, které týkají třeba samotných předpokladů dělání vědy atd. Filosofie má tedy na rozdíl od vědy tendenci být poněkud nepřehledná a různorodá.

Hosté:
JAROSLAV PEREGRIN
VLADIMÍR SVOBODA

Záznam debaty Křesťané a marxisté (Debata o smyslu a proměnách vzájemného dialogu), která se uskutečnila v úterý 5. listopadu 2013 v barokním refektáři kláštera sv. Jiljí v Praze.